Mazda zareagovala na tržní trendy a v posledních letech zásadně rozšířila svoji nabídku SUV. Největším modelem v evropské nabídce se tak stala Mazda CX-80, rodinné SUV pro sedm, které je větším bratrem CX-60. Jak se povedla, jsem zjišťoval během týdenního testu za volantem plug-in hybridu.
Obsah recenze
Design: Majestátní sportovec
Design CX-80 nezapře technického bratra, menší CX-60. Hlavní rozdíl souvisí s odlišnou velikostí auta, CX-80 sází na jiné, velkorysejší boční prosklení, přizpůsobené třem řadám sedadel. Proti CX-60 tak zboku nepůsobí tak dynamicky, ale více usedle.
Zepředu je to ale pořád agresivně působící auto. Vysoká, takřka horizontální maska je majestátní, byť ne na první pohled líbivá. Ještě více to zdůrazňuje velkorysé rozměry auta. Vždyť CX-80 s délkou 4.990 mm je jasně největší SUV Mazda v její evropské nabídce. Oproti CX-60 je o 250 mm delší, rozvor se natáhl o stejnou hodnotu, na výsledných 3.120 mm.
Test: Mazda CX-60 2.5 e-Skyactiv PHEV Homura (2022)
Interiér: Nádech luxusu a množství prostor
Také interiér navazuje na menší model. CX-80 tak pokračuje v nastoleném trendu známém z menších modelů značky. Použité materiály a jejich zpracování nemají chybu, v tomto směru Mazda rozhodně patří mezi to nejlepší z mainstreamu. Prémiovost přitom navozují také nenápadné detaily jako výtečný obraz parkovacích kamer, poctivý head-up displej s promítáním na čelní sklo nebo dvojice tlačítek elektrického ovládání víka kufru – jedno jen zavře páté dveře, druhé navíc zamkne celé auto.
Opět přitom platí, že nízká, ale široká obrazovka infotainmentu nepůsobí velice, rozměry ale plně stačí. Navíc se snadno ovládá, díky zachování “Mazdího iDrivu”, otočného ovladače s přidruženými tlačítky na středovém tunelu. Tady fakt není potřeba vymýšlet něco nového, funguje to skvěle, snad jen zadávání adresy do navigace neustálým točením kolečka je zdlouhavé. Tady by se hodila třeba dotyková plocha pro manuální napsání adresy. Plně digitální je i přístrojový štít, přehledný a s kvalitním obrazem. Některým zákazníkům snad jen může chybět přepnutí do jiného grafického zobrazení. To se děje vlastně jen při zapnutí tempomatu, které upraví zobrazení budíků.
Test: Mazda 6 2.5 Skyactiv-G 20th Anniversary (2023)
Místa je uvnitř hodně, i co se týče šířky. Oproti menšímu bratrovi je to logicky jiné vzadu. Už zadní dveře u CX-80 jsou odlišné, i díky nataženému rozvoru delší a otevírané do pravého úhlu, což usnadňuje jednak přístup do třetí řady sedadel, tak třeba nakládání autosedačky. Také místa v druhé řadě sedadel je více, dost prostoru je tu všemi směry i pro dospělou osobu, není přitom nutné hned posouvat lavici zcela dozadu. Sedí se i pohodlně vysoko, s příkladně podepřenými stehny.
Překvapením pak pro mě byl prostor v třetí řadě. V rámci kategorie jde o jedno z nejprostornějších řešení, i dospělý zde má dostatek místa nad hlavou i před koleny. Jen místa pro chodidla je méně. Plusem jsou zde však držáky na pití či USB-C porty.
Zavazadlový prostor v případě sedmimístné konfigurace nabízí objem 258 litrů. Zajímavostí přitom je, že je tu nějaký prostor i pod podlahou. Bohužel však v takovém případě není kam dát krycí roletku kufru. Po sklopení třetí řady se kufr zvětší až na 687 litrů, pokud se lavice v druhé řadě posune zcela vpřed. A to už je více než dostatečná hodnota i pro rodinnou dovolenou.
Motor: Plug-in hybrid berte s rozvahou
Nabídka motorů pro Mazdu CX-80 se omezuje na dvě varianty, naftový šestiválec 3.3 e-Skyactiv D s výkonem 187 kW a plug-in hybrid 2.5 e-Skyactiv PHEV s kombinovaným výkonem 241 kW. Obě motorizace spojuje pohon všech kol a osmistupňový automat.
Konkrétně zkoušený plug-in hybrid kombinuje benzinový čtyřválec o objemu 2,5 litru a výkonu 141 kW s elektromotorem o výkonu 129 kW, který čerpá svou energii z akumulátoru o kapacitě 17,8 kWh. Palivová nádrž má mimochodem úctyhodných 70 litrů, což už se dnes tolik nevidí.
Výkon je na papíře ohromující a platí to i v reálném životě, a to za předpokladu, že baterie jsou dobité a elektromotor má dostatek energie. Po vybití je přece jen znát snížený elán, byť pořád více než dostačující i pro tak velké auto, a to i v dálničním prostředí, v rámci povolených rychlostních limitů. Sladění motorů každopádně dokazuje, že Mazda ústrojí pořád vyvíjí, je určitě hladší než v dříve testované CX-60.
Na druhou stranu, automat si při rozjezdech občas pořád trochu cukne, zvlášť, když je baterie vybitá. Za běžného režimu je ale změna převodu naprosto hladká, byť pomalejší, což platí i pro řazení v manuálním režimu páčkami pod volantem. Mimochodem, ve sportovním režimu si automat v omezovači otáček nepřeřadí sám, ale nechá to na řidiči.
Opět tak platí, že plug-in hybrid je nutné pravidelně nabíjet, abyste plně využili jeho schopností a výhod. To se týká jak výkonnostních schopností, tak třeba spotřeby paliva. Ta se silně odvíjí od toho, zda je akumulátor nabitý, či ne.
Třeba ve městě se dá klidně jezdit za 1 l/100 km, pokud máte šťávu v bateriích – spotřeba elektřiny se každopádně často dostane přes 30 kWh/100 km, což znamená, že akumulátor stačí maximálně na nějakých 59 kilometrů v čistě elektrickém režimu. V hybridním režimu už městská spotřeba vzroste k pořád slušným 5 l/100 km, v čistě benzinovém režimu už se dostanete k 9 l/100 km. Na dálnici se apetit pohybuje okolo 8,5 l/100 km, což je vzhledem k velikosti auta a benzinovému pohonu slušná hodnota.
Nový motor Skyactiv-Z od Mazdy se blíží: Kdy dorazí? A co půjde?
Jízdní vlastnosti: Nečekaná mrštnost
Jízdní vlastnosti jsou charakteristické pro vozy Mazda. Byl jsem velice překvapen, jak je Mazda CX-80 vzhledem ke své velikosti mrštná a obratná. Hezky se chová i na zatáčkovité trati, kde ji každopádně limitují úctyhodné rozměry rodinného dostavníku. CX-80 tak rozhodně patří mezi ta nejlépe jezdící SUV této velikosti.
Podvozek nicméně v českém prostředí dokazuje, že je spíše tužšího ladění, což je znát i kvůli 20″ kolům testovaného exempláře. Na rozbitém povrchu už zkrátka slyšíte jejich podupávání. Mimo město však podvozek už umí být hezky poddajný.
K podvozku se pak váže i spíše horší odhlučnění, které je pro Mazdu typické. Šum od valících se kol je zvlášť na hrubém povrchu poněkud slyšet. Jinak je ale odhlučnění na slušné úrovni, spalovací motoru prakticky neuslyšíte, stejně jako okolní šum vanoucího větru.
Sdílet článek:
Mazda CX-80 2.5 e-Skyactiv PHEV (2025)
Mazda v posledních letech udělala velký skok vpřed, díky čemuž se nemusí bát srovnání s prémiovými výrobci. Platí to jak pro prémiový technický základ s pohonem zadních kol a motorem vpředu podélně, tak ztvárněním interiéru. Pokud tak hledáte pro rodinu luxusní SUV, klidně vedle showroomů Audi či BMW navštivte i ten Mazdy. CX-80 se jednoduše povedla, třetí řada navíc nabízí více prostoru než jiné, obdobně velké modely. Vzhledem k velikosti jde pak o nečekaně mrštné auto. Počítejte každopádně s tužším nastavením a známým faktem, že výhody plug-in hybridu plně využijete jen při pravidelném nabíjení. Komu by to nevyhovovalo, nechť nezapomene na to, že CX-80 sežene i s naftovým šestiválcem.
Plusy
Prostorná třetí řada sedadel
Luxusně pojatý interiér
Mrštné jízdní vlastnosti
Minusy
Bez elektřiny je ústrojí žíznivé
Občas cukající automat
Mazda CX-80 2.5 e-Skyactiv PHEV: Základní technická data
| Motor | 2.5 e-Skyactiv PHEV |
|---|---|
| Rok | 2025 |
| Objem motoru (ccm) | 2488 |
| Výkon (kW) | 241 |
| Točivý moment (Nm) | 500 |
| Převodovka | 8A |
| Maximální rychlost (km/h) | 195 |
| Zrychlení z 0-100 km/h (s) | 6,8 |
| Spotřeba paliva – kombinovaná dle WLTP (l/100 km) | 1,6 |
| Emise CO2 – kombinované dle WLTP (g/km) | 35 |
| Hmotnost pohotovostní/užitečná (kg) | 2155/734 |
