Test: Suzuki Swace 1.8 Hybrid Premium (2023)

Trend globalizace v důsledku znamená i někdy nečekaná partnerství. Konkrétně Suzuki navázalo spolupráci s Toyotou, které poskytlo techniku pro indický trh, a výměnou za to dostalo modely s hybridním pohonem pro Evropu, kde je takové řešení nutné pro splnění flotilových emisí. Jedním z výsledků této spolupráce je Suzuki Swace, které se pro rok 2023 dočkalo faceliftu. Vyzkoušel jsem ho během týdenního testu.

1 2 ... 4 ►

Prostřednictvím Swace tak Suzuki mohlo nabídnout model, který v jeho evropské nabídce léta chyběl – kombi nižší střední třídy. Díky tomu může oslovit nové skupiny zákazníků, pro něž dosud Suzuki nemělo odpovídající nabídku.

Bohužel však kvůli snížení vývojových a výrobních nákladů zůstal Swace prakticky shodný s výchozí Toyotou Corolla Touring Sports. Přední partie jsou sice trochu jinak ztvárněny, stejně jsou však nejvýraznějšími rozdíly jiná loga.

Dostupný hybrid

Na druhou stranu Corolla má šmrnc, a tak je i Swace opticky zajímavě ztvárněným vozem, se správnou dávkou sportovního stylu. Zajímavá je pak barva testovaného exempláře. V závislosti na světle se mění, zatímco ve stínu působí skoro jak černá, na světle je to hnědá s výraznou strukturou metalízy. Plusem je i to, že se díky této strategii povedlo udržet nízko cenovku, tedy na poměry hybridů. Suzuki se totiž prezentuje jako výrobce cenově dostupných aut. V době testování šlo Swace pořídit dokonce levněji jak technicky spřízněnou Corollu Touring Sports.

K dispozici jsou nicméně jen dva stupně výbavy, navíc pevně specifikované. Výběr výbavy je tak z velké části limitovaný. Zvlášť když třeba parkovací čidla máte až ve druhém stupni Premium – v základu je jen zadní parkovací kamera.

Také interiér vyznává koncepci bratrské Toyoty, což ostatně platí i pro nový infotainment. Ten je jednodušší, má však hezkou grafiku a přehledné ovládání. Snadno se zorientujete i v ovládání dalších prvků – Swace si totiž nadále uchovává klasické ovladače.

To na zadních sedadlech je místa tak akorát, dospělému tu před koleny a nad hlavou zůstává jen lehká mezera. Sedák nicméně hezky podpírá stehna. Zavazadelník možná udávaným objemem 596 litrů nijak neohromí, řada kompaktních kombíků překonává 600litrovou hranici, v praxi je však více než dostatečný. Navíc s dostatkem prostoru i pod podlahou a praktickými roletkami. Ty tu jsou hned dvě, jedna klasicky kryje zavazadlový prostor, druhá prakticky odděluje kufr od kabiny.

Naopak odkládací prostory v kabině tolik místa neposkytnou. Do kapes ve dveřích se nevejde 1,5litrová lahev, moc velká není ani schránka v loketní opěrce mezi předními sedadly.

Kultivovaný a superúsporný hybrid

Nabídka motorů se na rozdíl od Corolly omezuje výhradně na 1.8 Hybrid, který si však v rámci faceliftu polepšil na 103 kW systémového výkonu. Full-hybrid z dílny Toyoty kombinuje benzinovou osmnáctistovku se 72 kW, elektromotor se 70 kW, planetovou převodovku e-CVT a baterii hybridního ústrojí, se zvýšenou kapacitou z 1,4 na 2,4 kWh . Odlišná charakteristika motorů se tak i díky obdobnému výkonu skvěle doplňuje.

Nárůst výkonu v rámci faceliftu je znát. Auto ve většině případů působí živě a díky kombinaci spalovacího a elektrického motoru agilně reaguje na pokyn. Na dálnici se však přece jen už projeví výkonové limity a celkový charakter ústrojí. Při akceleraci ve stoupáních už se prokazuje, že dynamika je spíše jen dostatečná než přebytečná. Spalovací motor si navíc musí pomoci vysokými otáčkami, hluk motoru je tak slyšet, byť utlumeně. Navíc oproti verzi před faceliftem došlo v tomto směru k velkému zlepšení.

Sladění jednotek nicméně nemá chybu. Přepínání motorů je neznatelné, osmnáctistovka kultivovaná. Pohonné ústrojí je pak superúsporné, ostatně, jak je u hybridů původem od Toyoty zvykem. Ve městě se dá snadno jezdit za 4 l/100 km, výrazněji apetit neroste ani mimo městské ulice. Na dálnici se spotřeba pohybuje okolo 5,5 l/100 km, na okreskách kolem 5 l/100 km.

Líbí se mně také celkové naladění, které odpovídá cílové klientele. Řízení je lehčího ražení, podvozek je hezky poddajný, zároveň však dostatečně jistý. Pohodlí přitom pomáhají 16” kola, která nevypadají nepatřičně. Vždyť v rámci segmentu jsou dnes časté i osmnáctky.

Mohlo by se však zapracovat na odhlučnění. Motor je při akceleraci kvůli práci ve vysokých otáčkách slyšet, byť utlumeně. Na dálnici je pak znatelná práce podvozku, šum od valících kol je závislý na povrchu vozovky. Celkově to však příjemné auto, které plně splňuje to, co se od kompaktního kombíku pro rodiny očekává.

Suzuki Swace (2023)

4.1 out of 5

Díky spolupráci s Toyotou Suzuki po mnoha letech nabídlo kompaktní kombík, díky čemuž může oslovit i nové zákazníky. Swace má navíc kvalitní základ, jde o povedené auto s pěknou kabinou a superúsporným pohonným ústrojím. Nečekejte však zásadní rozdíly proti technicky spřízněné Toyotě Corolla Touring Sports. Ve srovnání s dvojčetem je tak hlavní výhodou aktuálně nižší základní cenovka. Počítejte však s pevně stanovenými výbavami, kvůli čemuž patrně stejně zvolíte vyšší, nicméně pořád v rámci kategorie cenově dostupnou specifikaci.

Design

3.5 out of 5

Technika

4.5 out of 5

Jízdní vlastnosti

4 out of 5

Cena

4.5 out of 5

Ostatní vlastnosti

4 out of 5

Plusy

Supernízká spotřeba

Slušná cenovka

Optimální naladění podvozku

Minusy

Omezený prostor vzadu

Pořád spíše průměrná dynamika

Omezená nabídka verzí

Suzuki Swace 1.8 Hybrid (2023): Technická data