Fiat Bravo s interním označením 198 je pětidveřový hatchback nižší střední třídy vyráběný italskou automobilkou pro Evropu mezi lety 2007 a 2014. Automobil na trh vstoupil jako nástupce modelu Stilo, na rozdíl od něj však byl nabídnut v jediné karosářské verzi. Zvažované kombi Bravo MultiWagon nikdy nedorazilo, zřejmě by až příliš konkurovalo ne o tolik většímu modelu střední třídy Croma (Typ 194). V roce 2015 pak Bravo bylo nahrazeno řadou Tipo, která naopak byla nabídnuta rovněž jako kombi a sedan. Pro jihoamerický trh pak výroba Brava (198) pokračovala v Brazílii až do roku 2016. Stejné jméno Fiat již v devadesátých letech použil pro třídveřový kompakt (Bravo typ 182).
Místo hran obliny
Design automobilu navrhlo stylistické centrum Fiatu, které tentokrát vsadilo na zcela odlišný styl než u předchůdce. Hrany Stila totiž nahradily obliny, vzpomínající lehce na Bravo z devadesátých let. To se týkalo hlavně oblých koncových světel. Naopak celkovým výrazem vůz navázal na menší Grande Punto. Příď pak zdobilo tehdy nové logo výrobce, které Bravo použilo jako první model značky. To využilo stříbrný nápis Fiat na červeném poli obehnaný prstencem.
Interiér vsadil na středový panel mírně natočený k řidiči, aby ho měl lépe po ruce a na očích. Budíky zasazené do výrazných tubusů nebo kulaté výdechy ventilace kabině dodávaly sportovní nádech. Plusem pak měl být objemný zavazadelník, v té době díky udávané hodnotě 400 litrů větší než u přímé konkurence. Technickou libůstkou pak byl systém Blue&Me umožňující propojení mobilního telefonu přes bluetooth s vozem. Fungovalo tak hlasové ovládání vybraných funkcí, navigace nebo přehrávání hudby z mobilu.
Technický základ Bravo podědilo ze Stila, v podobě architektury Fiat C2. To se podepsalo na rozvoru 2.600 mm, který byl shodný s předchůdcem. Karoserie se však proti Stilu hatchback natáhla o 80 mm, rozšířila o 36 mm a snížila o 5 mm.
Podvozek tvořilo nezávislé zavěšení se vzpěrami McPherson vpředu a kliková náprava spojená torzně poddajnou příčkou vzadu. S vývojem pomohla rakouská společnost Magna Steyr.
Bohatá nabídka motorů
Automobil na trh vstupoval s bohatou nabídkou motorů. Benzinové zastupovaly čtyřválce 1.4 16v (66 kW) a 1.4 T-Jet ve verzích s 88 kW a 110 kW. Z turbodieselů tu byly 1.9 MultiJet 8v (88 kW) a 1.9 MultiJet 16v (110 kW). Ty ale ve výrobě vydržely jen rok. Od roku 2008 je totiž nahradil modernější 1.6 MultiJet 16v ve variantách se 77 kW a 88 kW a nový vrchol v podobě 2.0 MultiJet 16v (121 kW). Rok nato pak přišel ještě vznětový základ, v podobě 1.6 MultiJet 16v s 66 kW.
Pro rok 2010 se Fiat Bravo dočkal decentního faceliftu. Design změnil jen lehce, třeba prostřednictvím světlometů s čirou optikou nebo lehce přepracované masky. Základní 1.6 16v (66 kW) se pak přizpůsobil emisní normě Euro 5, navíc přišla varianta na LPG. Vrcholnou benzinovou čtrnáctistovkou nahradil nový 1.6 T-Jet MultiAir se 103 kW. Před koncem výroby pak ještě v roce 2012 z nabídky zmizely turbodiesely 1.6 MultiJet 16v (77 kW) a 2.0 MultiJet 16v.
Fiat Bravo s interním označením 198 se pro Evropu vyráběl mezi lety 2007 a 2014 v italském závodě Cassino. Pro Jižní Ameriku se pak vyráběl v brazilské továrně Betim, a to mezi lety 2010 a 2016, když prošel ještě jednou modernizací. Třeba v Austrálii auto neslo jméno Ritmo známé z historie značky, v té době se tam totiž prodával pick-up Mazda Bravo.
Fiat Bravo (198): Základní technická data
- Délka x šířka x výška x rozvor: 4336 x 1792 x 1497 x 2600 mm
- Objem zavazadlového prostoru: 400 litrů
- Výroba: 2011- (Pomigliano d’Arco, Itálie)