Unikátní Volkswagen zrenovován. Co je specialitou polopásové lišky?

Pracovníci divize Oldtimer značky Volkswagen Užitkové vozy vrátili do původního stavu 60 let starý unikát, který je známý pod přezdívkou „polopásová liška“. Tento vůz T1 byl vyroben v květnu 1962 v hannoverském závodě a odeslán na cestu za svým zákazníkem do Rakouska. Po krátké životní etapě provozu jako normální T1 se tam pod rukama vynalézavého vídeňského mechanika Volkswagen proměnil v alpského specialistu. Kurt Kretzner přestavěl Bulli na T1 se čtyřmi nápravami – dvě z nich vybavil pásovým pohonem, zbývající dvě nápravy jsou řiditelné a opatřené dvojitou montáží pneumatik. A tak vznikl patrně nejschopnější terénní Bulli, jaký byl kdy spatřen ve velehorách tohoto světa.

Pomocník pro horaly i lékaře

Historické zdroje uvádějí, že Kurt Kretzner byl nadšeným lyžařem. Všiml si, že je v rakouských horách nedostatek lehkých užitkových vozů s terénními vlastnostmi na vysoké úrovni, které by mohl kdokoli snadno řídit, a přesto by dokázaly hravě vystoupat až k nejvyšším horským pastvinám. „Ideální pomocník pro každého: správce horských chat, myslivce, lesníky, lékaře, údržbáře vleků, televizních a rozhlasových vysílačů, produktovodů a podobně,“ jak později psal v prodejních podkladech k „polopásové lišce“. „Na začátku jsem se rozhlédl po nabídce na trhu, ale vůz, o němž jsem snil, jsem nenašel. Proto jsem se rozhodl, že si sám takový vyrobím.“ Kurt Kretzner to tedy udělal podobně jako kdysi Ferry Porsche. Vynálezce se zabýval konstrukcí a výrobou terénního speciálu více než čtyři roky. Do roku 1968 vznikly pravděpodobně dvě „lišky“, u třetí se pak výroba zastavila. Nakonec však přežil nejméně jeden exemplář „polopásové lišky“.

Vídeňský kutil umístil pod oranžově lakovanou karoserii modelu Bulli dvě řiditelné nápravy vpředu s dvojitou montáží 14palcových pneumatik s hrubým dezénem a dvě nápravy vzadu, v tomto případě s pásovým pohonem. Pásy byly namontovány na 13palcová kola. Pásy vlastní konstrukce byly složeny z hliníkových segmentů s pryžovými bloky o tloušťce dva centimetry pro ochranu asfaltu.

Díky řízení obou předních náprav byl průměr otáčení méně než deset metrů – vůz se tak mohl otočit téměř na místě. Každé kolo bylo vybaveno samostatnou brzdou. Automatická uzávěrka diferenciálu zajišťovala dokonce i v hlubokém sněhu spolehlivý pohon s rovnoměrným rozdělováním hnací síly. Tu dodával nevšednímu vozu T1 sériově dodávaný „boxer“ s nejvyšším výkonem 25 kW (34 k) a zdvihovým objemem 1192 cm3. „Polopásová liška“ dosahovala nejvyšší rychlosti 35 km/h, a byla tak jen o málo pomalejší než její jmenovkyně ze světa zvířat.

Snaha o snadné ovládání

Kurt Kretzner chtěl vyrobit pásové vozidlo s velmi snadným ovládáním. Právě z toho důvodu mechanik nezvolil řízení pomocí pásů na všech nápravách jako u buldozeru, ale rozhodl se pro kombinaci polopásového pohonu (pouze na zadních poháněných nápravách) a téměř normálního řízení předních kol, byť ve dvojitém provedení. A tak to vynálezce „polopásové lišky“ také propagoval: „Nové, ideální, snadno ovladatelné polopásové vozidlo, s nímž bezpečně a komfortně zvládnete každý náročný terén. S tímto strojem můžete jezdit ve sněhu, písku, po kamenitém terénu a vysokohorských pastvinách, přes močály, malé potoky i po lese.“

V průběhu let byla „polopásová liška“ k vidění jen zřídka. V roce 1985 se tento vůz T1 objevil naposledy ve Vídni a na začátku 90. let jej zakoupilo Porsche-Museum Gmünd. Později se „polopásová liška“ stala majetkem spolku Bullikartei e.V., který sdružuje fanoušky první generace modelu Bulli. Ti v roce 2005 zahájili první pokus o restaurování tohoto specialisty na vysokohorské terény. Projekt se však z logistických důvodů nepodařilo dotáhnout do konce, protože jednotliví členové spolku byli rozptýleni po celém Německu.

Konečně renovace

Na konci roku 2018 přešla „polopásová liška“ do sbírky oddělení Oldtimer značky Volkswagen Užitkové vozy. Cílem bylo dostat vozidlo zpátky na sjezdovky. Odborníci na klasické automobily proto zahájili náročnou renovaci v souladu s jejich vůdčím mottem „Připomínat. Prožívat. Udržovat.“. Šedesátiletá karoserie byla podobně jako u všech vozidel restaurovaných ve výrobním závodě Hannover zbavena laku, opravena, opatřena kataforézně nanášeným lakem a následně nově nalakována originálním oranžovým odstínem. Matně oranžová barva byla tehdy zvolena proto, aby byla „polopásová liška“ v zasněžené krajině a neschůdném terénu okamžitě rozpoznatelná.

Tým z oddělení Oldtimer značky Volkswagen Užitkové vozy následně uvedl do nového stavu také techniku a interiér. Zde mohl dát své kreativitě volný průběh, protože nebyl limitován žádnými svazujícími kritérii. Díly z borovicového a bukového dřeva byly individuálně přizpůsobeny vnitřnímu prostoru „polopásové lišky“, do něhož byly namontovány mimo jiné i praktické držáky nářadí. Veškeré práce byly dokončeny na jaře 2022 a „polopásová liška“ mohla znovu otisknout své stopy do bílého sněhu. A pochlubit se svou mimořádnou stoupavostí. Pracovníci z oddělení Oldtimer značky Volkswagen Užitkové vozy se po náročné renovaci čtyřnápravového vozu mohli přesvědčit o tom, že na příkrém svahu kapituluje mnohem dříve řidič než „polopásová liška“.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.