Opel Astra J (nebo též interně P10) je čtvrtá generace takto označeného kompaktního modelu německé značky, která se vyráběla mezi lety 2009 a 2018. Nabízena byla tentokrát ve čtyřech karosářských verzích, pětidveřový hatchback doplnilo kombi (Astra Sports Tourer), sedan a třídveřový model (Astra GTC). Kabriolet dorazil nově jako samostatný model, pod označením Cascada. Automobil postupně nahradil Astru třetí generace (H, respektive A04), která se ještě nějakou dobu prodávala po jejím boku, jako levnější alternativa. Od roku 2015 ji pak postupně nahradila Astra páté generace (K, respektive B16). Třídveřový model a sedan však pokračovaly až do roku 2018, kdy skončily bez přímého nástupce.
Automobil debutoval na domácím frankfurtském autosalonu v roce 2009, a to v podobě pětidveřového hatchbacku. Design svým stylem navázal na větší Insignii první generace. Specialitou převzatou z dalších modelů značky byl příplatkový nosič jízdních kol integrovaný do zadního nárazníku (tzv. FlexFix). Oproti předchůdci hatchback vyrostl, délka se natáhla o 170 mm, rozvor náprav o 71 mm, díky čemuž patřil mezi největší kompaktní hatchbacky své doby.
Technický základ byl zcela nový, v podobě platformy Delta II amerického koncernu General Motors, jehož byl Opel tenkrát součástí. Zadní náprava byla nově řešena, klasickou jednoduchou zadní nápravu nahradilo řešení doplněné o kinematický mechanismus, Wattův přímovod, vpředu zůstaly vzpěry McPherson. K dispozici navíc byly také adaptivní tlumiče FlexRide s možností různého nastavení jejich chování.
Vůz debutoval s pěti benzinovými a třemi naftovými motory. První skupinu zastupovaly atmosféry 1.4 EcoFlex (64 kW), 1.4 16v (74 kW) a 1.6 16v (85 kW), respektive přeplňované čtyřválce 1.4 Turbo (103 kW) a 1.6 Turbo (132 kW). Z turbodieselů tu byly 1.3 CDTI (70 kW), 1.7 CDTI (ve variantách s 81 a 92 kW, respektive později 96 kW) a vrcholné 2.0 CDTI (118 kW, později posílené na 121 kW), což byl tehdy nový motor.
Obří kombi
Kombi Opel Astra (J) Sports Tourer následovalo v roce 2010, v době premiéry se přitom stejně jako v případě hatchbacku začalo prodávat po boku předchůdce, který převzal roli dostupnějšího modelu. Kombi navázalo velkými rozměry na hatch, oproti předchůdci bylo dokonce o 183 mm delší. Rozvor se ale mezigeneračně zkrátil, o 18 mm.
Příď opticky navazovala na hatchback, záď se však dočkala rozdělených koncových světel, která na rozdíl od předchůdců už nebyla vertikálně orientovaná. Novinkou byla zadní sedadla FlexFold sklápěná elektromechanickým odjištěním pružin pomocí stisknutí jednoho tlačítka, k dispozici byl i držák na jízdní kola FlexFix integrovaný do zadního nárazníku. Podvozek využil koncepci jako u hatchbacku, z něhož vycházela také paleta motorů, v niž jen chyběl atmosférický základ s 64 kW. Časem pak dorazil 1.4 Turbo (103 kW) ve verzi na LPG.
Další deriváty
I v dalších letech ale pokračovalo rozšiřování nabídky. Na konci roku 2011 doplnila nabídku třídveřová Astra GTC. Ta se oproti pětidveřovému hatchbacku zásadně odlišila, a to nikoliv jen chybějícím párem zadních dveří. Z pětidveřového modelu totiž byla převzata vlastně jen zpětná zrcátka a anténa. Celkové vzezření bylo sportovnější, s ohledem na typ karoserie. Lišila se přitom i technika v útrobách, kdy podvozek dostal kombinaci vzpěr HiPerStrut vpředu a nápravu s Wattovým přímovodem vzadu. Třídvířko mělo navíc snížený podvozek a rozšířený rozchod kol.
Nabídka motorů pak v době premiéry čítala čtyři benzinové jednotky, atmosférické 1.4 16v (74 kW), 1.8 16v (103 kW), 1.4 Turbo (verze 88 a 103 kW), 1.6 Turbo (132 kW), a dva turbodiesely, 1.7 CDTI (81 a 96 kW) a 2.0 CDTI (96 a 121 kW). Opel věřil, že GTC bude tvořit až pětinu prodejů Astry.
Následující rok debutovala verze sedan, cílená především na střední a východní Evropu, kam měly mířit tři čtvrtiny její produkce. Vůz se i proto lišil nabídkou motorů, kdy nenabídl třeba 2.0 CDTI. Debutoval v něm však inovovaný agregát 1.4 Turbo (103 kW).
Rok 2012 byl také ve znamení příchodu vrcholné Astry OPC. Tento třídveřový hot hatch na bázi Astry GTC se spolehl na přímovstřikový benzinový čtyřválec 2.0 Turbo (206 kW). Od ostatních verzí se vůz lišil také samosvorným diferenciálem, předním zavěšením s oddělenou těhlicí HiPerStrut, adaptivními tlumiči, brzdovým systémem Brembo a také samozřejmě sportovním vzezřením.
Inovace v průběhu let
Nabídka motorů se pak v průběhu let měnila. V roce 2012 v rámci jemného faceliftu rozpoznatelného podle jiné masky dorazil vrcholný turbodiesel 2.0 Bi-Turbo (143 kW). V roce 2013 zase došlo k nasazení nového přímovstřikového čtyřválce 1.6 Turbo (125 kW) rodiny SIDI (Spark Ignition Direct Injection), který nahradil dosavadní přeplňovanou šestnáctistovku. O rok později dorazila i její silnější verze se 149 kW. V roce 2013 ale došlo i ke změnám na opačném konci nabídky, když se v hatchbacku objevil nový základ v podobě 1.4 (64 kW). Naftovou sedmnáctistovku zase nahradil nový motor 1.6 CDTI (81 kW a 100 kW).
Opel Astra (J): Základní technická data
- Délka x šířka x výška x rozvor: 4419 x 1814 x 1510 x 2685 mm (Astra hatchback), 4698 x 1814 x 1535 x 2685 mm (Astra ST), 4658 x 1815 x 1476 x 2685 mm (Astra sedan), 4466 x 1840 x 1482 x 2695 mm (Astra GTC)
- Objem zavazadlového prostoru: 370 litrů (Astra hatchback), 500 litrů (kombi), 460 litrů (Astra sedan), 370 litrů (Astra GTC)
- Výroba: 2009-2018 (Ellesmere Port, Velká Británie; Gliwice, Polsko; Rüsselsheim, Německo)
Opel Astra generace J pochází z doby před ekonomickou krizí, kdy se německá značka ještě mohla rozhodnout zaujmout v segmentu kompaktů hodně bytelným autem. Ano, byla hodně těžká, a tak konkurence umí být se shodně silným motorem rychlejší, tlusté sloupky omezují výhled ven a uvnitř je jen průměrný prostor, robustní konstrukci ale po letech oceníte. Váže se totiž na ní parádní odhlučnění aerodynamického šumu i podvozku, vysoká tuhost karoserie nebo tlustá poctivá sedadla. Plusem je i na svou dobu velice široká výbava, jako je čtení dopravních značek, automatické přepínání tlumených a dálkových světel nebo adaptivní tempomat. Nejpohodlnější a nejtišší volbou je sedan, byť byl primárně orientován na východoevropské trhy, naopak třídveřové GTC má vzhledem ke sportovnímu ladění tvrdý podvozek, avšak přesnější řízení. Z hlediska motorů berte zážehovou atmosférickou šestnáctistovku, s níž budete mít nejméně starostí. Dnes se však ukazují dobrou volbou i turbodiesely 1.7 CRDi a 2.0 CRDi. Jen vyžadují kvalitní naftu, pečlivý servis a pravidelné dálniční přejezdy. Přesto jsou lepší než modernější, ale složitější 1.6 CRDi. Zážehová čtrnáctistovka je pak u takového auta letargická, zatímco u 1.4 Turbo hrozí praskající písty, kvůli náchylnosti k samozápalům při vysoké zátěži. Pozor je pak dávat na stav šestistupňových manuálů, u nichž hrozí opotřebovaná ložiska.
Opel Astra J OPC není klasický hot-hatch. V určitých situacích cítíte vyšší hmotnost, ale celkově jde o agilní, přesné a velmi rychlé auto. K tomu přidává podvozek, který patří k těm nejkomfortnějším v kategorii. Dlouhé zpřevodování sice nepotěší na klikaté okresce, ale uvítáte ho na delších přesunech, při nichž je OPC jako doma. Hot-hatch? Spíše efektivní GT-hatch. K tomu všemu jde o jeden z nejhezčích hatchbacků moderní doby. Bohužel to trochu kazí vrzající interiér a nepřehledná změť tlačítek na středovém panelu. Když pominu ten otravně dunící výfuk našeho exempláře, Astra OPC si může odvézt 8 z 10 hvězdiček.
Více na: https://www.wikicars.cz/test-opel-astra-opc-2-0-turbo-j-nadcasova-kralovna-hot-hatchu/