Test: Mazda MX-30 e-Skyactiv EV Makoto (2023)

Mazda v rámci své strategie pro následující roky hodlá zesílit svoji pozici v kategorii SUV, když postupně rozšiřuje svoji nabídku takových aut. Mezi městskými SUV je tento trend už znatelný, v oblíbené kategorii Mazda nabízí hned dva zástupce. Otestovali jsme toho s elektrickým pohonem, Mazdu MX-30. A nebyla by to Mazda, aby si svůj elektromobil neudělala po svém.

Prostě svá

Konstruktéři pro Mazdu MX-30 zvolili malé baterie, které jsou lehké, aby dosáhly pro značku typické vysoké úrovně jízdních vlastností. Lithium-iontová baterie se skromnou kapacitou 35,5 kWh však zároveň znamenají homologovaný dojezd jen 200 km dle metodiky WLTP. A v praxi bývá ještě nižší, za jarního testování auto po úplném nabití nikdy neukázalo více jak 170 km dojezdu.

Spotřeba energie je sice díky vcelku lehké konstrukci (na poměry elektroaut) nízká, po městě se nejčastěji pohybuje okolo 16 kWh/100 km, kvůli nízké kapacitě akumulátorů však dojezd na jedno nabití není kdovíjaký. Použití je tak limitováno na městské a příměstské použití. Dálniční spotřeba kolem 22-24 kWh/100 km totiž znamená, že na jedno nabití ujede jen něco málo přes 100 km. Nabíjení je navíc na dnešní poměry spíše pomalejší, na rychlonabíječce zvládá MX-30 jen 50 kW nabíjecího výkonu stejnosměrným proudem. V takovém případě nabití na 80 % kapacity baterie trvá 30 až 40 minut.

Elektromotor s výkonem 106 kW je také osobitý. Mazda není trhač asfaltu jako některá jiná elektroauta, rozjezdy jsou spíše rozvážnější, což ale plně vyhovuje městskému použití. Pružné zrychlení je totiž i tak skvělé, do volné mezery v provozu se vždy dostanete. MX-30 pak sice nenabízí řadu jízdních režimů jako jiná elektra, vlastně mně to ale ani nevadilo. Lze však nastavit míru rekuperace brzdné energie páčkami pod volantem, s čímž se dá během jízdy krásně hrát.

Jízdní vlastnosti jsou pak příkladné, jak u Mazdy bývá zvykem. I díky nízkému těžišti auto ochotně drží stopu a umí rychle vykroužit oblouk. Zároveň je však podvozek poddajný, perfektně tlumí nerovnosti. Je navíc dobře odhlučněn, v čemž Mazda v minulosti mívala mezery. V MX-30 i dálnici uslyšíte jen lehký šum větru.

Povedený design

Osobitý je i design. Mazda zvolila cestu originálního stylu, a tak je MX-30 zvenku zcela odlišná než podobně velká CX-30 s tím samým technickým základem, avšak konvenčním pohonem. Elektrovůz tudíž sází na retro stylizované tvary s kulatými světlomety a spíše minimalistickou maskou. Historické modely připomínají i koncová světla, zatímco tvar svažující se zádě evokuje SUV-kupé. Ty připomíná i řešením dveří, ty zadní jsou kratší, otevírané proti směru jízdy, ve stylu někdejší RX-8. Na tu ostatně vůz odkazuje i svým jménem.

Mazda CX-30 vs. Mazda MX-30: Jaké městské SUV vybrat?

Jinak koncipovaná je také kabina. Základ palubní desky je sice shodný s CX-30, v MX-30 ale nechybí “plovoucí” středový panel. Díky tomu jsou sice po ruce ovládací prvky, třeba mobil je ale nutné dát do “spodního” patra, kde není moc na očích a klouže tam. Navíc je tu umístěna druhá dotyková obrazovka pro ovládání klimatizace a dalších prvků. Ovladače jsou však v některých případech zdvojené, teplotu a úroveň ventilace lze nastavit i klasickými tlačítky. Asi aby si posádka mohla zvolit, jak vůz ovládat.

Zajímavé jsou pak nezvyklé materiály, plsť nebo korek, odkazující na původní podnikání Mazdy. Líbí se mi i přístrojový štít kombinující displej s analogovými ukazateli. Působí to ve výsledku moderně a hodnotně, navíc jsou budíky naprosto přehledné. Chválím i multimediální systém, ovládání na středovém panelu po vzoru BMW je intuitivní a snadné i během jízdy. Snad si ho Mazda uchová i nadále. Nechybí ani poctivá řešení – parkovací kamery s kvalitním obrazem nebo head-up s promítáním přímo na čelní sklo.

Další recenze Mazdy MX-30

Tomáš Devera, Roadblog.cz

Základní myšlenka modelu MX-30 je ta, že lidem stačí menší dojezd, takže je možné do auta dát menší baterie. To znamená několik důležitých věcí – nižší cenu, nižší hmotnost a menší emise při výrobě a pak následné recyklaci. Takže jaký je ten menší dojezd? No, nějakých 200 kilometrů, v reálném životě spíše 180.

U elektrických kilometrů je potřeba počítat s tím, že 180 znamená vlastně 160. Málokdo si totiž dokáže (a troufne) naplánovat cestu tak, aby s nulovým dojezdem přijel k nabíječce.

Existují samozřejmě i lidé, kteří jezdí dálkové trasy. Pro takové Mazda MX-30 rozhodně není. Neznamená to ale, že by byla špatným autem – jen není autem pro ně. Pokud však denně najedete do sta kilometrů a máte kde nabíjet, proč ne?

Adam Václavek, Wikicars.cz

MX-30 je vlastně Mazda, jako každá jiná. Jen jezdí na elektřinu. A má jiné zadní dveře. To je ale naprosto v pořádku. Možná přiláká ke značce nové zákazníky, ještě pravděpodobnější ale je, že někdo, kdo má nějaký starší model, bude přemýšlet, zda pořídí novou CX-30, nebo zkusí něco trochu jiného. Pokud má kde nabíjet a denně nenajezdí stovky kilometrů, proč nezkusit elektřinu? Za servis téměř nic nezaplatí a navíc může v Praze parkovat na modrých a fialových zónách bezplatně.

Dominik Parajka

Mazda MX-30 e-Skyactiv GT Plus

Plusy: štýlový dizajn, unikátne riešenie zadných dverí, perfektné predné LED svetlomety, fantastické dizajnové a materiálové vypracovanie interiéru, skvelý infotainment, veľmi dobrý head-up displej, príjemné predné sedadlá, vyvážené jazdné vlastnosti, ovládanie rekuperácie a jej účinnosť, vynikajúco nastavený podvozok

Mínusy: menej miesta na zadných sedadlách a nepraktické nastupovanie, absencia tepelného čerpadla