Kamaz: Úspěšné kamiony, co nemohou na Dakar 2023
Kamaz, to byl v posledních ročnících pojem na Rallye Dakar. Ruský tovární tým doslova dominoval kategorii kamionů. Na startu Rallye Dakar 2023 ale Kamaz chybí. Kvůli protiruským sankcím zdůvodněných ruskou agresí na Ukrajině se výrobce nesmí soutěže účastnit. Podobně na startu chybí i běloruský MAZ, kterému se na Dakaru rovněž dařilo. Pamatujete si úspěšné tažení Kamazu Dakarem?
„Účast ruských sportovců na Rallye Dakar je podmíněna podpisem Závazku řidiče Mezinárodní automobilové federaci (FIA), který odsuzuje ruskou speciální operaci na Ukrajině. Podle našeho názoru je obsah tohoto dokumentu politický a porušuje také zásady rovných práv sportovců. Považujeme za nemožné podepisovat takové dokumenty a účastnit se soutěží za takových podmínek. Naše volba je jasná – jsme vždy se svou vlastí, zvláště v těžkých situacích,“ vysvětlil Kamaz v oficiálním prohlášení ještě před startem letošní Rallye Dakar 2023.
Kamaz na Dakaru
Kamaz přitom kategorii kamionů na Dakaru v poslední době naprosto ovládl. Od roku 1996 má na svém kontě 19 vítězství. V posledních letech ho porazily jen Iveco (Gerard de Rooy v letech 2012 a 2016) a MAN (Hans Stacey v roce 2007).
Na Dakar Kamaz poprvé vyrazil na začátku devadesátých let, kdy upravená sériová auta postupně nahradily účelně postavené speciály. Prvními takovými vozy byly Kamaz-49250 a Kamaz-49251, s podvozkem vojenských tahačů „Mustang“. Dakar pak Kamaz poprvé vyhrál v roce 1996, osm let po založení závodního týmu značky. Tehdy se jelo z Granady do Dakaru. Vítěznými vozem se stal Kamaz-49252 s Viktorem Moskovskičem za volantem.
Čeští fanoušci si pak nejspíše nejvíce budou pamatovat na éru z přelomu tisíciletí, kdy s Vladimirem Čaginem s Kamazem úspěšně soupeřil Karel Loprais s Tatrou. Bohužel již zesnulý Monsieur Dakar slavnou soutěž naposledy vyhrál v roce 2001, v následujících letech už se radoval jeho ruský soupeř. Čagin se radoval i v letech 2003 a 2004 i 2006, mezitím se v roce 2005 s Kamazem radoval Firdaus Kabirov. Poslední léta jsou pak spjata se jmény jako Dmitrij Sotnikov nebo Eduard Nikolajev.
Historie továrny Kamaz
Historie samotného Kamazu se začala psát v roce 1969, kdy Ústřední výbor Komunistické strany SSSR rozhodl o výstavbě komplexu na výrobu nákladních vozidel. Vybíralo se ze 70 potenciálních míst, kde by továrna mohla být vybudována, přičemž zvoleno nakonec bylo město Naberežnyje Čelny, přístavní město na řece Kama v Tatarstánu. Jeho výhodou bylo umístění zhruba uprostřed Sovětského svazu, zhruba mezi Ufou a Kazaní, navíc logisticky snadno dostupné – díky železnici i řece Kama.
Nově budovaná továrna měla být opravdu moderní. Počítalo se s moderní technologií (na přípravě se podílely Liebherr, Renault, Kamatsu nebo Hitachi) i rozsáhlou kapacitou. Projektována byla na roční produkci až 150.000 nákladních vozidel a 250.000 motorů. I proto se nakonec výstavba poměrně zdržela. Se stavbou se začalo 13. prosince 1969, první vyrobený vůz však z továrny vyjel až v 16. února 1976.
První prototyp nové továrny vznikal ještě jako ZiL 170, později se však vývoj přesunul přímo do Kamazu. Výsledný automobil tak nesl označení KamAZ 5320.
Kamaz se od svých počátků přímo orientoval na nákladní vozidla, byť se v jeho továrně od roku 1987 vyráběl také malý hatchback Oka, známý též jako VAZ-1111, protože se vyráběl také u VAZu. Orientace na náklaďáky Kamazu vydržela i po rozpadu Sovětského svazu. Tehdy sice firma řešila pokles odbytu jako jiné post-sovětské společnosti, navíc se potýkala s následky požáru motorárny v dubnu 1993, problémy však nakonec vyřešila a úspěšně pokračuje do dnešních dnů.
