Antiradary do auta: Jak vybrat aktivní, nebo pasivní systémy?

Maximální povolená rychlost v praxi znamená, že je tento limit často hlídaný. I proto existují speciální zařízení, která řidiče na měření rychlosti upozorní. Říká se jim antiradary a dnes už existují jejich různé druhy. Jaké antiradary existují a jak si z bohaté nabídky vybrat?

Pasivní antiradary

Prvním typem jsou tzv. přenosné antiradary. Ty se instalují do prostoru kabiny řidiče držákem na čelní sklo, s tím, že jejich napájení obstará standardní 12V zásuvka zapalovače. Instalace takového přenosného detektoru je velmi jednoduchá, plusem je přenositelnost do jiného vozidla.

Přenosné antiradary upozorní na měření rychlosti různým způsobem. Dnešní systémy při poplachu zobrazují pásmo a světelný sloupec displeje indikuje svou délkou sílu signálu a tím i vzdálenost od radaru. Moderní detektory upozorní na přítomnost radaru nejen jasným a hlasitým tónem, ale i umělým hlasem.

Pak tu jsou tzv. vestavěné antiradary, neboli radarové detektory montované natrvalo. Tyto pevné sady se skládají z externího modulu, který se instaluje do nárazníku nebo přední masky vozidla a vnitřních ovládacích a signalizačních prvků umístěných v kabině řidiče. Instalace je tudíž logicky náročnější. Jsou to ale jediné přístroje vhodné i pro automobily s pokoveným nebo vyhřívaným předním sklem, v nichž přenosné antiradary nefungují. Navíc bývají díky vyšší citlivosti účinnější. To v praxi znamená, že radar odhalí dříve. Výhodou pak může být i to, že instalovaná pevná sada není v automobilu prakticky zjistitelná, což se může hodit v zahraničí, v zemích, kde použití antiradarů není povolené. Hodí se to i proti zlodějům.

Tyto antiradary jsou v rámci Evropy zakázané v zemích, jako je Německo, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Portugalsko, Řecko, Slovensko, Španělsko, Švédsko.

Povolené jsou naopak v zemích jako je Island, Maďarsko, Rakousko, Slovinsko nebo Velká Británie.

Některé moderní antiradary pak mají i GPS moduly s databází měřicích míst. Díky tomu umějí varovat také proti úsekovému měření rychlosti, které se prostým detektorem nedá odhalit, kamerám na červenou, nebo proti některým jinak nedetekovatelným stacionárním radarům.

Oba zmíněné typy jsou tzv. pasivní antiradary, zařízení tak fungují pasivně, jen upozorňují na radary a aktivně je neruší.

Aktivní antiradary

Pak tu jsou právě tzv. aktivní antiradary, neboli antilasery. Laserové rušičky vysílají protipulsy a tím rozechvívají paprsek, který tak není schopen vozidlo zaměřit a změřit jeho rychlost. Laserové rušičky fungují jen proti laserovému měření, naopak jsou neúčinné proti jakýmkoli mikrovlnným radarům (včetně českých RAMER-7). Velkou nevýhodou je pak legálnost těchto antiradarů. V České republice je tento druh antiradaru dle zákona o provozu na pozemních komunikacích nelegální.

Konkrétně Paragraf §3, zákonu č. 361/2000 Sb tvrdí: Nikdo nesmí používat technické prostředky a zařízení, které znemožňují nebo ovlivňují funkci technických prostředků používaných při dohledu na bezpečnost provozu na pozemních komunikacích (dále jen „antiradar“).

Upozornění na radary v mapách aut

Antiradary nicméně nejsou jedinou možností, jak odhalit měření maximální povolené rychlosti. S rozvojem navigací mnohé systémy mají v sobě zabudovány mapové podklady s umístěním stacionárních radarů. Navigace tak řidiče na takové místo předem upozorní. Některé vozy pak dokonce umějí měřit průměrnou rychlost při průjezdu úsekovým měřením.

DB

David Bureš je vedoucí redakce serveru Česko-slovenský auto katalog. V minulosti dlouhá léta působil na největším automobilovém magazínu v Česku, v roce 2022 rozjel projekt ČSAKA.cz. Miluje vozy značky Lamborghini, na autě hledá kombinaci praktičnosti a zábavného charakteru.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *