Škoda Octavia 1U (1996-2010)

Škoda Octavia s interním označením 1U je první novodobá generace takto pojmenovaného modelu představená v roce 1996. Tehdy nově uvedený automobil nižší střední třídy využil stejné jméno jako auto vyráběné mezi lety 1959 a 1971, pojmenované tehdy podle toho, že šlo o osmý poválečný model značky. Octavia 1U byla v roce 2004 nahrazena druhou generací, s interním označením 1Z. Vůz však pokračoval dále, s označením Octavia Tour, jako levnější alternativa k novince, a to nakonec až do roku 2010.

1 2 ... 6 ►

Práce na voze začaly v roce 1992, kdy postupně vyšlo najevo, že novinka Škody bude větší alternativou k Volkswagenu Golf, jehož techniku měla použít. Nakonec však Octavia využila platformu PQ34 připravované čtvrté generace Golfu, uvedené až po ní, v roce 1997. To souviselo i s tím, že šlo o první projekt, na kterém od začátku pracoval nový vlastník mladoboleslavské automobilky, koncern VW Group, který tak chtěl Octavií maximálně zaujmout veřejnost. Tomu měla pomoci právě i nová technika. Navíc šlo o první od základu nově postavený vůz značky Škoda od dob Favoritu. V době příprav se mu mimochodem říkalo Škoda A+.

Právě koncernový tým se nakonec podepsal i na designu. Zpočátku se počítalo s využitím vize studia Italdesign, tehdejší vládě, nadále držící podíl v mladoboleslavské automobilce se však nelíbila. Tehdejší předseda vlády Václav Klaus dokonce prohlásil, že je design příliš italský. A tak vůz nakonec navrhli stylisté přicházející od Audi. Konkrétně je za autora považován Dirk van Braeckel, na voze se však podílel i Luc Donckerwolke, který později přešel k Lamborghini. Výsledkem prací byl jednoduše navržený automobil s pětidveřovou karoserií, s praktickým, vysoko vyklápěným víkem zavazadelníku.

Liftback v roce 1998 doplnila odvozená Octavia Combi. Ta se odlišila i jinak řešenou palubní deskou, kterou postupně převzal také výchozí liftback. Ten v roce 1999 dorazil i v prodlouženém provedení Octavia Long, které vzniklo na popud tehdejšího předsedy vlády Miloše Zemana. Škoda jejím prostřednictvím chtěla nabídnout vládní reprezentativní vůz, u něhož nebyl zpočátku vyloučen ani prodej soukromým vlastníkům. Octavia Long se lišila o osm centimetrů prodlouženým rozvorem, pro více prostoru na zadních sedadlech, a bohatou výbavou vycházející z verze Laurin & Klement. Nikdy se však neuchytila a vyráběla se jen ručně, v Česaně.

Bohatá nabídka motorů

Škoda Octavia 1U na trh vstupovala s širokou nabídkou motorů. Ty benzinové v době uvedení zastupovaly čtyřválce 1.6i (55 kW) a 1.8 20v (92 kW), k nimž od roku 1997 přibyly 1.6i (74 kW) nebo 1.8 T (110 kW). Ze vznětových jednotek tu bylo legendární 1.9 TDI (66 kW), které v roce 1997 doplnilo 1.9 SDI (50 kW) a 1.9 TDI (81 kW). To se rozšiřovala i nabídka převodovek, když pětistupňové manuály doplnily čtyřstupňové automaty.

Podvozek využíval klasickou kombinaci se vzpěrami McPherson a spodními příčnými rameny vpředu a klikovou nápravou vzadu. Brzdy byly vpředu kotoučové, vzadu musely vystačit bubny. ABS bylo zpočátku za příplatek. V roce 1999 nabídku doplnila verze 4×4 s mezinápravovou spojkou Haldex, připojující zadní nápravu při prokluzu té přední.

Na konci devadesátých let pak došlo k dalšímu rozšíření nabídky motorů. Novým základem se stalo 1.4 MPI (44 kW), nově nechybělo ani 2.0 MPI (85 kW).

Modernizace

Rok 2000 byl ve znamení modernizace. Škoda Octavia 1U se tehdy dočkala inovované grafiky světel, stejně jako přepracovaného předního nárazníku. Rovněž se zpevnila konstrukce a upravil podvozek, zatímco příplatkovou výbavu doplnily xenonové světlomety, dešťový senzor nebo navigace. Liftback bylo konečně možné pořídit i se stíračem zadního okna.

Měnila se i nabídka motorů. Nově tu byl benzinový motor 1.4 16v (55 kW), nově uvedená sportovní verze Octavia RS dostala čtyřválec 1.8 Turbo (132 kW). Dostupná tehdy byla výhradně jako liftback, kombi přibylo v roce 2002. Téhož roku dorazily rovněž nové dieselové agregáty TDI PD se vstřikováním čerpadlo-tryska o výkonu 96 kW.

Jedničková Octavia pokračuje

To už se blížil příchod nástupce, druhá generace Octavie s interním označením 1Z. Její nástup však neznamenal definitivní konec jedničkové Octavie. Ta totiž nadále pokračovala jako levnější alternativa. Tzv. Octavia Tour snižovala svoji cenu také omezenou paletou výbavy a motorů. Právě paleta motorizací se postupně měnila, do konce výroby nakonec vydržely jen jednotky 1.4 16V (55 kW), 1.6 (75 kW), 1.8 Turbo (110 kW) a 1.9 TDI-PD (74 kW). Mimochodem Octavia Tour ještě v průběhu své kariéry dostala také facelift. V roce 2009 se dočkala třeba volantu z tehdejšího Roomsteru.

Sériová výroba první generace novodobé Škody Octavia odstartovala 3. září 1996 v inovované továrně v Mladé Boleslavi, jen krátce po oficiálním odhalení na Staroměstském náměstí v Praze, které se odehrálo o dva dny dříve. Výstavní debut se uskutečnil na tehdejším pařížském autosalonu. Automobil se nakonec vyráběl až do 10. listopadu 2010, kdy celkem vzniklo 1.442.126 kusů první generace Octavie. Z toho 973.071 vozů byly liftbacky, 472.492 aut kombíky. Ručně stavěné Octavie Long vzniklo jen 19 kousků, závodní Octavie WRC 27 kusů. Vedle domovské Mladé Boleslavi a závodu ve Vrchlabí (kde nejprve vznikaly luxusnější verze jako Laurin & Klement a RS a později Tour) se auto sestavovalo pro lokální trhy také v Indii, Kazachstánu nebo na Ukrajině.

Škoda Octavia 1U: Základní technická data

• Délka x šířka x výška x rozvor: 4511 x 1731 x 1429 mm x 2512 mm (Octavia), 4511 x 1731 x 1448 mm x 2512 mm (Octavia Combi)
• Objem zavazadlového prostoru: 528 litrů (Octavia), 548 litrů (Octavia Combi)
• Výroba: 1996-2010 (Mladá Boleslav, Česká republika; Vrchlabí, Česká republika)

Ohodnoťte Škodu Octavia 1U i vy, v komentářích pod článkem