Test: Audi A6 Allroad 55 TFSI quattro (2022)

Audi A6 Allroad se odjakživa projevuje jako dokonalý univerzál. Poskytuje vysokou úroveň komfortu na dlouhých cestách, je neskutečně luxusní uvnitř a díky zvýšenému podvozku zvládá i lehčí terén. V éře módních SUV přitom ukazuje, že pro mnohé klienty je lepší volbou než vozy této dnes tolik populární kategorie.

Typické Audi

Design je typické Audi. Na první pohled možná trochu obyčejný, zvlášť v některé uniformní barvě (černá, stříbrná), díky ostrým hranám a výraznému světelnému podpisu dnešního designérského směru Audi však vlastně šmrncovní a zároveň pro čtyři kruhy typicky nadčasový.

Interiér je pak jeden z mnoha důkazů, že Audi kabiny svých aut zkrátka umí. Kvalita použitých materiálů i úroveň jejich zpracování patří mezi to nejlepší i v rámci prémiové kategorie.

Parádní interiér

Koncepce s dvěma displeji na středovém panelu možná není tak intuitivní, jako by bylo typické ovládání tlačítky, já osobně jsem si ale na ni rychle zvykl. Na displeje sice musíte při ovládání hledět, ovládání nicméně usnadňují velké ikony nebo možnost nastavení haptické odezvy. Samotný infotainment je přehledný, obrazovky pak mají úžasný obraz díky detailnímu rozlišení. Hodně se mně pak líbí možnost psaní adresy do navigace prstem na displej.

Pozice za volantem nemá chybu, komfortní jsou také samotné sedačky. Vzadu je pak dostatek místa, což ani u vozů vyšší střední třídy není vždy samozřejmost. Kufr má pak úctyhodný objem, nakládání zavazadel usnadňuje třeba automaticky výsuvná roletka.

Počítejte nicméně s tím, že základní výbava je jen opravdu základ a při objednávce je možné volit spoustu zajímavých prvků, které však mohou cenu auta hodně navýšit. Za všechny zmiňme krásné kožené prvky interiéru, hliníkové obložení nebo praktické servomechanické dovírání dveří či head-up displej.

Jaký je benzinový šestiválec?

Typickou volbou pro Audi A6 jsou nadále vznětové motory, Allroad jsem ale tentokrát vyzkoušel s méně obvyklou volbou, v podobě verze 55 TFSI. Pod tímto označením se ukrývá třílitrový benzinový šestiválec o výkonu 250 kW.

To je úctyhodné číslo i s ohledem na to, že tu mluvíme o velkém luxusním kombíku vážícím bezmála dvě tuny. Akcelerace je více než opojná, přičemž se motor nezadýchá ani v dálničních rychlostech přesahujících povolený limit.

Jako benzinový šestiválec je motor logicky kultivovaný, o jeho práci pod kapotou prakticky nevíte. A když už se projeví při sportovní jízdě, tak příjemným ozvučením. Jeho výhodou je přitom fakt, že navzdory své síle vás k ničemu nenutí. V komfortním režimu je krotký a opravdový ďábel se z něj stane až ve sportovním módu. Každopádně počítejte s tím, že často pojedete rychleji, než si myslíte, díky kombinaci tohoto vysokého výkonu a perfektního odhlučnění.

Agregát je pak spárován se sedmistupňovou dvouspojkovou převodovkou. Ta někdy nebývá tak kvalitní volbou jako osmistupňový automat s hydrodynamickým měničem, v tomto případě ale k její práci nemám výhrad. Řadí logicky a hladce, až jsem byl zprvu přesvědčen, že jde o klasický automat a nikoliv dvouspojku. Hladká je změna převodu i ve sportovním režimu.

Audi A6 C8 (2018-)

Vysoký komfort

Jedinou nevýhodou benzinového motoru je tak vcelku logicky jeho vysoká spotřeba. Na dálnici se tak v rámci povolených limitů nedostanete pod 9 l/100 km, “německé” 160km/h tempo znamená 13 l/100 km, při ještě rychlejším přesunu se snadno blížíte hranici 20 l/100 km. Ve městě se spotřeba hýbe od 9 do 13 l/100 km dle provozu, rychlejší přesun po okresce si vyžádá 11 l/100 km. To ve výsledku vzhledem k síle benzinového motoru i rozměrům a hmotnosti A6 Allroad nejsou špatné hodnoty, u benzinu očekávané. Přesto je nasnadě, že pro typické využití tohoto auta se spíše hodí vznětový motor.

O jízdních vlastnostech auta pak nemá smysl nějak pochybovat. Vzduchový podvozek zaručuje neskutečný komfort, navíc umí upravit světlost podle potřeby. Podvozek je přitom pohodlný i přestože testovaný kousek obouval velká 21” kola. Ta logicky na velkých nerovnostech slyšet jsou, ale jen lehce, díky příkladnému odfiltrování všech ruchů zvenčí.

Testovaný kus měl příplatková dvojitá skla, a tak v něm o motoru nebo o vnějším světě nebylo prakticky vědět. I ve 160 km/h je na palubě naprostý klid.