Škoda Superb odjakživa platí za vlajkovou loď značky, ať už v meziválečném období, tak po jejím návratu v novém miléniu. Trendy se ale mění, a tak po třech úspěšných novodobých generací Superbu se čile spekulovalo o dalším pokračování tohoto modelu střední třídy. Však jiné značky střední třídu v Evropě kvůli klesajícím prodejům opustily ve prospěch podobně velkých SUV a dokonce i hegemon kategorie, Volkswagen Passat v nejnovější generaci na evropském trhu nabízí výhradně karoserii kombi. To Superb si však své místo uhájil a nakonec si i ve čtvrté novodobé generaci uchoval dvě karosářské verze. Povedl se tento krok? To jsem zjišťoval během týdenního testu Superbu Combi s vrcholným 2.0 TSI pod kapotou.
Obsah recenze
Design: Sázka na konzervativnost
Design Superbu navazuje na předchůdce, ostré hrany jsou zde ale ve výsledku přece jen uhlazenější a dělají auto konzervativnější než dříve. Vlastně to ale ničemu nevadí celek působí nadčasově a reprezentativně, ať už Superb Combi slouží jako rodinné auto nebo služebák. Tomu odpovídá i konzervativnější paleta barev, jako je šedá Graphite Gray testovaného kousku.
Snad jen záď by zasloužila více šmrncu. Je trochu zaměnitelná, nebýt zde nápis Škoda na víku kufru, klidně bych Superb považoval za nějaké VW nebo třeba Opel.
Mimochodem, s technicky spřízněným VW Passat Variant Superb Combi sdílí rozvor 2.841 mm, délka je však o chlup kratší, s hodnotou 4.902 mm. Jde tak o pořádný kus auta, které by ještě před pár lety hravě spadalo do vyšší střední třídy.
Interiér: Královský prostor s chytrými detaily
Nástup dovnitř odhalí originálně pojatou palubní desku s netradičním zdobením před spolujezdcem, zajímavým dekorem i vlnovkou přes celou šíři inspirovanou Enyaqem. Snad jen ten digitální přístrojový štít působí napasovaný pod stínítko až moc násilně, jakoby se původně počítalo s jiným řešením.
Výběr použitých materiálů i jejich zpracování je na vysoké úrovni, bratrský VW Passat šel nicméně ještě prémiovější cestou. Líbí se mi pak intuitivnost a snadnost ovládání, do Superbu zkrátka sednete a hned tak nějak víte, co se kde ovládá. A to přestože volič automatu dnes tvoří pravá páčka pod volantem a otočné ovladače “Smart Dials” na středovém panelu umožňují upravit svou funkci. Snadno jsem se sžil také s novými infotainmentem. Rychle reaguje na pokyn, je přehledný a i grafika je povedená. Lze si i snadno individualizovat přímý vstup k vybraným částem systému. Snad jen parkovací kamera má proti konkurenci o chlup horší obraz, byť plně dostačující.
Recenze: Volkswagen Passat R-Line 2.0 TDI DSG (2024)
Plusem v tomto směru je i snadné vypínání otravných a za mě jednoduše zbytečných pomocníků, hlídání jízdy v pruzích a zvukové upozornění na překročení povolené rychlosti. Nastavení asistentů jednoduše vyvoláte tlačítkem na volantu.
Za volantem se sedí spíše výše, uměl bych si představit nižší posaz. Samotné “top ergonomické” sedačky dodávané za příplatek však nemají chybu a rozhodně všem doporučuji si za ně připlatit. Jsou pohodlné i na delších cestách, a to i díky povedené masážní funkci prostřednictvím 10 vzduchových vaků.
Usazení se na zadní sedadla pak opět odhalí královský prostor, na který jsme od Superbu zvyklí. Tady si zkrátka hoví i dlouháni, s velkorysým prostorem před koleny i nad hlavou.
Obří zůstává také zavazadelník s udávaným objemem 690 litrů, přičemž využitelnosti pomáhají i pravidelné tvary. Sem se v praxi hravě vejde kočárek i množství bagáže okolo. Přístup navíc usnadňuje rozměrné víko kufru či automaticky stahovaná krycí roletka.
Nejvíce mě však fascinují ty Simply Clever prvky, v nichž je Škoda léta nepřekonatelná. Háčky na nákupní tašky jsou zde samozřejmost, potěší však různé sítě na drobnosti na bocích kufru i u zadních sedadel, praktické rozměrné kapsy za podběhy nebo třeba dělící lišty zavazadelníku, díky nimž se tu nebude kutálet třeba drobný nákup. Řada dalších takových “prostě chytrých” detailů se nachází uvnitř. Do loketní opěrky vzadu je začleněn šikovný držák na chytrý telefon či tablet, líbí se mi též šikovné přihrádky třeba na mince v odkládacím prostoru v loketní opěrce mezi předními sedadly.
Motor: 2.0 TSI nemá chybu, mnohým ale bude stačit slabší motor
Tržní trendy jsou patrné rovněž na nabídce motorizaci. V minulosti hrály ve střední třídě prim turbodiesely, které dnes Superb nabízí dva, zatímco benziny tři a k tomu ještě benzinový plug-in hybrid. Na vrcholu aktuální nabídky přitom stojí benzinový čtyřválec 2.0 TSI o výkonu 192 kW, standardně spárovaný s převodovkou DSG a pohonem všech kol.
A jde o moc povedené pohonné ústrojí. Jde o kultivovaný motor s příkladným odhlučněním, který je skvěle spárován se sedmistupňovým DSG. Pravda, za běžné jízdy si občas říkáte, kde je těch 195 kW, automat nechává motor převalovat v nízkých otáčkách, stačí však pořádně sešlápnout plyn nebo přepnout DSG do sportovního režimu a rázem máte co dočinění se sportovcem, který ujede mnoha jiným vozům na silnici. Jde tak o parádního sleepera, který je ostrý jen v případě, že to vyžadujete a jinak je milý pro klidnou jízdu. Typická klientela ale asi bude volit jiný motor.
Chválím i naladění DSG, které řadí hladce snad za všech okolností. Cukání se nedočkáte ani při rozjezdech. A to přitom nejde o mild-hybrid, kterému by při rozjíždění pomáhal elektromotor.
Recenze: Subaru Outback Geyser 2.5i (2024)
Spotřeba pak odpovídá síle pod kapotou. Ve městě zkrátka jezdíte za 10 l/100 km, s tím se prostě nedá nic dělat. Na dálnici už je to ale v rámci povolených rychlostních limitů za zhruba 8 l/100 km, což je adekvátní hodnota, na okreskách se dá jezdit za sedm, když zrovna nedivočíte. Dlouhodobá spotřeba se tak dá udržet kolem 8 litrů na 100 km, což vzhledem ke slušně velké 66litrové palivové nádrži znamená slušný dosah bez nutnosti dotankovat.
Jízdní vlastnosti: Co dodat…
Z hlediska jízdních vlastností Superbu není co vytknout. Zkrátka se chová přesně tak, jak byste od takhle velkého kombíku očekávali. Převeze vás komfortně a v případě potřeby i velice rychle. I na zatáčkovité trati se kombík chování jistě.
Velká 19” kola testovaného exempláře bych si nicméně odpustil. Na českých typicky rozbitých cestách jsou už poměrně slyšet, a to zvlášť ve městě. Obecně odhlučnění podvozku by stálo za to doladit, u takového auta bych čekal o něco tišší jízdu. Hlavně je auto citlivé na povrch pod koly, šum od valících se pneumatik je občas znát.
Sdílet článek:
Škoda Superb Combi 2.0 TSI DSG 4×4: Základní technická data
| Motor | 2.0 TSI DSG 4×4 |
|---|---|
| Rok | 2025 |
| Objem motoru (ccm) | 1984 |
| Výkon (kW) | 195 |
| Točivý moment (Nm) | 400 |
| Převodovka | 7DS |
| Maximální rychlost (km/h) | 250 |
| Zrychlení z 0-100 km/h (s) | 5,7 |
| Spotřeba paliva – kombinovaná dle WLTP (l/100 km) | 7,6 |
| Teoretický dojezd (km) | 868 |
| Emise CO2 – kombinované dle WLTP (g/km) | 173 |
| Hmotnost pohotovostní/užitečná (kg) | 1736/659 |



tady je někdo opravdu de.il za milion vám možnost koupil x lepších aut
Bohužel tuším že v této parádní motorizaci nejde objednat s manuální převodovkou. Do těch nejvýkonějších motorizací se všude cpe jen debilní automat. Pro někoho pohodlné ,pro mě otravné a zabíjející zážitek z jízdy . A ani možnost řadit pádlama,či ovladačem mě nebere. V reálu to člověk vyzkouší a po chvilce stejně přepne na D ,protože je to naprd. Potom klasika ve městě 40km/h na 6tku při přidání pro svižnou jízdu podřazení na 2 a zběsilé zařvaní ,aby po povolení plynu zas to tam fláklo 6tku – nevím koho tohle bere.