Lamborghini Urraco slaví. První baby lambo debutovalo před 50 lety

Automobilka Lamborghini se proslavila především svými dvanáctiválcovými supersporty, ať už elegantní Miurou, dechberoucím Countachem, drsným Diablem nebo Murciélagem. Součástí její nabídky je ale v posledních letech také menší, levnější model, přezdívaný vzhledem ke svému charakteru baby lambo. Dnes se tak říká Huracánu, předtím tuto přezdívku neslo Gallardo. Vůbec poprvé se ale tak mluvilo o Lamborghini Urraco, které letos slaví 50 let od své premiéry.

Lamborghini Urraco se světu poprvé představilo v říjnu 1970 na tehdejším turínském autosalonu. Automobilka tehdy ještě vedená svým zakladatelem Ferrucciem Lamborghinim tímto modelem chtěla navýšit výrobu a nalákat širší skupinu zákazníků, pro níž dvanáctiválcové vozy byly příliš drahé.

Dílo legend

Z toho důvodu Urraco jako první sériový model značky ze Sant‘ Agaty užil jiný motor než dvanáctiválec. V roce 1970 Urraco debutovalo s nově vyvinutým, vidlicovým osmiválcem o objemu 2,5 litru, který byl naladěný na 220 koní (162 kW). Novou techniku Lamborghini vyvinulo pod vedením slavného konstruktéra Paola Stanzaniho, který se již podílel na vzniku legendární Miury. Motor byl pro Lamborghini typicky umístěný uprostřed, i proto kabina nabídla jen konfiguraci 2+2 s nouzovými zadními sedačkami.

Samotný design jen 4,25 metru dlouhého auta měla na starosti další legenda světa Lamborghini, Marcello Gandini, tehdejší vedoucí designér karosárny Bertone, který byl podepsán pod tvary nejslavnějších Lamborghini té doby, včetně elegantní Miury. Pro Urraco navrhl jednoduché tvary s vyklápěcími světlomety a tzv. benátskými žaluziemi kryjícími motorový prostor ve stylu Miury. Jméno je pak ve světě corridy výrazem pro mladé ušlechtilé býky.

Na první baby lambo si ale zákazníci museli po premiéře počkat, výroba se plně rozběhla až v roce 1970. V době premiéry mělo Urraco ještě daleko do hotového celku. Na trh auto vstoupilo s přídomkem P250, když P odkazovalo na umístění motoru (posteriore, vzadu) a číslo na zaokrouhlený objem motoru.

Tato varianta vydržela ve výrobě až do roku 1976, kdy jej definitivně nahradilo modernizované provedení Urraco P300. To dostalo osmiválec zvětšený na objem tří litrů, což spolu s čtyřventilovou hlavou válců a dalšími úpravami zvýšilo výkon na 250 koní (184 kW). Upraveno bylo také zavěšení kvůli vylepšení jízdních vlastností. Vyrábělo se od roku 1975, představeno bylo už dokonce o rok dříve.

Slabý býček

Mezitím však dorazily další deriváty. Urraco P200 prezentované v roce 1974 bylo určeno pro domácí italský trh. Tomu se přizpůsobilo motorem zmenšeným na dva litry, díky čemuž se na něj měly vztahovat nižší daně. V Itálii totiž tehdy byla uvalena dvojnásobná daň z přidané hodnoty (místo 19 % ve výši 38 %) na automobily s objemem motoru přes dva litry, což jejich cenu logicky navyšovalo. Zmenšení zajistilo vrtání zkrácené z 88 na 77,4 mm, což výkon osmiválce snížilo na 182 koní (134 kW).

Urraco P111 se zase přizpůsobilo americkému trhu, kvůli tamějším emisním normám se dočkalo karburátorů Solex, které s dalšími úpravami znamenaly, že se výkon 2,5litrového osmiválce snížil na pouhých 180 koní (132 kW).

Na opačném konci výkonového spektra naopak ležel prototyp přezdívaný Urraco Bob. Za jeho stavbou stál tehdejší hlavní testovací jezdec Lamborghini Bob Wallace, který z Urraca udělal silný speciál s třílitrovým osmiválcem vyladěným k 310 koním (228 kW) a dalšími úpravami, jako byly spoilery a přepracovaný podvozek.

Otevřené deriváty

Lamborghini Urraco nakonec ve výrobě vydrželo do roku 1979. Obchodně se nakonec moc úspěšným nestalo, i kvůli tehdejší ropné krizi a tehdejšímu úpadku zájmu o sportovní auta vzniklo za jeho životní kariéru jen 776 jeho exemplářů. A to je o dost méně než původně plánovaných 2.000 kusů ročně, které si vysnil Ferruccio Lamborghini. Urraco zkrátka přišlo ve špatné době, hitem se nestala ani odvozená targa Lamborghini Silhouette. Ta byla dokonce postavena v pouhých 55 exemplářích.

Přesto se Lamborghini nenechalo odradit a v osmdesátých letech techniku Urraca do výroby vrátilo, a to prostřednictvím otevřeného modelu Jalpa. Byla to však jen z nouze ctnost, jak s nízkými náklady levně rozšířit nabídku o dostupný model. Na realizaci třeba konceptu Bravo zkrátka nebyly tehdy finance. Ty se dlouho nemohly najít ani v devadesátých letech, kdy se v Sant‘ Agatě pracovalo na realizaci desetiválcového konceptu Cala. Nakonec se tak pravověrným nástupcem Urraca a baby lambem moderní doby stalo v roce 2013 Lamborghini Gallardo, v roce 2014 nahrazené dodnes nabízeným modelem Huracán.

DB

David Bureš je vedoucí redakce serveru Česko-slovenský auto katalog. V minulosti dlouhá léta působil na největším automobilovém magazínu v Česku, v roce 2022 rozjel projekt ČSAKA.cz. Miluje vozy značky Lamborghini, na autě hledá kombinaci praktičnosti a zábavného charakteru.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *