Aquaplaning a vše o něm: Jaká je jeho příčina? A jak ho řešit?

Aquaplaning je jedním z velkých rizik pro řidiče v sezonách, kdy se často střídá počasí. Hrozí nejvíce na jaře i podzim, stejně jako za velkých letních lijáků. Jelikož se tato sezona blíží, je vhodné si připomenout základní poučky, jak aquaplaning zvládnout. A co dále hrozí na kluzké vozovce?

Jaká je příčina aquaplaningu?

„Když vjedete do hluboké kaluže, může dojít k aquaplaningu, kdy se vozidlo odlepí od vozovky a pohybuje se jen po vodní hladině. V tu chvíli je důležité nepanikařit, držet pevně volant v přímém směru, nešlapat na plyn ani brzdu a jen počkat, až vůz opět získá kontakt s vozovkou,“ radí manažer Toyoty Václav Zikmund.

Aquaplaning vzniká kombinací dvou důvodů – mokré vozovky a vysoké rychlosti, při níž pneumatiky nestíhají odvádět vodu z dezénu. Riziko se tak zvětšuje v době, kdy je na vozovce opravdu hodně vody, nebo v době, kdy je dezén pneumatiky sjetý. I proto aquaplaning (české též akvaplaning) hrozí v létě, kdy letní pneumatiky mají nižší dezén než ty zimní. Právě proto je v hodné na jaře přezouvat na letní pneumatiky opravdu až v době, kdy nehrozí vánice nebo velké lijáky. Pokud ještě na konci března jedete někam na hory, klidně si zimní pneumatiky nechte na autě až do začátku dubna.

Další rizika smyku

Smyk ale můžete dostat i v jiných situacích. Nejvíce hrozí na kluzkém povrchu, ať už je cesta zavátá sněhem nebo mokrá od deště. „Při jízdě na sněhu je ze všeho nejdůležitější plynulost, a to především při zpomalování, ale i při zrychlování,“ upozorňuje Zikmund. Snažte se tedy zprudka nebrzdit, ani nezrychlovat,
předvídat a jezdit rozvážně. V ideálním případě při brzdění používejte podřazování a jen minimálně šlapejte na brzdu.

Pokud narazíte na silnici pokrytou sněhem, a uvíznete v kopci, nejlépe se do něj rozjedete, když rovnou zařadíte druhý rychlostní stupeň. „Jestliže se chystáte vyjet prudší kopec, vypněte si protiprokluz kol, aby motor neomezoval výkon. Kopec se také vždy snažte vyjet na jeden zátah. Pokud potkáte auto v protisměru, platí pravidlo, že zastavuje ten, kdo jede z kopce,“ doplňuje Zikmund.

Přetáčivý a nedotáčivý smyk

V tomto směru je nutné doplnit, že existují dva typy smyku a při každém je potřeba chovat se trochu jinak. Tzv. přetáčivý smyk nastane, když najedete do zatáčky a zadní část vozu vás začne předbíhat. Nedotáčivý je pak ten, při němž auto jede rovně, přestože kola jsou zatočená. První obecně hrozí u aut s pohonem zadních kol, zatímco druhý u vozů s pohonem předních kol. Obecně je dnes nedotáčivý smyk častější – auta jsou na něj laděna. Je totiž bezpečnější narazit do překážky přídí než bokem, jak hrozí u nedotáčivého smyku.

V případě nastalého smyku je vhodné vědět, jaké auto řídíte. Přetáčivý smyk řešte pozvolným ubráním plynu a lehkou korekcí volantu do opačného směru zatáčky (tzv. kontra). Pokud však řídíte vůz s pohonem všech kol, rovněž dáte kontra, ale plyn přidáte – čtyřkolka si se smykem poradí. Nedotáčivý smyk se řeší jedině ubráním plynu, pohyb volantem příliš nepomůže. Rozhodně nebrzděte, tím jen více zatížíte přední kola, které už nestíhají a nedotáčivost jen podpoříte.

Během smyku každopádně oceníte správné držení volantu. Jen díky tomu máte auto plně pod kontrolou a stihnete rychle reagovat na krizovou situaci.

Nepřehlédněte další články k tématu

• Záznam o dopravní nehodě: Návod, jak formulář správně vyplnit
• Co musí obsahovat autolékárnička?
• Povinné ručení toho dnes umí hodně. Podívejte se, jaká připojištění si můžete dokoupit