Lamborghini Countach slaví 50 let. Připomeňte si vznik šíleného superauta

Lamborghini za svoji historii postavilo několik ikonických superaut, Miuru, Diablo, Murciélago nebo Countach. Právě Countach letos slaví 50 let od své premiéry. Ta proběhla 11. března 1971 na ženevském autosalonu, kde vůz způsobil neskutečný poprask. I proto bylo jasné, že se odvážně navržené auto bude vyrábět jako nástupce Miury. Ještě to ale nějakou dobu trvalo.

Countach vznikal v rámci automobilky jako projekt LP112, který odkazoval na podélné uložení dvanáctiválcového motoru (Longitudinale Posteriore). Jméno dostal jen krátce před svoji premiérou. Legenda praví, že byl Countach před premiérou ukrýván v Grugliascu, aby se jeho příprava nezdržela v souvislosti s tehdejšími dělnickými stávkami. Tam jej prý spatřil jeden z místních farmářů (jiná legenda tvrdí, že to byl jeden z mechaniků pracujících na voze), který při pohledu na auto zvolal Countach, což je výraz piemontského nářečí ze severozápadní Itálie, znamenající „úžasný“ či „skvělý“. Vedení se zajímavě znějící slovo zalíbilo, a tak Countach dostal své legendární jméno. Navzdory tomu, že není spjat s býčími zápasy jako jiné tehdejší modely značky (Miura či Espada).

Zcela jiný než Miura

Vlastně ani nebylo divu, že byl farmář vozem tak ohromen. Tehdejší dvorní návrhář Lamborghini, Marcello Gandini ze studia Bertone, se totiž opět předvedl. Navrhl totiž futuristicky pojaté auto, které na začátku sedmdesátých let udávalo trend a působilo jak vesmírná loď. Klínovitý tvar karoserie, výklopné světlomety, k nebo otevírané, tzv. nůžkové, dveře, to jsou dnes typickými poznávacími znaky vozu, které zaujaly už tenkrát. Auto navíc šokovalo i odvážnou barvou, v Ženevě vystavený exemplář byl totiž kanárkově žlutý.

Automobilem chtěl Ferruccio Lamborghini dokázat, že tehdy ještě pořád mladá automobilka pořád udává trendy. Proto byl Countach tak odlišný od Miury, kterou následně nahradil jako vlajková loď značky. Nemluvíme tu přitom jen o mnohem modernějších a šíleněji vyhlížejících tvarech (Miura přece jen dávala najevo svůj datum vzniku v šedesátých letech), ale také o technice v útrobách. Dvanáctiválec už nebyl uložen napříč, ale podélně, což je řešení používané u superaut dodnes. Navíc šlo o nový motor, zvětšený na objem 4971 ccm. Odtud v Ženevě vyráběný automobil nesl oficiální označení Lamborghini Countach LP500. Zajímavým technickým řešením bylo také umístění převodovky před motorem pro lepší vyvážení hmotnosti.

Zajímavostí přitom dodnes je, že když z Countache byl 11. března 1971 v 10:00 oficiálně odhalen, nestál v tu chvíli na stánku automobilky Lamborghini, ale na stánku designérského studia Bertone. Souvisí to s tím, že výrobce ze Sant‘ Agaty v Ženevě prezentoval tehdy novou Miuru SV, a tak z ní nechtěl strhávat pozornost.

Na sériový Countach se čekalo

Jenže veřejnost byla z Countache nadšena, automobil se navíc v následujících měsících prezentoval také na stránkách mnoha časopisů. Zájem měli i zákazníci, a tak Lamborghini muselo zapracovat na sériové variantě. Jenže nějakou dobu to bohužel trvalo, sériový Countach dorazil až v roce 1974.

Konstruktéři vedení technickým ředitelem Paolem Stanzanim totiž museli řešit množství potíží, které výrobu pozdržely. Pětilitrový motor se při jízdních testech, vedených tehdejším testovacím jezdcem Bobem Wallacem, ukázal jako nespolehlivý, a tak se inženýři opět museli vrátit k čtyřlitrovému motoru. Navíc se ukazovaly potíže s chlazením agregátu, a proto musela být v mnoha ohledech upravena i karoserie. Ladné tvary musely doplnit nové chladicí otvory, díky nimž vůz působil agresivněji. Měnil se také interiér, který byl jednodušší, elektronický palubní štít prototypu byl tehdy zkrátka ještě hudba budoucnosti, která by v sériové výrobě nebyla spolehlivá.

Výsledný automobil se jmenoval Lamborghini Countach LP400, právě podle čtyřlitrového motoru v útrobách. Někdy se mu ale říká také periscopo, podle „periskopu“, otvoru ve střeše, který měl usnadňovat výhled vzad. Ten byl totiž kvůli nízkému zadnímu oknu velice omezen.

Dva tisíce postavených aut

Lamborghini Countach nakonec vydržel ve výrobě až do roku 1990, kdy byl nahrazen modelem Diablo. Samozřejmě ale nešlo o pořád tu samou verzi. V roce 1978 debutoval Countach LP400 S, který jako první přinesl charakteristické přítlačné křídlo na zádi, které poprvé použil na svém kousku jeden ze zákazníků, Kanaďan Walter Wolf. V kombinaci s přepracovaným podvozkem a širšími pneumatikami měl zajistit lepší jízdní vlastnosti. Právě širší gumy si vyžádaly i rozšíření karoserie, což bylo pro pozdější Countache typické.

Dále tu byl Countach LP500S se zvětšeným dvanáctiválcem na 4,8 litru, Countach LP500 Quattro Valvole z roku 1985 s dále zvětšeným agregátem na 5,2 litru a konečně v roce 1988 Countach 25th Anniversary se zcela přepracovaným vzhledem. Pro oslavu čtvrt století od založení automobilky byl původně chystán zcela nový model, když ale bylo jasné, že se jeho přípravy nestihnou, vznikla právě nová edice Countache. Na ní mimochodem pracoval slavný Horacio Pagani, dnešní šéf stejnojmenné automobilky. Velká část nových dílů byla mimochodem z karbonu, díky čemuž Lamborghini patřilo mezi průkopníky tohoto materiálu.

Postaveno bylo celkem 1.999 kusů Lamborghini Countach. Vůbec první postavený exemplář, prezentovaný v Ženevě v roce 1971, do dnešních dní bohužel nepřežil. Nejprve sloužil jako testovací automobil při přípravě sériové verze, načež byl zničen během crash testů nutných pro homologaci, po nichž byl sešrotován. Vůbec poslední vyrobený Countach pak sjel z výrobní linky 7. května 1990, stříbrný kus edice 25th Anniversary dnes patří do sbírky továrního muzea Lamborghini.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.