Kadett a Astra – tato dvě jména jsou synonymem pro téměř devět desetiletí historie kompaktních modelů Opel. Letos, v roce 125. výročí zahájení výroby automobilů Opel, slaví právě model Kadett E kulaté čtyřicátiny. Pátá generace úspěšného vozu byla zároveň poslední, nástupce už dostal jméno Astra.
Vývoj Kadettu páté generace začal už v roce 1979. Jakmile se na trhu zabydlel Opel Kadett D, první model německé automobilky Opel s pohonem předních kol, už začali konstruktéři přemýšlet o jeho nástupci. Během pěti let se do vývoje Kadettu E investovalo1,5 miliardy německých marek.
Než byl Kadett E připraven do sériové výroby, urazily jeho prototypy přes 6,5 milionů testovacích kilometrů – v testovacích centrech i na závodních tratích, za extrémních povětrnostních podmínek na severu Evropy i v pouštních oblastech USA.
Po dokončení rozsáhlých testů nadešel dlouho očekávaný moment: Kadett E (opět s pohonem předních kol) byl uveden na trh na podzim roku 1984. A během velmi krátké doby se pátá generace Kadettu stala bestsellerem. Základem úspěchu tohoto modelu se staly jeho atraktivní design, technická vyspělost a
rozmanitost variant. Tyto vlastnosti mu dokonce vynesly titul evropského Auta roku 1985.
Design byl přitom nejen líbivý, ale také účinný. Vůz dosáhl senzačního koeficientu aerodynamického odporu 0,32. Sportovní Kadett GSi s koeficientem aerodynamického odporu 0,30 byl pak ve své době dokonce nejefektivnějším sedanem světa. Inženýři Opelu těchto fantastických hodnot dosáhli mimo jiné přísně klínovitým tvarem karoserie, kapkovitým půdorysem, dokonale vlepenými skly oken a dalšími detailními řešeními.
Sportovní i praktické verze
Hned od začátku prodeje byl Kadett E k dispozici jako tří- a pětidveřový hatchback i jako tří- a pětidveřové kombi s nákladovým prostorem velikosti až 1520 litrů. Jen o rok později nabídku doplnila čtyřdveřová varianta a od roku 1987 se díky italskému designerovi Nuccio Bertonemu dočkali i zájemci o kabriolet – v úzké spolupráci s designérským týmem Opelu v Rüsselsheimu se v severoitalské továrně firmy Bertone vyráběly kabriolety se sportovními sedadly a tónovanými skly.
S modelem Kadett Opel zacílil i na komerční zákazníky, a to s variantou Kadett Combo. Tato kompaktní dodávka se speciálně navrženou zadní nápravou a zadními dvoukřídlými dveřmi s úhlem otevření 180 stupňů uvezla až 635 kilogramů nákladu ve skříní o objemu 2,4 m3.
Suzuki Swift slaví 40 let! Připomeňte si jeho historii
Na druhou stranu, nejsportovnější, nejvýkonnější a – vedle kabrioletu Bertone – zřejmě také nejemotivnější variantou byl Kadett GSi. Zatímco sériový Kadett měl motor objemu 1,8 l o výkonu 85 kW, Kadett GSi vyjel s motorem o výkonu 125 kW, díky kterému zrychloval z 0 na 100 km/h za necelých sedm sekund.
A jako závodní Kadett GSi 16V o výkonu 184 kW oslavil v roce 1988 vítězstvím i svoji premiéru v německém šampionátu cestovních vozů International German Touring Car Championship. O rok
později se Rakušané Josef Haider/Ferdinand Hinterleitner stali s Kadettem GSi 16V i rallyovými mistry Německa a ve stejném roce vstoupily tovární týmy Opel do německého šampionátu cestovních vozů DTM s Kadettem páté generace.
Nástupci dala jméno anglická sestra
Úspěch Kadettu dokazuje i fakt, že se vůz dostal prakticky do celého světa. Ve Velké Británii ho sesterská značka Vauxhall prodávala s označením Astra, v Brazílii byl známý jako Chevrolet Kadett. A základem se stal i pro Daewoo LeMans, který se na vybraných trzích prodával se znaky Pontiacu.
Právě Vauxhall Astra nakonec dal jméno nástupci, uvedenému v roce 1991. Tehdejší vlastník Opelu, americký koncern General Motors, se rozhodl sjednotit názvy modelů sesterských značek Opel a Vauxhall, přičemž u kompaktního modelu vsadil právě na označení Astra. A toto jméno je tu s námi dodnes, aktuálně je v prodeji Astra už šesté generace. Interní označení Astra L nicméně dokazuje návaznost právě na Kadett, Kadett E totiž nahradila Astra F.
