Ukrajinský automobilový průmysl nemá takovou historii jako autoprůmysl jiných východoevropských zemí, přesto na tamějším území výrobci aut fungují. Dokonce i vozy Škoda vznikají na Ukrajině, montují se v Solomonově, u firmy Evrocar. Slušné renomé má i ukrajinský výrobce ze Záporoží, který se ještě v dobách Sovětského svazu proslavil vozem nazvaným Záporožec. Připomeňme si historii tohoto vozidla vyráběného automobilkou ZAZ (Záporožský automobilový závod).
Záporožec byl jednou ze snah SSSR motorizovat zemi. První generace vozu nazvaného Záporožec se začala prodávat v roce 1960, oficiálně se automobil jmenoval ZAZ-965. Šlo o jen 3,3 metru dlouhé čtyřmístné autíčko pro masy, pro něhož se od začátku počítalo s využitím invalidními válečnými veterány.
Z Moskviče Záporožec
Na autě se začalo pracovat v roce 1956, šlo o společný projekt moskevského výzkumného ústavu motorových vozidel (NAMI) a moskevské automobilky MZMA (později AZLK). I proto bylo původně vyvíjeno jako Moskvič 444 podle v Moskvě vyráběných vozů. Vývoj mimochodem vedl konstruktér Alexander Fedorovič Andronov.
Pohon původně zajišťoval skromný vzduchem chlazený dvouválec typu boxer původem od výrobce motocyklu IMZ. Motor o objemu 649 cm3 dosahoval výkonu jen 13 kW. To by ani tak nevadilo, jako hlučnost agregátu a poruchovost. I proto sériová verze nakonec použila motor nově vyvinutý moskevským institutem NAMI. Tentokrát šlo o vzduchem chlazený vidlicový čtyřválec, který z objemu 746 cm3 poskytoval výkon 20 kW. Umístěn byl vzadu a spárován byl se čtyřstupňovou manuální převodovkou. Karoserie byla samonosná, zavěšení kol bylo vpředu i vzadu nezávislé. Bachraté tvary připomínaly Fiat 600, zajímavostí byly dveře otevírané proti směru jízdy.
Výroba vozu byla schválena v listopadu 1958, a to sovětskou vládou, jak bylo tehdy zvykem. Zároveň se tenkrát rozhodlo o produkci v ukrajinském Záporoží, v závodě Kommunar, který se dosud orientoval na výrobu zemědělské techniky. Z Moskviče se tak definitivně stal Záporožec, podle místa vzniku.
První sériové auto bylo v továrně již přejmenované na ZAZ (Záporožskij Avtomobilnyj Závod) sestaveno 18. června 1959, oficiálně ale sériová výroba byla odstartována až 22. listopadu 1960. Zprvu šlo ale jen o kusovou výrobu, produkce byla postupně navyšována až během roku 1961.
Další verze
Výchozí model přitom v průběhu let postupně doplňovaly další deriváty. ZAZ-965V byla verze s ručním ovládáním pro invalidní osoby. 965S zase díky nákladovému prostoru místo zadních sedaček bylo určeno pro přepravu poštovních zásilek. Navíc mělo pravostranné řízení, aby pošťáci při zastavování u poštovních schránek nemuseli vůz složitě obcházet.
V roce 1962 pak nastoupila modernizovaná varianta ZAZ-965A. Hlavní novinkou se stal motor MeMZ 965 zvětšený na objem 887 cm3, díky čemuž vzrostl výkon na 20 kW. V roce 1966 pak posílil dále na 22 kW.
Přichází druhá generace
ZAZ-965 se nakonec vyráběl až do roku 1969. To už se po jeho boku vyráběla druhá generace Záporožce, ZAZ-966, která dosavadní model v průběhu let postupně nahradila. Z názvu to tolik nevyplývá, Záporožec druhé generace se ale výrazně proměnil.
Místo hatchbacku šlo o sedan. Výrazně se proměnil také design, hranaté tvary odpovídaly tehdejší době nadcházejících 70. let. Tentokrát tak Záporožec připomínal spíše Chevrolet Corvair, Hillman Imp nebo NSU Prinz než Fiat 600. A jiný byl i podvozek.
Pohon nadále zajišťoval vidlicový čtyřválec o objemu 887 cm3 a výkonu 22 kW. V roce 1968 však dorazil vylepšený model ZAZ-966A s vidlicovým čtyřválcem o objemu 1,2 litru (MeMZ 968), který dosahoval výkonu 30 kW.
I v tomto případě vzniklo v průběhu let několik derivátů. ZAZ-968 byla modernizovaná verze z roku 1971 lišící se primárně svým vzhledem. O dva roky později dorazilo dále upravené provedení 968A s upraveným interiérem, pro vyšší bezpečnost. Odvozeny od něj opět byly i verze pro invalidy, se slabším agregátem o výkonu 22 kW. Rok 1979 byl pak ve znamení další modernizace. ZAZ-968M znovu upravil design, jak zvenku, tak uvnitř. V nabídce se pak objevil i výkonnější motor MeMZ 968BE s 37 kW.
Ukrajinské lidové vozítko
Záporožec se nakonec vyráběl až do roku 1994. Mezi lety 1960 až 1994 vzniklo přes 3,4 milionu takto pojmenovaných vozů. Vedle Sovětského svazu se auto prodávalo dokonce i v západní Evropě, například ve Skandinávii. Pro tyto trhy vznikly dokonce speciální, vylepšené deriváty.
V novém tisíciletí se pak Záporožec proslavil také v populární kultuře. „Zahrál“ si v animáku Auta 2, účinkoval také v britském Top Gearu. A objevil se rovněž v bondovce Zlaté oko. Modelem ZAZ 966 mimochodem automobilka ze Záporoží neskončila, ba naopak. Od konce osmdesátých let se tu vyráběl model ZAZ Tavrija, který v produkci v různých formách vydržel až do roku 2011.
.
