Peugeot Rifter se v roce 2024 dočkal faceliftu, a to v rámci kompletní modernizace řady kompaktních dodávek K9 koncernu Stellantis. Ve stejné době se inovací dočkali i jeho sourozenci, jako je Citroën Berlingo, Fiat Doblo či Opel Combo, stejně jako Toyota Proace City. I po faceliftu si Rifter uchoval nabídku různorodých variant. Když se tak krátce po sobě v redakční garáži objevily dvě zcela odlišné varianty Rifteru, rozhodl jsem se je porovnat. Na jedné straně se postavil Rifter Long s turbodieselem 1.5 BlueHDi v prodlouženém provedení, na druhé straně je tu e-Rifter s elektropohonem a kratší karoserií. Jak si ve vzájemném srovnání vedou, se dozvíte v tomto srovnávacím testu.
Obsah srovnávacího testu
Design: Elegantní praktik
Peugeot Rifter v rámci rodiny K9 vždy platil za největšího elegána, což je charakter dále zdůrazněný v rámci modernizace. Rifter se tak dočkal kompletně přepracované přídě, které dominuje nové logo Peugeotu, stejně jako světlometů s motivem tří drápů, který se objevuje na nejnovější generaci modelů značky.
Auto si uchovalo přiznané oplastování, a to i ve vrcholné variantě GT, což má evokovat svět módních SUV. Designéři se zkrátka jejich obliby rozhodli využít také v segmentu osobních dodávek. Platí to jak pro Rifter se spalovacími motory, tak pro e-Rifter s elektropohonem. Peugeot razí strategii opticky stejných variant, a tak elektromobil nemá žádné svébytné optické prvky.
Boky a zadní partie se naopak v rámci faceliftu měnily už jen decentně. Páté dveře v duchu dnešní módy zdobí místo loga výrobce nápis Peugeot. Novinkou faceliftu jsou však dva laky, kterými byly vyvedeny i testované exempláře. Jde o velice zajímavé odstíny, modrou Kiama a zelenou Sirkka, který tento typ aut rozhodně oživí.
Osobní dodávky jako náhrada za MPV: Kompletní nabídka
Rozdíl mezi běžnou verzí Rifter (Standard) a prodlouženou variantou Rifter Long každopádně prakticky zaznamenáte jen zboku. Long se totiž liší nejen nataženým rozvorem z 2.785 na 2.975 mm, ale také prodlouženým zadním převisem, což má za cíl zvětšit prostor pro zavazadla i třetí řadu sedadel.
| Verze | Rifter Standard | Rifter Long |
|---|---|---|
| Délka (mm) | 4405 | 4755 |
| Šířka (mm) | 1848 | 1848 |
| Výška (mm) | 1818 | 1837 |
| Rozvor (mm) | 2785 | 2975 |
| Objem zavazadlového prostoru (l) | 775 | 209-1050 |
Interiér: Běžný Rifter mnohým rodinám postačí
Kompaktní dodávky Stellantisu se liší hlavně svým vnějším designem, Rifter se nicméně od svých sourozenců i nadále odlišuje také svým interiérem. Po vzoru ryze osobních Peugeotů využívá koncepci i-Cockpit, s malým volantem a vysoko usazeným přístrojovým štítem. Díky vyššímu posazu dodávky mi toto řešení v tomto případě vůbec nevadí, za volant se srovnám bez potíží. Pořád přitom vidím na všchny zobrazované informace.
Hlavní změnou faceliftu uvnitř je nová generace multimediálního systému, který už bylo opravdu potřeba vyměnit. Díky tomu tu vyšší specifikace mají dva 10″ digitální displeje, jeden v kapličce přístrojů, druhý, volně stojící na vrchu středového panelu od infotainmentu. Systém má pěknou grafiku známou už z jiných Peugeotů a přehledné ovládání, pravdou ale je, že reakce systému jsou v Rifteru spíše pomalejší. Rozlišení parkovací kamery nicméně nemá chybu. Grafiku přístrojového štítu pak lze upravit v několika režimech, s tím, že tlačítko pro tuto změnu už konečně Peugeot nemá na volantu jako dříve, ale vlevo od něj.
Oceňuji pak zachování klasických ovladačů. Rifter má nadále samostatné ovládání klimatizace, s výraznými přepínači teploty. Kvituju i dvě dodatečná konvenční tlačítka pod obrazovkou multimediálního systému. Jedno pro návrat na homepage infotainmentu, druhé pro nastavení jízdních asistentů, což urychluje vypnutí otravných (ale dnes povinných) systémů, jako je hlídání jízdy v pruzích a varování před překročením povolené rychlosti.
Jaké vybrat rodinné auto? Poznejte zaručeně nejlepší tipy
V rámci faceliftu se zlepšily i použité materiály, Rifter udělal další úkrok k osobním automobilům. Základ v dodávce je však pořád znát, a to i díky bohatým odkládacím prostorům. Před spolujezdcem jsou hned dvě schránky, doslova obří schránka se nachází mezi předními sedadly a praktická je i police nad předními sedadly.
Rifter navíc nadále za příplatek nabízí šikovnou konzoli Zénith, jejíž součástí je odkládací podélný průhledný středový panel s podsvětlením a stropní schránka přístupná nejen ze zavazadlového prostoru ale i ze zadních sedadel, doplněné o panoramatické střešní okno. Z testovaných vozů se toto řešení konkrétně objevilo u e-Rifteru.
Mimochodem těší mě i slušná výbava, která je opravdu už na úrovni osobních aut – Rifter je i díky tomu plnohodnotnou alternativou ke klasickým MPV. Nechybí ostřikovače integrované do předních stíračů, objednat lze i vyhřívané čelní sklo, bezklíčový vstup nebo třeba bezdrátovou nabíječku chytrého telefonu.
Co se týče prostornosti, tak hodně místa je v obou variantách, čemuž pomáhá účelně navržená karoserie sdílená s užitkovým modelem Peugeot Partner. Dospělý má i v „krátkém“ Rifteru na zadních sedadlech pořád dostatek místa, a to jak nad hlavou, tak před koleny. Nástup usnadňují posuvné boční dveře.
Rifter Long tak primárně ocení hlavně ti, kteří vyžadují (nebo využijí) třetí řadu sedadel, potažmo větší zavazadelník. Důležitou zprávou je však ta, že třetí řada sedadel rozhodně není nouzová záležitost co do prostoru. Kvůli vysokému schodu je však nastupování sem poněkud krkolomnější, kvůli nízko položenému sedáku zase není posaz tak pohodlný. Místa je tu ale nečekaně hodně.
To samé platí i pro zavazadlový prostor, však i Rifter Standard má kufr o udávaném objemu 775 litrů. V tomto směru se plně projeví základ v užitkovém vozu, protože zavazadelník je pravidelně tvarovaný a přístupný rozměrným víkem, s nízkou nakládací hranou. Na rozdíl od jiných osobních dodávek se s ním navíc snadno manipuluje. Pevné plato navíc lze umístit do dvou poloh a vytvořit z něj tak šikovnou poličku. Vyšší specifikace navíc mají i separátně otevíratelné okno v pátých dveřích, umožňující nakládku i tímto způsobem.
To Rifter Long má samozřejmě mnohem větší zavazadelník, díky delší karoserii. Však v pětimístné konfiguraci Peugeot slibuje objem 1.050 litrů. Jenže třetí řada sedadel je přece jen omezující, pro plné využití zavazadelníku ji musíte z auta vyjmout. Jinak v kufru zkrátka překáží a ztěžuje jeho využitelnost. Bagáž zkrátka v takovém případě musíte rovnat i na sklopené sedačky třetí řady.
Recenze: Citroën Berlingo M Max 1.5 BlueHDi (2024)
Motor: Turbodiesel vs. elektro
Peugeot Rifter v rámci faceliftu opět nabídl také spalovací motory, konkrétně ve formě turbodieselu 1.5 BlueHDi, dostupném ve dvou výkonových variantách, se 75 kW a 96 kW. Užitková verze s homologací N1 pak nabízí i benzinový tříválec 1.2 PureTech (81 kW).
Testovaná verze BlueHDi 130 o výkonu 96 kW a točivém momentu 300 Nm v kombinaci s příplatkovým osmistupňovým automatem je každopádně pro tento automobilu pořád nejvhodnějším řešením.
Motor už má dostatek síly, byť samozřejmě třeba na dálnici se už začnou projevovat jeho výkonnostní limity, zvlášť při plném naložení. Práce samočinné převodovky je však příkladná, s jemnou změnou převodu.
Spotřeba paliva se drží na vcelku nízké úrovni. Ta dlouhodobá se pohybuje okolo 6 l/100 km. Během dálničních přesunů si Rifter řekl o 6,5 l/100 km, při městském popojíždění pak o zhruba 7 l/100 km.
To elektrický e-Rifter se v rámci faceliftu zaměřil hlavně na zvýšení účinnosti. Nadále se tak spoléhá na elektromotor o výkonu 100 kW a baterie s kapacitou 50 kWh. Novinkou je však možnost nastavení rekuperace brzdné energie pomocí páček pod volantem, už tu tak nejsou jen dva režimy, navíc nešikovně ovládané tlačítkem u voliče převodovky, jako u verze před faceliftem.
Elektrický Rifter nefunguje špatně, pokud jej hodláte používat na kratší vzdálenosti. Ve městě i na okreskách má dostatek elánu, limitující však zůstává jeho dojezd na jedno nabití, který se v praxi pohybuje okolo 300 km. A to jen pokud jezdíte ve městě a jeho okolí.
Dlouhodobá spotřeba testovaného exempláře se totiž pohybovala okolo 18 kWh/100 km a na dálnici si e-Rifter klidně řekl až o 28 kWh/100 km při dodržování povolených rychlostních limitů. To ve městě se spotřeba pohybovala okolo 16,5 kWh/100 km, což by stačilo na ujetí 300 km bez nutnosti nabít. To v dálničním režimu vůz ujede jen asi 200 km bez nabíjení. Na dálkové cestování to tedy není.
Recenze: Opel Combo XL Elegance Plus 1.5 CDTI AT8 (2024)
Dobití mimochodem trvá zhruba půlhodiny z rychlonabíječky, kdy se baterie nabíjejí stejnosměrným proudem o výkonu 100 kW. Z 11kW wallboxu si počkáte asi tři hodiny.
Jízdní vlastnosti: Ideální pro tento typ auta
Celkové naladění odpovídá cílové klientele a zaměření auta. Hraje zkrátka primárně na komfort. V rámci dané kategorie jde o pohodlné auto, s lehkým řízením a slušným rejdem. Zadní kola prakticky nebouchají, a to ani s prázdnou karoserií, což rozhodně u osobních dodávek nebývá zvykem.
Rifter se tak už hodně blíží klasickým osobákům. Smířit se však musíte s vyšším hlukem na dálnici, pocitově mi dokonce přišel o něco hlučnější jak Opel Combo, testovaný jen o pár týdnů dříve. V případě vznětového motoru pak uslyšíte i jeho lehké vrnění, které u e-Rifteru logicky není.
Rozdíl v jízdě mezi Rifterem Standard a Rifterem Long poznáte také právě na dálnici. Krátká verze je přece jen náchylnější na boční vítr, prodloužené provedení se v tomto směru jeví stabilnější.
Peugeot Rifter Long GT 1.5 BlueHDi 130 (2024)
Osobní dodávky jsou dnes praktickou náhradou za klasická MPV, přičemž díky své variabilitě potěší každou rodinu s dětmi. Pokud se rozhodnete o některou z koncernu Steelantis, neuděláte chybu, základní charakter je u všech stejný, ať už se jedná o Citroën Berlingo, Fiat Doblo, Opel Combo nebo Peugeot Rifter. O výběru tak rozhodují spíše osobní preference, respektive náklonost k té které značce. Právě Rifter se proti svým sourozencům nejvíce odlišuje, a to díky odlišné koncepci interiéru. Pokud vám malý volant a vysoko usazený přístrojový štít vyhovuje, berte ho. Pokud ne, zkuste jeho sourozence, udělají vám stejnou službu. Verzi Long využijí hlavně velké rodiny nebo ti, co potřebují opravdu velký kufr. Naopak turbodiesel 1.5 BlueHDi 130 bude v českém prostředí nadále vyhovovat naprosté většině zájemců.
Plusy
Bohatý vnitřní prostor
Úsporný turbodiesel
Minusy
Silné A-sloupky omezují výhled do stran
Hluk na dálnici
Peugeot e-Rifter GT Elektromotor (2024)
Peugeot Rifter je zřejmě nejelegantnějším modelem K9, pokud vám vyhovuje jeho styl, stejně jako osobitá palubní deska, berte ho. Pokud ne, jeho sourozenci s jiným logem zastanou stejnou službu. Co se týče délky, dost záleží na preferencích, i krátká verze má každopádně obří kufr, pokud vám stačí pět míst. Typickému českému zákazníkovi nicméně bude vyhovovat spíše turbodiesel, elektrický e-Rifter se pořád hodí spíše pro rozvoz dětí do škol než na dlouhou jízdu na dovolenou.
Plusy
Elegantní design
I v krátké verzi bohatý vnitřní prostor
Minusy
Vyšší pořizovací cena elektrické verze
Pořád omezený dojezd na jedno nabití
Peugeot Rifter: Technická data
| VERZE | Rifter Long 1.5 BlueHDi | e-Rifter Elektromotor |
|---|---|---|
| Rok | 2024 | 2024 |
| Objem motoru (ccm) | 1499 | – |
| Výkon (kW) | 96 | 100 |
| Točivý moment (Nm) | 300 | 300 |
| Převodovka | 8A | 1A |
| Maximální rychlost (km/h) | 184 | 132 |
| Zrychlení z 0-100 km/h (s) | 10,4 | 11,2 |
| Spotřeba paliva – kombinovaná dle WLTP | 5,8 (l/100 km) | 18,3 (kWh/100 km) |
| Emise CO2 – kombinované dle WLTP (g/km) | 152 | 0 |
| Kapacita baterií celková/využitelná (kWh) | – | 50/45 |
| Objem palivové nádrže (l) | 50 | – |
| Teoretický dojezd (km) | 862 | 273 |
| Hmotnost provozní/užitečná (kg) | 1651/525 | 1830/530 |
