Alfa Romeo Giulietta 940 (2010-2020)
Alfa Romeo Giulietta 940 je kompaktní pětidveřový hatchback z dílny italské automobilky, který byl vyráběn mezi lety 2010 a 2020. V prodeji přímo nahradila dosavadní Alfu Romeo 147, v roce 2020 její produkce skončila bez přímého nástupce. Bude však nepřímo nahrazena SUV na bázi konceptu Tonale. V roce 2011 se Giulietta málem stala evropským autem roku, v celkovém hodnocení obsadila skvělou druhou příčku.
Design automobilu navrhnul Lorenzo Ramaciotti se svým týmem, který tvarově navázal na malý model MiTo. Řešení přídě odkazovalo na kupé 8C, chybět nemohl charakteristický znak vozů značky Alfa Romeo, trojúhelníková maska chladiče. Zboku opět zaujaly ukryté kliky zadních dveří ukrytých v C-sloupcích, použitých už u předchůdce. Záď se proti MiTu odlišila koncovými světly protaženými do víka zavazadelníku. Oproti předchůdci auto značně vyrostlo, celková délka se natáhla o 138 mm, rozvor pak o 88 mm.
V průběhu let automobil prošel hned dvěma facelifty. Ten z roku 2014 nahradil multimediální systém, když se ve středovém panelu objevila nová dotyková obrazovka s úhlopříčkou až 6,5 palce. Ta nahradila dosavadní výsuvnou navigaci z vrchu palubní desky. Lehce se proměnila také maska chladiče nebo nabídka motorů a barev, zatímco interiér vsadil na kvalitnější materiály. Druhý facelift z roku 2016 pak znamenal příchod nového loga výrobce a opět jemně upravený zevnějšek, po vzoru nově uvedené Giulie. Nárazník se stal dynamičtějším a maska chladiče nesla výraznější orámování.
Technika od Fiatu
Jestliže 147 využila vlastní konstrukční základ, Giulietta se už musela v rámci šetření spolehnout na techniku mateřského Fiatu. Znamenalo to využití tehdy nové podvozkové platformy C-Evo (známé též jako Compact), vycházející z dřívější architektury C-Platform známé třeba z Lancie Delta či Fiatu Stilo. Ve své době znamenala nezvykle vysoký počet hliníkových dílů, 90 % konstrukce pak byla zhotovena z vysokopevnostní oceli. Podvozek tvoří vyztužené vzpěry MacPherson vpředu a nově navržená zadní víceprvková náprava s hliníkovými rameny.
Alfa Romeo Giulietta 940 na trh vstoupila s motory řad MultiAir a MultiJet, vrcholem nabídky se stalo sportovní provedení Quadrifoglio Verde s motorem legendárního označení 1750 TBi. Od roku 2014 toto označení nesl motor původem z Alfy 4C, s příchodem modernizace z roku 2016 se pak vrchol nabídky přejmenoval na Veloce. V nabídce motorů nechyběla ani možnost dvouspojkové převodovky TCT nebo možnost verze na LPG.
Výrobu měl na starosti závod Cassino v regionu Lazio. Jméno pak odkazovalo na stejnojmenné modely Alfy Romeo z dřívějšího období. Označení Giulietta nesly už modely z přelomu padesátých a šedesátých let, respektive z přelomu sedmdesátých a osmdesátých let. Primární skupinou zákazníků se podle plánovačů měly zejména stát bezdětné páry v produktivním věku od 30 do 49 let.
Alfa Romeo Giulietta: Základní technická data
- Délka x šířka x výška x rozvor: 4351 x 1798 x 1465 x 2634 mm
- Objem zavazadlového prostoru: 350 litrů
- Výroba: 2010-2020 (Cassino, Itálie)
+ I po letech zajímavý design, sladění turbodieselu 1.6 JTDM a automatu, nízká spotřeba 1.6 JTDM, pro Alfu typické sportovní jízdní vlastnosti
– Po letech přece jen zastaralý interiér, přeposilované řízení, průměrné zpracování
Alfa Romeo Giuelietta typu 940 ve výrobě vydržela deset let a nutno říct, že v druhé polovině svého životního cyklu byla v některých ohledech přece jen zastaralá. Auta nejrychleji stárnou uvnitř a právě v tomto ohledu na Giuliettě už věk znát byl. Ani ne tak pořád parádním sportovním přístrojovým štítem s dvěma tubusy, jako třeba volantem s velkým středem nebo středovým panelem. Moc nepotěší ani krátká loketní opěrka, minimum odkládacích prostorů a spíše průměrné zpracování. Na druhou stranu vnější vzhled je i po letech parádní, pokud si zvyknete na vysoko posazené hlavní světlomety. Hlavně však Giulietta nezestárla z hlediska jízdních vlastností. Jezdí zkrátka parádně jako správná Alfa, s jistotou a hbitostí mění směr a ráda jezdí rychle. Zároveň skvěle tlumí nerovnosti, čemuž pomáhá v segmentu stále méně obvyklá víceprvková zadní náprava. Škoda jen toho lehkého řízení. Vyhovovala mě i zkoušená kombinace turbodieselu 1.6 JTDM (88 kW) s dvouspojkovou převodovkou. Technika je skvěle sladěná, motor úsporný a dostatečně silný. Jen automat při vyšším tempu lehce zazmatkuje, což však řeší manuální volba převodu, navíc se správnou logikou voliče! Takže vlastně je to ta typická Alfa, jak ji fanoušci milují. Nevyhoví všem, má některé nedostatky, umí ale bavit a zahřát u srdce. Když se zkrátka do téhle Italky zamilujete, už vás nepustí. Kdo nezažil, nepochopí…
Giulietta už jako nová hrála v segmentu kompaktů spíše roli alternativy, což platí i po letech, kvůli mnohem nižším prodejům než třeba u konkurenčního Golfu nebo Astry je nabídka ojetin opravdu úzká. Přitom to ve výsledku není vůbec špatná volba, kvůli obecně špatné pověsti italských ojetin jsou ceny ojetých Giuliett vcelku atraktivní, díky relativně jednoduché technice bez zásadních výstřelků to navíc není riziková záležitost. A díky společnému základu s Fiaty jsou i náhradní díly cenově dostupné. Pravdou ale je, že kvalita zpracování není taková, kabina může mít po letech pár vad. Co se však týče motorů. výběr je bohatý. Benzinové 1.4 TB je považované za spolehlivý motor, bez systémových závad, díky nepřímému vstřikování nekarbonuje, jak už to ale tak bývá, vyžaduje pravidelný servis, respektive pravidelnou výměnu oleje. To samé platí pro dieselové motory, které doslova nadchnou nízkou spotřebou. Pozor nicméně dávejte na příplatkovou dvouspojkovou převodovku, ohlídejte si interval výměny oleje v ní, stejně jako stav sady spojek, ta se obvykle mění po 150.000 km. Vyspělý podvozek s víceprvkovou zadní nápravou pak žádá odborný servis, respektive pravidelnou kontrolu geometrie. U starších kusů hrozí také koroze, třeba na pátých dveří.