Švédská automobilka vlastněná čínským kapitálem možná trefila jackpot. V minulém roce představila svůj první model postavený na čistě elektrické platformě a jeho ceníkem doslova šokovala.
Tak akorát velké auto
Volvo EX30 je vozem s řadou nej v rámci portfolia značky. V první řadě jde o nejmenší model v nabídce. S délkou 4,23 metru jde o typického zástupce malých crossoverů nebo kompaktních hatchbacků. Elektromobilita rozdíl mezi těmito dvěma třídami prakticky setřela. Jen se podívejte do nabídky Renaultu. Volvo ale krabicoidními tvary tohoto auta skutečně hraje spíše na crossoverovou strunu. To se zdá být chytrým tahem, neboť lidé právě tento typ karoserie žádají. Tak akorát do města, neztratí se však ani za ním.
A pak je tu ještě další dvě věci, které zákazníci žádají. Nízkou cenu a v případě elektromobilů často i udržitelnost. U Volva na to šli chytře. Vzali existující koncernovou platformu, na kterou dostali švédský design a zřejmě i kvalitu. Kde se šetří na materiálech, tam je to v rámci ekologického použití recyklátů, nebo v rámci pokroku. Alespoň tak to prezentuje sama automobilka. Auto tak nemá přístrojový štít, ale jen jeden velký tablet mezi řidičem a spolujezdcem. Dokonce i stahování oken se ovládá zprostřed vozu.
Výsledek je však fenomenální. Na všech exponovaných místech pocítíte kvalitu a rozhodně nemáte pocit, že sedíte v levném autě. Pak se zadíváte do ceníku a spadne vám brada. Volvo za méně než 900 tisíc a navíc s elektrickým pohonem, to tu ještě nebylo. Pod milion se dokonce dostanete i s větší baterií o využitelné kapacitě 64 kWh, s níž není problém na jedno nabití ujet nějakých 350 kilometrů.
Výhody elektromobilu
Taková nabídka jednoznačně vybízí k testovací jízdě. Při ní si nemůžete nevšimnout výhod elektromobilu a platformy, která je čistě pro elektrický pohon připravována. Na ticho v kabině jste určitě připraveni. Odpich, který elektromobilita nabízí, je ale hodně návyková věc. V případě dvoumotorové verze s pohonem všech kol ale hodně překvapí jeho intenzita. Ilustrativní je již hodnota zrychlení z klidu na 100 km/h za 3,6 sekundy. 428 koní a přes 540 N.m je prostě znát a autu s hmotností atakující dvě tuny dávají parametry supersportu. Takto rychlé žádné jiné Volvo není.
A zahanbit se nedá ani žádanější a úspornější jednomotorová verze. I ta je ve srovnání s konkurencí pořádným sprinterem. Pohon zadních kol jí navíc pomáhá s adhezí i s ochotou utáhnout zatáčku. Nečekejte ale žádné průjezdy bokem. Sedíte ve Volvu a to není značka pro nevybouřené divočáky. Elektronika vám nedovolí žádné rošťárny a navíc pomůže tam, kde by zadní pohon mohl vadit. Určitou dávku zábavy za volantem tak slibuje vlastně jen tužší naladění podvozku a ideální rozložení hmotnosti dané umístěním těžké baterie v podlaze mezi nápravami.
K odhalení další výhody čistě elektrického řešení můžete zase vystoupit a podívat se na auto zvenku. Velká kola v rozích karoserie nejen, že dobře vypadají, ale též vysvětlují tu skvělou jízdní stabilitu. To, že není třeba hledat prostor pro velký spalovací agregát, umožňuje vývojářům natáhnout rozvor. V tomto případě asi o 15 centimetrů oproti spalovací konkurenci. Pozná to řidič i ostatní cestující, neboť i na palubě je více místa.
V případě Volva EX30 to tedy platí jen z poloviny. Zatímco vpředu je prostoru skutečně královsky, na zadní lavici už to tak veselé není. Tady hraje roli jedna z nevýhod umístění baterie – vysoká podlaha. I když je příčně i podélně místa pro průměrně rostlého dospělého muže dost, kolena má nepřirozeně ohnutá, což není příjemné. Prostor vzadu tak působí stísněně.
I zástupci Volva potvrzují, že toto auto bylo navrženo pro páry a na prostor na zadních sedačkách ani na kufr za nimi důraz kladen nebyl. Rozhodně nejde o nepoužitelnou část auta, ovšem využití EX30 jako rodinného vozu právě tato jeho část bude bránit. Jinak jde ale o skvěle jezdící i vypadající dynamické a tiché auto za peníze srovnatelné s prémiovou spalovací konkurencí. A to tu skutečně ještě nebylo.
