Fiat Panda 319 (2011-)
Fiat Panda s interním označením 319 je třetí generace takto pojmenovaného hatchbacku segmentu A italské automobilky, vyráběná od roku 2011. V nabídce postupně nahradila Pandu druhé generace (169), která se nějakou dobu nabízela po jejím boku, jakožto levnější alternativa Panda Classic. Stejně jako ona nabídla výhradně pětidveřovou karoserii. Z dlouhodobého hlediska jde o nejprodávanější auto na italském trhu a jedno z nejprodávanějších miniaut v Evropě. Ve srovnání s podobně velkým Fiatem 500 je Fiat Panda dostupnější a díky pětidveřové karoserii praktičtější.
Design vznikal pod vedením Roberta Giolita. Navazoval na předchůdce, užil však více oblin. Také proporce zůstaly prakticky zachovány, karoserie se však mezigeneračně prodloužila o zhruba 110 mm. Třeba uvnitř se objevil opakující se motiv čtverce se zaoblenými rohy.
Technický základ poskytla platforma Fiat Mini, sdílená s modelem Fiat 500 (interně 312), případně Lancií Ypsilon (846). Na rozdíl od nich se však vyrábí přímo v Itálii, kam se produkce přesunula z Polska, kvůli zachování pracovních míst v italských závodech automobilky. Závod nedaleko Neapole byl v souvislosti s produkcí Pandy výrazně modernizován, investováno do něj tehdy bylo na 800 milionů eur.
Rozdílem proti sourozencům je také možnost nabídnutí pohonu všech kol. Rozvor činí 2.300 mm, o pět milimetrů méně než u druhé generace, což je dáno upraveným zavěšením. To mimochodem vpředu tvoří vzpěry MacPherson a vzadu torzní příčka.
Různé verze
V době premiéry byl vůz představen hned s několika motory. Základem byl osvědčený čtyřválec 1.2 Fire (51 kW), který doplnil přeplňovaný dvouválec 0,9 TwinAir (ve verzích s 48 kW a 63 kW), jeho varianta na CNG s 59 kW a turbodiesel 1.3 Multijet (55 kW).
V průběhu let se pak postupně rozšiřovala nabídka. V roce 2012 dorazila užitková verze Van s možností dvojmístné karoserie a oddělující mříží za sedadly. Ve stejném roce přišla také varianta jednoduše nazvaná 4×4, která nabízí vedle čtyřkolky také kratší první převodový stupeň pro snadnější rozjíždějí v terénu. O dva roky později následovalo provedené Cross, které se liší i drsnějším vzhledem a zvýšeným podvozkem. Má oplastovanou karoserii ve stylu SUV a oddělené mlhovky. Dorazilo také provedení Trekking (od roku 2017 City Cross), které je jednodušší alternativou ke čtyřkolce. Místo pohonu 4×4 má jen speciálně naladěnou kontrolu trakce Traction+.
Přichází mildhybrid
V roce 2017 pak dorazila lehce modernizovaná varianta, která znamenala však jen decentní úpravy a jednotky přizpůsobené emisní normě Euro 6. K výraznějším změnám došlo až v roce 2020, kdy tehdejší facelift měl zároveň oslavit 40 let od uvedení původní Pandy. Automobil se tehdy dočkal nových nárazníků nebo upraveného interiéru s novým multimediálním systémem se sedmipalcovou dotykovou obrazovkou. Novinkou byla i sportovně stylizovaná varianta jednoduše nazvaná Panda Sport.
Už na začátku tehdejšího roku pak nabídku obohatila důležitá verze v podobě mildhybridu s nově vyvinutým benzinovým tříválcem 1.0 FireFly (52 kW) v kombinaci s novým šestistupňovým manuálem. V době premiéry šlo o jediné městské auto na trhu nabízející mildhybrid, benzinový motor, verze na CNG či LPG i pohon všech kol.
Fiat Panda: Základní technická data
- Délka x šířka x výška x rozvor: 3653 x 1643 x 1551 x 2300 mm
- Objem zavazadlového prostoru: 225 litrů
- Výroba: 2011- (Pomigliano d’Arco, Itálie)
Segment miniaut sice v posledních letech vymírá, Fiat v něm ale nadále zůstává aktivní, a to i prostřednictvím povedené Pandy. Jelikož se třetí generace vyrábí už od roku 2011, je už dnes i zajímavou volbou při hledání ojetého vozidla do města. Po letech se totiž ukazuje jako takřka bezúdržbové, spolehlivé auto, který ocení mladí řidiči i starší. Oběma skupinám totiž bude vyhovovat rozumná spotřeba i snadná ovladatelnost. Naopak zamrzí vysoké ceny náhradních dílů, ještě že díky vysoké spolehlivosti nebo příkladní antikorozní ochraně nejsou tolik potřeba. Při hledání motoru je ideální volbou legendární jednotka 1.2 FIRE. Ve městě je dostatečně živá a hlavně je velice spolehlivá. Leckterému zákazníkovi pak bude vyhovovat, že se obejde bez start-stopu. Naopak dvouválec 0.9 TwinAir všem nevyhoví charakteristickým zvukem a ani spotřeba není kdovíjaká, potěší ale silou i slušnou spolehlivostí. Musíte však pravidelně doplňovat olej. Navíc pro něj pořídíte i pohon všech kol, což může být ideální volbou, pokud bydlíte na horách. K dispozici byl i vznětový motor 1.3 MultiJet, který sice netrápí zásadní problémy, v malém autě do města ale není vhodnou volbou.