Fiat Punto 199 (2005-2018)
Fiat Punto s interním označením Typ 199 je třetí generace takto pojmenovaného malého modelu italské značky, vyráběná pro Evropu mezi lety 2005 až 2018. V průběhu let se vůz prodával s různými obchodními názvy. Na trh vstupoval jako Grande Punto, v rámci faceliftu v roce 2009 se přejmenoval na Punto Evo. Další modernizace z roku 2012 pak znamenala zjednodušení jména na jednoduché Punto, po vzoru předchůdců. Nabízen byl i jako hot hatch, s logy oživené značky Abarth. V roce 2018 vůz na evropských trzích skončil bez přímého nástupce, čímž Fiat tehdy zcela opustil tradiční segment malých hatchbacků.
Automobil vyvíjený jako projekt 199 se světu poprvé představil na frankfurtském autosalonu v roce 2005. Na trh vstupoval v rámci snahy o oživení italské značky, která tehdy bojovala s finančními problémy. Dostupný byl ve formě třídveřového a pětidvéřového hatchbacku. Pod designem s vysoko umístěnými světlomety a vertikálně orientovanými koncovými světly se podepsalo stylistické centrum Italdesign Giugiara Giugiara, které už navrhovalo první generaci Punta (Typ 176). Hovořilo se přitom o inspiraci vozy Maserati, které toto centrum rovněž navrhlo. Styl přitom navázal na v tehdejším roce rovněž představený model Croma, obdobný design následně užilo i Bravo (Typ 198) nebo Linea.
Délka karoserie přesáhla čtyři metry, což zdůvodnilo použití názvu Grande Punto. Navíc to vůz odlišilo od druhé generace, která se nadále nabízela jako levnější alternativa k novince, a to až do roku 2010 ve formě tzv. modelu Punto Classic. Interiér pak vsadil na kvalitnější zpracování a vybranější materiály, aby zlepšil povědomí o vnímané kvalitě. Výbava pak mohla čítat palubní systém nebo panoramatické střešní okno.
Sázka na vznětové motory
Základem se stala platforma určená pro malé automobily, vyvinutá ve spolupráci s koncernem General Motors. Stejnou architekturu tak vedle Alfy Romeo MiTo využil třeba také Opel Corsa generace D. Podvozek tudíž tvořila „klasika“ malých hatchbacků, vzpěry McPherson vpředu a torzní příčka vzadu. Posilovač řízení byl elektrický, s dvěma režimy tuhosti. Zadní brzdy pak byly bubnové, nebo kotoučové, v závislosti na motoru pod kapotou.
Nabídku motorů v době premiéry tvořila nejnovější evoluce slavného 1.2 8v Fire, s výkonem 48 kW, kterou doplnil nový čtyřválec 1.4 8v Fire (57 kW) s katalyzátorem v motorovém prostoru pro jeho rychlejší zahřátí. Vznětové čtyřválce zastupovaly 1.3 16v MultiJet (ve verzích s 55 kW a 66 kW) a 1.9 8v MultiJet (88 kW a 96 kW) se vstřikováním common-rail. I to dokazovalo, že tehdejší doba přála naftovým motorům i v segmentu B. Standardem byl pětistupňový manuál, pro naftovou devatenáctistovku pak manuální šestikvalt.
Postupně se však nabídka dále rozšiřovala. V roce 2006 dorazil modernější benzinový čtyřválec 1.4 16v se 70 kW, o rok později pak přeplňovaný agregát 1.4 16v T-Jet (88 kW). V roce 2008 naftovou devantáctistovku nahradil nový agregát 1.6 16v MultiJet, dostupný už v jediné variantě s 88 kW. Rok 2009 byl zase ve znamení příchodu 1.4 8v Natural Power (51 kW) s možností spalování stlačeného zemního plynu (CNG).
Rok 2008 byl rovněž ve znamení příchodu sportovního modelu Abarth Grande Punto. To vedle sportovnější vizáže nabídlo dvě výkonové varianty, s 1.4 16v T-Jet, s výkonem 114 kW nebo 132 kW.
Přichází Punto Evo
V roce 2009 debutovala modernizovaná varianta, pojmenovaná Fiat Punto Evo. Stávající verze totiž zůstala v nabídce jako levnější alternativa k novince, jako náhrada za Punto Classic. Místo Grande Punto se však nově jmenovala Punto Actual. Inovovaná verze se odlišila primárně svoji přídí, která se inspirovala populárním modelem 500. To bylo znatelné hlavně na zdobné vodorovné liště mezi světlomety, kterou doplnila přepracovaná maska. Zadní nárazník se pak dočkal sportovnější vizáže, pozměnila se i koncová světla.
Výraznou proměnou prošel interiér. Změnil se volant, středový panel i přístrojový štít s oddělenými tubusy. A úpravami prošla také nabídka motorů. Nastoupily nové benziny 1.4 16v MultiAir (77 kW) a 1.4 16v MultiAir Turbo (99 kW) s novým způsobem řízení ventilů jako náhrada za 1.4 16v, respektive 1.4 16v T-Jet. To ostatně znamenalo změnu i pro vrcholový Abarth Punto Evo, nově dostupný s 1.4 16v MultiAir (120 kW), který od roku 2012 doplnila i varianta se 132 kW. Novinku jsme našli i na straně naftových agregátů, v podobě nové generace 1.3 16v MultiJet II s 55 kW a 70 kW. Alternativní modely doplnil 1.4 8v (57 kW) na LPG.
Návrat Punta
Styl pětistovky se ale u malého hatchbacku moc neuchytil, a tak po pouhých dvou letech v roce 2011 přišel další facelift. Automobil se s ním vrátil k jednoduchému označení Fiat Punto. Vůz se přitom zároveň vrátil k původnímu stylu Grande Punta, díky odstranění detailů sdílených s pětistovkou. Hlavní technickou novinkou byl pak příchod přeplňovaného benzinového dvouválce 0.9 8v TwinAir, nejprve s 62 kW a následně i 77 kW. Byl tu i optimalizovaný 1.3 16v MultiJet II ve verzi s 63 kW.
Fiat Punto třetí generace se pro evropské trhy vyráběl v italském závodě Melfi, podobně jako předchůdci. Pro lokální trhy však vznikal i v Brazílii a Indii. Na trh vstoupil úspěšně, již po třech letech produkce překonal hranici milionu vyrobených kousků. Následný facelift (Punto Evo) se ale už neuchytil, a tak s postupným nárůstem věku o vůz klesal zájem. V posledních letech produkce se tak čile mluvilo o nahrazení Punta modelem 500 Giardiniera s designem úspěšné pětistovky, k tomu ale nakonec nedošlo. V roce 2018 tak Punto na evropských trzích skončilo bez přímé náhrady. Naopak na jihoamerických trzích vůz nahradil model Fiat Argo uvedený v roce 2017.
Fiat Punto (Typ 199): Základní technická data
- Délka x šířka x výška x rozvor: 4030 x 1687 x 1490 x 2510 mm (Grande Punto)
- Objem zavazadlového prostoru: 275 litrů
- Výroba: 2005-2018 (Melfi, itálie)
