Mini patří mezi nejslavnější automobily světa, jestliže originál byl cenově dostupné auto, které pomohlo motorizovat Velkou Británii, moderní derivát je primárně prémiová stylovka. I tento charakter je však úspěšný, jak jinak si vysvětlit fakt, že novodobé Mini dorazilo už ve své čtvrté generaci. Časy se však mění, a tak se musí měnit Mini. Zachovalo si však i svůj tradiční charakter, který tak miloval nejen Mr. Bean? To jsem zjišťoval za volantem elektrické verze Mini Cooper SE.
Obsah recenze
Design: Typický knedlík s moderními motivy
Úspěch Mini se podepisuje už na jeho designu. Jak jinak dokázat osobitost auta než tím, že i ve čtvrté novodobé generaci uchovává jasně rozpoznatelný styl. Zkrátka pořád na první pohled poznáte, že jde o Mini, ať už díky kulatým světlometům, rovné střeše nebo charakteristickému tvaru čelního skla. Netřeba dodávat, že přestože existuje i pětidveřový hatchback, klasické Mini se pořád prodává také jako třídveřový model, což je dnes už skoro unikátní řešení.
Nutno však podotknout, že i Mini se mění, a tak na nejnovější generaci najdete více moderních prvků než kdy dříve. Řeč je hlavně o zajímavé světelné grafice, ať už v čelních světlech nebo těch koncových. Grafiku si navíc lze upravit, což je jeden z mnoha důkazů osobitosti Mini.
Malá auta do města v roce 2024: Jaké vybrat?
Zajímavostí je pak fakt, že elektrická verze využívá jiný technický základ než model se spalovacími motory, což se projevuje i na designu. Tvary sice v zásadě zůstávají shodné pro oba deriváty, několik odlišností však při podrobném prozkoumání rozeznáte. Například verze se spalovacími motory má kapotu až pod přední světlomety a přední blatníky, zatímco u elektromobilu je hrana kapoty u horní poloviny světel.
Interiér: Konečně pravá prémiovka
Také interiér je jasně rozpoznatelné Mini. Vždyť u jakého jiného auta palubní desce dominuje obří kruhový přístroj. U nejnovější generace Mini jde o kruhovou obrazovku multimediálního systému, do něhož je začleněna naprostá většina ovládacích prvků. V základní výbavě je tu dokonce i rychloměr jako u původního Mini, za příplatek však můžete naštěstí rychlost vozu číst z průhledového displeje přímo před řidičem. Jen škoda, že informace jsou promítány na sklíčko nad palubní deskou a nikoliv přímo na čelní sklo.
Zároveň je to ale jediný detail interiéru, u něhož si řeknete, že se na něm šetřilo. Jinak je kabina nového Mini vážně skvělá a konečně máte pocit, že opravdu sedíte v autě, které v základu stojí zhruba 900.000 korun a snadno překoná hranici milionu. Jestliže interiéry některých novodobých Mini působily lacině, tohle je prémiovka se vším všudy. Skvělé materiály, výtečné zpracování, vnitřku Mini v tomto ohledu není co vytknout.
Neskutečně mě pak baví, kterak pořád objevujete nové a nové detaily. Ať už netradičně řešené ambientní osvětlení, nezvyklé čalounění palubní desky, dvouramenný volant s třetím ramenem z textilu nebo třeba osobitě nazvané jízdní režimy – jestli jiná auta mají Normal či Sport, v Mini najdete „Core“ a „Go-Kart“. Tohle je zkrátka ten typický zábavný charakter Mini, které je odjakživa milován.
Typický je také posaz za volantem, způsobený tradičním tvarem čelního skla, umístěného daleko před řidičem a rovné střechy vozu. Celkově se mi za volantem sedí opravdu skvěle, i díky nízkému sportovnímu posazu.
Naopak z hlediska prostornosti je zkrátka potřeba počítat s tím, že jde o jen 3,86 metru dlouhé auto. Vpředu se hravě poskládají i osoby vysoké postavy. Zadní sedadla jsou nicméně vyloženě nouzovka, která se hodí spíše na převoz drobné bagáže než cestujících. I děti mají minimální prostor pro nohy. Podobně zavazadelník je maličký, však má udávaný objem jen 210 litrů, zase je však vcelku vysoký. Dvojitá podlaha pak znamená, že v kufru je dost místa i pro ukrytí dobíjecích kabelů.
Infotainment pak žádá trochu zvyku, logika je osobitá, jakmile si ale na něj zvyknete, snadno se v něm orientujete. Má krásnou grafiku, třeba obraz parkovací kamery je vážně výtečná, reakce systému nicméně bývají pomalejší a některá tlačítka jsou malá, a tak ztěžují ovládání během jízdy. Pořád tu však zůstávají i klasické ovladače, třeba pro přímý vstup k nastavení jízdních asistentů.
Recenze: Hledáte lék na blbou náladu a zároveň SUV? Mini Countryman je přesně pro vás
Motor: Silák radost pohledět
Co se týče nabídky motorů, tak „elektrický Mini Cooper“ je v dnešní generaci dostupný ve dvou variantách. Základem je Cooper E s výkonem 120 kW, nad nímž stojí Cooper SE o výkonu 165 kW.
V obou případech je na papíře síly více než dost, což bezesporu platí i pro testovanou verzi Mini Cooper SE. Síly má na rozdávání už ve výchozím nastavení, natožpak ve sportovním režimu, zde vtipně nazvaném Go-Kart, dle charakteristických jízdních vlastností Mini. V tom navíc omezuje i zásahy elektroniky do řízení.
Hodně síly na přední nápravě tak klidně vede k protáčení kol na vlhké vozovce nebo tahání za volant. Rošťáckého charakteru se tak dočkáte i v případě, že nekoupíte rovnou ostrou verzi JCW. Na rozdíl od jiných elektroaut navíc Cooper SE neztrácí dech ani v dálničních rychlostech, a to ani nad povolenými rychlostními limity. Rekuperace brzdné energie je pak vcelku silná.
Mimochodem líbí se mi i nastavení zvuku pohonu, logicky umělého. Buď ho můžete zcela vypnout, pak na dálnici uslyšíte jen lehký šum okolního větru. A nebo se liší dle jízdního režimu. Ve výchozím Core auto evokuje moderními tóny kosmickou loď, v Go-Kart evokuje bručení silného spalovacího motoru včetně práskání do výfuku ve stylu meziplynů. Ano, je to umělé, ale neskutečně zábavné, což k Mini přesně sedí.
Baterie mají celkovou kapacitu 54,2 kWh (využitelná 49,2 kWh), které dle výrobce zajišťují kombinovaný dojezd 400 km. Nabít je lze z dobíječky stejnosměrným proudem o výkonu nejvýše 95 kW, což není moc, udávané dobití 10-80 % jejich kapacity každopádně trvá rovnou půlhodinu. Přesto se ukazuje, že tohle auto je přizpůsobeno spíše nabíjení přes noc.
Spotřeba energie přece jenom dokazuje silné pohonné ústrojí v útrobách. Na druhou stranu je nutné zdůraznit, že dosažené hodnoty ovlivnily nízké teploty během testování. Topení nebo vyhřívání volantu tak bylo v neustálé permanenci. Na dálnici jsem v rámci povolených rychlostních limitů jezdil za 25 kWh/100 km, na okreskách svižným tempem apetit rostl až k 30 kWh/100 km. To ve městě se dalo jezdit za 20 kWh/100 km. Dlouhodobá spotřeba testovaného exempláře s hodnotou 17 kWh/100 km pak dokazuje, že za příhodnějšího počasí umí být Mini podstatně úspornější. V takovém případě klidně zvládne takřka 300 km na jedno nabití.
Jízdní vlastnosti: Motokára jako vždy
Moderní Mini jsou hlavně o zábavě za volantem a o nové generaci to nadále platí. Mám neskutečnou radost, že se toho povedlo dosáhnout také u elektromobilu, které přitom mnohdy tak zábavné na řízení nebývají.
Mini Cooper SE je mrštné, obratné auto, s charakteristickými jízdními vlastnostmi motokáry, jak se o vozech značky léta říká. U elektrické verze tomu pomáhá nízké těžiště díky akumulátoru. Podvozek je sportovně tužší, pořád však poddajný i při pohybu po městě. Krátký rozvor je nicméně logicky znát na větších příčných nerovnostech.
Řízení je lehké, a tak se s autem snadno manévruje. Stačí však zapnout sportovní režim Go-Kart a příjemně ztuhne. Odhlučnění je na vysoké úrovni, v tomto směru je nové Mini důstojným zástupcem prémiové kategorie.
Sdílet článek:
Mini Cooper SE: Technická data
Verze | Mini Cooper SE |
---|---|
Rok | 2024 |
Výkon (kW) | 160 |
Točivý moment (Nm) | 330 |
Převodovka | 1A |
Maximální rychlost (km/h) | 170 |
Zrychlení z 0-100 km/h (s) | 6,7 |
Spotřeba elektřiny – kombinovaná dle WLTP (kWh/100 km) | 14,1 |
Emise CO2 – kombinované dle WLTP (g/km) | 0 |
Dojezd – maximální kombinovaný dle WLTP (km) | 400 |
Hmotnost provozní/užitečná (kg) | 1680/450 |