Škoda Octavia 1Z (2004-2015)

Škoda Octavia 1Z


Škoda Octavia s interním označením 1Z je druhá novodobá generace takto označeného modelu nižší střední třídy mladoboleslavské automobilky, vyráběná mezi lety 2004 až 2013. Tehdy postupně nahradila první generaci Octavie (1U), která se až do roku 2010 nadále nabízela jako levnější alternativa k novince. V roce 2013 pak byla postupně nahrazena třetí generací Octavie, která se začala vyrábět na konci roku 2012. Nakonec Octavia II však v produkci vydržela až do roku 2015. Stejně jako předchůdce a nástupce byla i Octavia generace 1Z nabízena ve formě liftbacku a kombi.

Právě pětidveřový liftback se světu představil jako první, a to na ženevském autosalonu v březnu 2004. Kombi následovalo až o půl roku později, debutovalo na tehdejším pařížské autoshow. Pod tvary se podepsali Thomas Ingenlath a Peter Wouda, kteří navazovali na předchozí generaci Octavie. Silueta liftbacku tak zůstala prakticky zachována, měnily se však přední i zadní partie. Přední maska dostala lichoběžníkový tvar, koncová světla nově prostupovala až do boků karoserie.

Druhá generace Octavie však narostla, konkrétně rozvor se natáhl z 2.512 mm na 2.578 mm. Celková délka tak činila 4.572 mm. Kombi bylo stejně dlouhé jako liftback, s výškou 1.468 mm však bylo díky praktičtější karoserii o šest milimetrů vyšší. Samozřejmostí byl opět obří zavazadelník, u liftbacku jeho objem mezigeneračně vyrostl z 528 na 560 litrů. U Octavie Combi pak z 548 na 580 litrů.

Bohatá nabídka

Nabídka motorů byla v době premiéry bohatá. Benzinové agregáty zastupovaly čtyřválce 1.4 MPI (55 kW) a dvouventilové 1.6 MPI (75 kW), stejně jako přímovstřikové jednotky 1.6 FSI (85 kW) a 2.0 FSI (110 kW). Ze vznětových jednotek tu byly dnes už legendární 1.9 TDI-PD (77 kW) se systémem čerpadlo-tryska a 2.0 TDI-PD (103 kW), které na vybraných trzích bylo dostupné i ve verzi se 100 kW. Většina jednotek standardně vsadila na pětistupňový manuál, k dispozici ale byly též automaty.

Postupem doby se však portfolio dále rozšiřovalo. Spolu s kombíkem přišla varianta s pohonem všech kol, který byl dostupný s dieselovými motory. V roce 2015 dorazila i vrcholná Octavia RS, nabídnutá v obou karosářských verzích. Nejdříve tu byla s benzinovým motorem 2.0 TFSI (147 kW), v roce 2006 přišel i naftový derivát s 2.0 TDI-PD (125 kW). Vedle sportovněji vyhlížející karoserie se Octavia RS odlišila též xenonovými světlomety už v základu nebo většími kotoučovými brzdami.

Léto 2006 bylo ve znamení příchodu Octavie Scout, kombíku s oplastovanou karoserií a světlostí zvýšenou o 40 mm na výsledných 180 mm. Standardem verze do lehkého terénu byl i pohon všech kol. A konečně na podzim 2006 dorazila luxusní varianta Laurin & Klement.

Měnila se ale i samotná nabídka motorů. V listopadu 2005 se 2.0 TDI-PD (103 kW) dočkal filtru pevných částic, v červnu 2007 jej dostal i 1.9 TDI-PD. V květnu 2006 základní 1.4 MPI posílil na 59 kW, zatímco v dubnu 2007 přišlo 1.8 TSI (118 kW). Na podzim téhož roku pak dorazila i verze na CNG, s 1.6 MPI pod kapotou, o výkonu 75 kW. A konečně v květnu 2008 v Octavii RS nahradila stávající 2.0 TDI-PD nová generace naftového dvoulitru se systémem přímého vstřikování common-rail. Inovován byl tehdy i pohon všech kol, který nově vsadil na modernější sytém Haldex čtvrté generace.

Přichází facelift

Pro modelový rok 2009 se Škoda Octavia (1Z) dočkala modernizace, oficiálně představená na pařížském autosalonu 2008. Prezentoval ji už tehdy nový šéfdesignér značky Jozef Kabaň, byť osobně se na faceliftu Octavie II ještě nepodílel. Poznávacím znakem inovovaného derivátu se staly světlomety protažené do boků, za příplatek natáčecí, xenonové. Měnily se ale též nárazníky s mlhovkami s funkcí denního svícení nebo grafika koncových světel. Kabina se zase dočkala nového volantu, komfortnějších sedadel nebo přepracovaného středového panelu s novým panelem klimatizace či novým infotainmentem. Postupem času byly modernizovány též jednotlivé deriváty jako Octavia RS a Octavia Scout.

Měnila se i nabídka motorizací. Nejvýznamnější změnou byl příchod 1.4 TSI (90 kW) jako náhrada za 1.6 FSI a 2.0 FSI. Na vybraných trzích tu byl i 2.0 TDI-PD (77 kW). Motor 2.0 TSI (147 kW) z Octavie RS pak nově splnil normu Euro 5.

Právě nástup emisní normy Euro 5 obměnil paletu motorizací i v dalších měsících. V březnu 2009 měl premiéru motor 1.8 TSI (112 kW) dostupný pro vybrané trhy, v červnu téhož roku pak turbodiesel 1.6 TDI (77 kW). Novinkou téhož roku bylo i 1.6 MPI na LPG se 72 kW. Rok 2010 pak byl ve znamení 1.2 TSI (77 kW), zatímco dvoulitrové turbodiesely postupně přešly na modernější řešení se vstřikováním common-rail. Konkrétně šlo o 2.0 TDI ve verzích s 81 kW a 103 kW. 

Škoda navíc již v době dvojkové Octavie začala koketovat s myšlenkou elektrického pohonu. Na pařížském autosalonu 2010 tak debutovala Octavia Green E-Line, poháněná elektromotorem o stálém výkonu 60 kW (nejvýše až 85 kW), jejíž lithium-iontové baterie s kapacitou 26,5 kWh měly vystačit na ujetí zhruba 150 km. Vůz na bázi Octavie Combi postupně vyzkoušeli úředníci na ministerstvech nebo motorističtí novináři, aby Škoda získala širší poznatky o možném využití takových aut.

Opět přichází Tour

Octavia II pak podobně jako předchůdce debutovala i v dostupnějším provedení Tour, a to v obou karosářských verzích. Nastoupilo v roce 2010, právě s ukončením původní Octavie Tour, postavené na bázi jedničkové Octavie. Vnější tvary vůz použil z verze před faceliftem, naopak kabina byla sdílena už s modernizovaným provedením. Výbava ale byla omezená, podobně jako nabídka motorů. Na českém trhu byl tento model dostupný výhradně s 1.6 MPI (75 kW), jinde ve východní Evropě však také s 1.4 MPI (59 kW) a na konci produkce pak i s 2.0 TDI-CR (81 kW). „Dvojkový“ Tour ale ve výrobě už dlouho nevydržel, v roce 2012 byl v Evropě postupně nahrazen modelem Rapid. Právě ten hrál nově roli dostupnějšího vozu k Octavii.

Druhá generace modelu Škoda Octavia (1Z) však nakonec pro vybrané trhy vydržela ve výrobě až do roku 2015. Od března 2004 do roku 2015 bylo vyrobeno na 1,85 milionu exemplářů tohoto vozu. Konkrétně šlo o 968.225 liftbacků a 881.191 kombíků. Kombi se přestalo vyrábět v roce 2013, liftback nakonec vydržel až do roku 2015.

Automobil vznikal v Mladé Boleslavi i Vrchlabí, krátce také v Bratislavě. Pro lokální trhy se ale montoval též v ruské Kaluze, v ukrajinském Solomonovu, v kazachstánském Usť-Kamenogorsku a angolské Luandě, stejně jako v indickém závodě Aurangábád nebo v čínském Antingu. V Indii se mimochodem Octavie prodávala jako Škoda Laura, v Egyptě zase jako Škoda Fantasia.

Škoda Octavia 1Z: Základní technická data

  • Délka x šířka x výška x rozvor: 4572 x 1760 x 1462 mm x 2578 mm (Octavia), 4572 x 1760 x 1468 mm x 2578 mm (Octavia Combi)
  • Objem zavazadlového prostoru: 560 litrů (Octavia), 580 litrů (Octavia Combi)
  • Výroba: 2004-2015 (Mladá Boleslav a Vrchlabí, Česká republika; Bratislava, Slovensko)

Ohodnoťte Škodu Octavia 1Z i vy, v komentářích pod článkem

3 thoughts on “Škoda Octavia 1Z (2004-2015)

  1. Auto užívám jako služební, má najeto přes 180 tisíc km a zatím téměř bez poruchy. Po mnoha letech bylo horší těsnění kufru, takže do děj zatékalo, spojka při sešlápnutí cvaká, ale jinak není téměř nač si stěžovat. Od Škodovky se jedná o klasiku, pohodlné sedačky, přesná převodovka, obrovský kufr je opravdu skvělý. V zatáčkách poměrně stabilní, jinak náchylná na boční vítr. Pro nenáročného řidiče bez potřeby nejmodernějších vymožeností je toto auto ideální.

  2. Octavia RS TSI mi přijde jako dobrá volba, ale pokud vás děsí spotřeba, která je ale vykoupená spolehlivostí a skvělým charakterem motoru, máte na výběr ještě TDI se 125 kW. A mít možnost výběru je přece fajn, každý si najde to svoje. Zatímco ale u benzinové verze se dá opravdu mluvit o sportovnosti, u dieselové je RS spíše jen označení sportovněji vypadající výbavy se silným dieselem.

    Více na: https://www.roadblog.cz/bazar-skoda-octavia-rs-2-generace/

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *