Škoda Garde: Hranatý nástupce slavné 110 R

Škoda je dnes prezentována jako značka praktických rodinných automobilů za rozumnou cenu, v minulých dobách ale bylo tradiční součástí její nabídky také nějaké sportovně laděné kupé. Počátek osmdesátých let patřil modelu Škoda Garde. Vzpomínáte na jeho historii?

Úspěšný předchůdce 110 R

Garde na trh vstupovalo jako náhrada za slavný model Škoda 110 R. To mělo premiéru v září roku 1970 a vyrábělo se až do 30. prosince 1980, kdy v závodě v Kvasinách vzniklo 57.085 kusů tohoto typu. Škoda 110 R slavila úspěchy i na náročných zahraničních trzích, konkrétně v roce 1973 zamířilo za hranice tehdejšího Československa již 93 % z šesti tisíc vyrobených „Erek“. K exotickým destinacím patřil třeba i Nový Zéland, Kuvajt či Nikaragua.

Pohon zajišťoval kapalinou chlazený řadový čtyřválec, umístěný za zadní nápravou, o zdvihovém objemu 1107 cm³ a výkonu 45,6 kW. „Erko“ díky němu dokázalo uhánět až rychlostí 145 km/h, z klidu na 100 km/h zrychlilo za 19 sekund a efektivně jej zpomalily dvouokruhové brzdy, vpředu kotoučové v licenci anglické firmy Dunlop, vzadu bubnové. Ještě rychlejší pak byly odvozená závodní verze Škoda 130 RS. Průměrné spotřebě 8,5 l na 100 km odpovídala 32litrová nádrž v přídi, kde se nacházelo také místo pro 250 litrů zavazadel. Interiéru dominovala u prvních vozů palubní deska s povrchem imitujícím dřevo, záhy však byla nahrazena matově černým provedením z plastu.

Přichází Škoda Garde

Nastupující Škoda Garde tak měla náročný úkol nahradit takto úspěšný automobil. Debut si auto odbylo na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně 13. září 1981. Sériová výroba se pak v závodě v Kvasinách rozeběhla počátkem října 1981. Hranaté přední světlomety a celkově hranatá karoserie odpovídaly tehdejší módě. Dominantou se staly i nepřehlédnutelné plastové nárazníky Prepreg, v podstatě rohož z krátkých skleněných vláken nasycená pryskyřicí a lisovaná za tepla. Samotný základní tvar a koncepce vozu s motorem u zadní nápravy však zůstaly zachovány ze Škody 110 R.

Změny tu však byly i konstrukční. Jízdním vlastnostem prospělo přesné hřebenové řízení a vhodnější geometrie zadních kol. Ta byla místo kyvadlových polonáprav nově zavěšena na vlečených trojúhelníkových ramenech s šikmou osou kývání. Pozornost na domácím československém trhu budily i pneumatiky 165 SR 13 s dezénem OR 29 a hlavně tužší konstrukcí, díky nahrazení textilního nárazníkového pásu ocelovými drátky. Výsledkem byla delší životnost pláště, nižší valivý odpor, a tedy i nižší spotřeba paliva.

Slabší, ale rychlejší

Pohon nově zajišťoval motor o objemu 1174 cm³, i přes navýšení objemu však výkon klesl na 42,7 kW. Škoda Garde přesto zrychlila z klidu na 100 km/h za 18 sekund, ručička rychloměru se pak zastavila na 150 km/h, podle jiných údajů až na 153 km/h. Při takové rychlosti zákazníci jistě ocenili posilovač brzd a samonavíjecí bezpečnostní pásy Moravan Super Rol, za příplatek montované na výškově nastavitelná přední sedadla s integrovanou opěrkou hlavy. Ve srovnání s „Erkem“ se pak podařilo snížit průměr podle metodiky EHK o 0,7 l na 100 km: při ustálené rychlosti 90 km/h se udávalo 6,5 l, ve 120 km/h již 9,2 l a v městském provozu 8,9 litru.

Kupé dlouhé 4.175 mm, široké 1.610 mm a vysoké 1.380 mm mělo pohotovostní hmotnost pouhých 915 kg. Ve firemním časopise Ventil výrobce 4. září 1981 avizoval následující „barevný sortiment“ dvoudveřové karoserie: bílá, béžová champagne, šípková červeň a zeleň olivová, k tomu za příplatek stříbrnou, bronzovou či červenou metalízu.

Různá jména

Nástupce 110 R je v českém prostředí známý hlavně jako Škoda Garde. Automobil ale nesl i jiná jména. V cizině totiž Garde kolidovalo s chráněným označením jiných výrobců, a tak lákalo nové kupé za hranicemi zákazníky coby Škoda 120 R Coupé. Do některých zemí se také exportovalo pod jménem Rapid, což je ale typové označení v tehdejším Československu spojované až s nástupcem modelu Garde, uvedeným v roce 1984. Dohromady se pak Garde a Rapidu říká Škoda 743, což je interní označení výrobce.

Bratislavská éra

Škoda Garde se původně začala vyrábět v Kvasinách, postupně se však měla rovněž produkovat v Bratislavě, v nově vybudovaném podniku BAZ (Bratislavské automobilové závody). Nová továrna budovaná v rámci industrializace Slovenska měla původně vyrábět zamýšlenou Škodu 720, chvíli se spekulovalo také o licenční výrobě Alfy Romeo Giulia. Nakonec se tu ale mělo vyrábět právě Garde. V březnu 1980 podepsali podnikoví ředitelé BAZ a mladoboleslavské automobilky smlouvu, podle které se ve slovenské metropoli mělo vyrábět ročně 80.000 sedanů a 17.000 kupé značky Škoda.

V pátek 30. dubna 1982 se v Děvínské Nové Vsi na severozápadním okraji Bratislavy výroba automobilů Škoda skutečně rozběhla, byť na dobové fotografii z propagandistických důvodů figurovalo datum 1. května, kdy se slavil Svátek práce. Vyrábět se tu začalo právě kupé Garde, s nímž se pro Bratislavu počítalo už od vývojové fáze, kdy se plánovalo, že model se bude vyrábět v Kvasinách a Bratislavě zároveň. 

Nicméně původní záměr se zdržel. Přes obrovské státní investice brány podniku zpočátku opouštěl průměrně jen jeden a půl vozu Garde denně, konkrétně za prvních dvacet měsíců tu vzniklo pouze tisíc kupé. Během tří let vzniklo v BAZ kolem tří a půl tisíce exemplářů Škody Garde. Tedy dramaticky méně než původně plánovaných 17 tisíc ročně – a to vůbec nedošlo na uvažovaných 80 tisíc sedanů! I proto se Škoda Rapid, nástupce Garde, respektive spíše jen jeho rozsáhlá modernizace, nadále vyráběl v Kvasinách. A v Bratislavě probíhala produkce jen části kusů.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.