Toyota Mirai je automobil poháněný vodíkovými palivovými články, který se v roce 2020 začal vyrábět ve své druhé generaci, s interním označením JPD20. Oproti předchůdci (Mirai s interním označením JPD10) se automobil koncepčně výrazně změnil. Změny přitom reagovaly jak na postupující vývoj techniky, tak na získané zkušenosti s vývojem předchozího automobilu.
Mirai se v rámci mezigenerační změny výrazně proměnil už svým vzhledem. Nově se z něj stala vlajková loď Toyoty, díky čemuž vůz vsadil na elegantní tvary limuzíny se siluetou čtyřdveřového kupé. Příď s tvarem žraločího nosu ozdobila výrazná maska, na zádi se zase objevila propojená koncová světla. S délkou 4.975 mm se pak vůz proti předchůdci natáhl o 85 mm, zatímco se snížil o 65 mm a rozšířil o 70 mm. Rozvor se pak mezigeneračně natáhl o 145 mm.
Také interiér souvisí s koncepcí vlajkové lodi Toyoty. Kabina totiž vsadila na bohatou výbavu a pečlivě vybrané materiály, které mají být na úrovni vozů značky Lexus. Širokoúhlá obrazovka multimediálního systému má úhlopříčku 12,3″, k dispozici je třeba head-up displej s promítáním na čelní sklo, automatický parkovací asistent nebo prémiová loketní opěrka vzadu s ovládáním vybraných funkcí automobilu. Mirai druhé generace je navíc pětimístné auto, zatímco předchůdce byl homologovaný jako čtyřmístný.
Změna ústrojí
Výrazně se proměnilo také pohonné ústrojí, které využilo kompaktnější komponenty a reagovalo na dosud zjištěné poznatky. Elektromotor se nově přesunul dozadu, pro pohon zadních kol, který má zajistit zábavnější jízdní vlastnosti. Místo dvou vodíkových nádrží tu jsou nově tři, jedna podélně uložená pod kabinou a dvě menší u zadních sedadel. Mají dohromady objem 142,2 litru, a tak se do nich vejde 5,6 kg vodíku. Palivové články (je jich 330) se zase přesunuly pod kapotu, zatímco dosud byly pod předními sedadly, což má snižovat hlučnost. Lithium-iontová baterie pro vykrytí výkonových mezer palivových článků se nacházejí u zadních sedaček.
Toyota přitom využila dobře známých komponentů, hned 85 % dílů pohonného ústrojí už používá v jiných vozidlech, bateriových elektromobilech nebo hybridech. Synchronní elektromotor s permanentním magnetem pochází z Lexusu UX 300e, řídicí jednotka je zase z hybridních Toyot a baterie z Lexusu LS 500h. Výkon činí 134 kW, dojezd pak 650 kilometrů, což je o 30 % více než u první generace Miraie.
Technické základy pak poskytla platforma TNGA ve verzi GA-L, určená pro velké vozy, primárně značky Lexus. Ta umožnila použití moderní elektronické výzbroje, podvozek pak tvoří víceprvkové zavěšení vpředu i vzadu. Plusem má být vysoká tuhost karoserie, nízké těžiště nebo takřka ideální rozložení hmotnosti 50:50 mezi nápravami.
Výroba automobilu probíhá v japonském závodě Motomači, který se jako tradičně specializuje na speciální projekty. Výroba se každopádně také proti první generaci odlišuje, už neprobíhá ručně, což souvisí s plánovaným nárůstem roční produkce z 3.000 aut na 30.000.
Toyota Mirai: Základní technická data
- Délka x šířka x výška x rozvor: 4975 x 1885 x 1470 x 2920 mm
- Objem zavazadlového prostoru: 272 litrů
- Výroba: 2020- (Motomači, Japonsko)