Peugeot v uplynulých měsících postupně inovoval svou nabídku klasických kompaktů. Faceliftu se nejprve dočkal model 308, který je nově v Česku nabízen jen jako kombi – hatchback je dostupný jen na speciální objednávku. Následně se modernizace dočkal i odvozený model Peugeot 408, atypická kombinace SUV a fastbacku. Co se na tomto crossoveru změnilo a jak se inovace povedly? To jsem postupně zjistil za volantem dvou variant Peugeotu 408, s motory Plug-in Hybrid 240 e-DCS7 a Hybrid 145 e-DCS6, navíc v dvou odlišných výbavách, z nichž jsem vybíral vhodnější variantu pro tento vůz.
Obsah recenze
Design: Možná ještě hezčí než dosud
Peugeot 408 od svého uvedení na trh přiznává svým designem technickou spřízněnost s modelem 308, design obou aut je velice podobný, což se nezměnilo ani v rámci letošního faceliftu. Čtyřistaosmička totiž přebírá myšlenky z třistaosmičky, což znamená přepracované přední partie, z nichž zmizely výrazné kly denního svícení. Změnila se i maska s možností osvětleného loga, stejně jako přední světlomety s motivem tří drápů tvořenými jemnými šikmými LED pásy.
Sama automobilka hovoří o pronikavém pohledu, já osobně říkám, že výsledek je sportovněji působící a snad ještě povedenější než dosud. Už od uvedení patřil Peugeot 308 mezi největší elegány kompaktní kategorie, nyní ale styl posouvá ještě dál. Tohle se vážně povedlo.
Změny se přitom odehrály i na zádi. Místo loga je tu nově nápis Peugeot, který navíc také může být osvícený, 408 takový detail dostala jako první sériový model značky. Tohle jediné bych si možná ocenil, emblém výrobce mi přišel osobitější než jednoduchý nápis, který navíc dnes používá stále více aut.
Odlišností testovaných kousků pak není jen v barvě karoserie, ale i výbavě. Zvenku to přitom poznáte třeba na jednom důležitém detailu, vrcholný stupeň GT (červený kousek v barvě Elixir) má totiž loga značky i na předních dveřích, zatímco Allure (šedý kus v odstínu Selenium) tento detail ve stylu Ferrari postrádá. Allure má také menší kola, což je na nich jasně viditelné, zato GT má za mě nepříliš vzhledná aerodynamická kola, 19″ ráfky Adakite, která dnes Peugeot používá na vícero modelech.
Co se pak týče vnějších rozměrů, patří Peugeot 408 s délkou 4.686 mm spíše mezi ty větší zástupce nižší střední třídy. Vždyť je dokonce delší jak kombi Peugeot 308 SW, proti němuž má také delší rozvor – s hodnotou 2.787 mm. I to vysvětluje „o číslo větší označení“ než u 308. Vlastně tak čtyřistaosmička nemá daleko někdejšímu Peugeotu 508 druhé generace, tedy fastbacku střední třídy, který na délku měřil 4.750 mm.

Interiér: osobitý a elegantní
To interiér se v rámci faceliftu tolik neměnil, Peugeot nicméně zdůrazňuje vylepšenou vnímanou kvalitu, ať už díky novému čalounění a materiálům nebo díky vylepšené grafice přístrojového štítu. Popravdě řečeno to ale až tolik znát není, protože už dosavadní varianta patřila v tomto směru mezi to nejlepší v rámci mainstreamu.
Nutno ale podotknout, že to platí hlavně pro výbavový stupeň GT. Tato lépe vybavená verze je totiž v přímém srovnání prémiověji působící i díky takovým detailům, jako je zdobnější palubní deska s dekorem z Alcantary a tmavým čalouněním stropu nebo odlišné kliky dveří. Mnohem více mi také sedly příplatkové sedačky AGR u verze GT, a to nejen díky masážní funkci.
Nadále tu pak zůstává dnes už typické řešení Peugeotu i-Cockpit, s vysoko umístěným přístrojovým štítem a maličkým volantem. Přestože za mě není toto řešení pořád ideální, v 408 se dá snadno usadit za volant tak, abyste na všechny přístroje dobře viděli. Snad jen ta možnost příplatkového 3D zobrazení je trochu zbytečná, moc přehledné mi to pořád nepřijde.
Povedlo se i dotykové ovládání multimediálního systému. Peugeot 408 na českém trhu standardně využívá ovladače i-Toggle, virtuální dotyková tlačítka pod displejem infotainmentu, která lze navíc individuálně upravovat. Můžete si tak sami zvolit, jaké ovládání zde budete mít, navíc jde o velké dotykové plochy, které jsou snadno ovládané i během jízdy. A co víc, pořád je doprovází i řada klasických tlačítek – ke všem důležitým funkcím se tak snadno dostanete. Včetně ovládání asistenčních systémů.
Samotný infotainment má pak hezkou moderní grafiku. Parádní je také rozlišení parkovacích kamer, které mají skvělý obraz také ve tmě.
Pochvalu pak 408 zaslouží také za svůj vnitřní prostor. V tomto směru je jasně patrné číselné označení, které odkazuje na větší velikost než u 308, navzdory stejnému technickému základu. Na zadních sedadlech má před koleny dostatek prostoru i dospělý, a to hlavně díky již zmíněnému rozvoru delšímu než u 308 SW. Nad hlavou už kvůli siluetě střechy taková rezerva není, pořád to však komfort nijak zvlášť nenarušuje. Snad jen níže ukotvená zadní lavice nemusí být při delší jízdě tak pohodlná.
Rozdíl mezi testovanými variantami najdeme i při pohledu do zavazadelníku. Plug-in hybrid už nemá tolik prostoru pod dvojitou podlahou a celkově je zavazadelník nižší, podlaha je zarovnaná spolu s víkem, což se projevuje na udávaném objemu 415 litrů. Hybrid bez možnosti externího dobíjení má kufr velký 536 litrů, díky vyššímu prostoru a více místu pod podlahou. Plusem je však snadná přístupnost díky rozměrnému víku „fastbacku“. Elektricky ovládané je každopádně až u verze GT, u stupně Allure se za to musí připlácet.
Recenze: Peugeot 308 SW má po faceliftu. Sekne mu to, potěší svým interiérem, pohodlím i spotřebou. Pár drobností se ale modernizací vyřešit nepovedlo
Motor: Hybrid vs. Plug-in hybrid
Peugeot 408 dnes pořídíte se třemi různými pohonnými ústrojími, s různou úrovní elektrifikace. Základem je full-hybrid s benzinovým tříválcem a pomocným elektromotorem o kombinovaném výkonu 107 kW. Nad ním stojí plug-in hybrid o kombinovaném výkonu 177 kW s možností dobití baterií z externího zdroje, který elektromotor kombinuje s benzinovou šestnáctistovkou. Nejvyšší úroveň elektrifikace pak poskytuje bateriový elektromobil e-408 o výkonu 156 kW, na něhož se nicméně aktuálně čeká – vozy do výroby dorazí na český trh až v létě.
Hybridní varianta s obchodním označením Hybrid 145 je dobře známé řešení používané i jinými vozy skupiny Stellantis. Jde tedy technicky o full-hybrid, protože krátkodobě zvládá úseky výhradně na elektřinu. Ústrojí stejně jako v případě technicky spřízněné 308 kombinuje přeplňovaný benzinový tříválec 1.2 PureTech o výkonu 100 kW s pomocným elektromotorem o výkonu 15,6 kW, šestistupňovou dvouspojkovou převodovkou a 48V lithium-iontovou baterií s kapacitou 890 Wh (užitečná 432 Wh). Kombinovaný výkon činí v tomto případě 107 kW.
Jde o již dobře známé ústrojí několikrát vyzkoušené u jiných modelů koncernu Stellantis, rozpoznatelné hlavně díky silné rekuperaci brzdné energie – i 408 při sundání nohy z plynu celkem intenzivně zpomaluje. Proti minulosti jde už o hladce pracující ústrojí, u testovaného exempláře mi však rozjezdy přišly někdy cukavější, zřejmě kvůli tomu, že už si musí poradit s tak velkým autem. S tím souvisí i spíše průměrná dynamika, hlavně při naložení nebo v táhlých dálničních kopcích už poznáte určité váhání při nutnosti akceleraci. Po rozjezdu už ale převodovka řadí naprosto hladce.
To „dobíjecí hybrid“, Plug-in hybrid 240 se od toho v 308 liší, má totiž vyšší výkon. Sice také kombinuje elektromotor o výkonu 92 kW a přeplňovanou benzinovou šestnáctistovku. Ta je však v tomto případě naladěna na 132 kW, výsledkem čehož je kombinovaný výkon 177 kW a točivý moment 360 Nm. Baterie o kapacitě 17,2 kWh jsou nicméně ty samé.
Také v tomto případě si ústrojí umí trochu cuknout, hlavně při prudších rozjezdech nebo když je baterie vybitá. Při běžném pohybu jde ale už o hladce fungující ústrojí, navíc s dostatečným elánem. Však na stovce je plug-in hybridní 408 za 7,5 sekundy.

Co se týče spotřeby, tak hybrid zaujme nízkým apetitem snad za všech okolností. Na dálnici se v rámci povolených limitů hravě vejdete pod šest litrů, ve městě dle provozu vůz jezdí za pět až sedm litrů, zatímco na okreskách za nějakých 5,5 litrů za klidnějšího tempa. To u plug-in hybridu už se spotřeba odvíjí dle úrovně nabití baterie. V hybridním režimu každopádně na dálnici jezdíte za nějakých sedm litrů, ve městě však klidně za tři až pět litrů na 100 km, respektive za 13 až 16 kWh/100 km dle dopravy.
V souvislosti se spotřebou je pak nutné zmínit i další odlišnost dvou hybridních 408, a tou je odlišná palivová nádrž. Jestliže hybrid využívá optimálně velkou nádrž o objemu 52 litrů, s níž hravě zvládnete i dálkové přesuny, plug-in hybrid si kvůli většímu akumulátoru musí vystačit jen s 40litrovou nádrží, což už na dlouhých trasách může být limitující.
Test: Peugeot 408 GT Hybrid 225 (2023)
Jízdní vlastnosti: Slušný komfort
To jízdní vlastnosti se v rámci faceliftu neměnily. Peugeot 408 tak nadále sází hlavně na komfort. Platí to však hlavně na běžných cestách, s jednotlivými nerovnostmi. Na vyloženě rozbitých silnicích už podvozek působí tuze, od kol se začne ozývat větší hluk, což platí jak pro testovaný plug-in hybrid s 19″ koly, tak hybrid se základními sedmnáctkami. Velikost kol bych tak v tomto případě hodně řešil.
Vůz každopádně jistě drží stopů, byť je znát, že mu sedí spíše pohodové tempo. Zkrátka francouzský elegán.
Odhlučnění je pak na parádní úrovni, 408 však podobně jako 308 umí být citlivá na povrch pod koly, na českých silnicích je někdy znát šum od kol. Třeba na dálnici je při 120 km/h auto naprosto tiché, ve 130 km/h už však práci podvozku uslyšíte.
Recenze: Populární Peugeot 3008 se změnil snad ve všem. V mnoha ohledech zákazníky nadchne, některé vlastnosti ale zklamou
Zdroj: Autorský článek
Sdílet článek:
Peugeot 408: Plug-in Hybrid 240 e-DCS7 vs. Hybrid 145 e-DCS6 (2026): Základní technická data
| Verze | Plug-in Hybrid 240 e-DCS7 | Hybrid 145 e-DCS6 |
|---|---|---|
| Rok | 2026 | 2026 |
| Objem motoru (ccm) | 1598 | 1199 |
| Celkový výkon (kW) | 177 | 107 |
| Celkový točivý moment (Nm) | 360 | 230 |
| Převodovka | 7DS | 6DS |
| Maximální rychlost (km/h) | 233 | 207 |
| Zrychlení z 0-100 km/h (s) | 7,5 | 9,3 |
| Spotřeba paliva – kombinovaná dle WLTP (l/100 km) | 2,6 | 5,0 |
| Teoretický dojezd (km) | 1538 | 1040 |
| Emise CO2 – kombinované dle WLTP (g/km) | 56 | 113 |
| Hmotnost provozní/užitečná (kg) | 1771/429 | 1538/472 |







