Opel Astra L (2021-)

Opel Astra je kompaktní model německé automobilky představený v roce 2021 již ve své šesté generaci. S odkazem na předchůdce se jí interně říká Astra L. Automobil debutoval v létě 2021 ve formě pětidveřového hatchbacku, v prosinci téhož roku následovalo dopředu avizované kombi Astra ST.

Design automobilu navazuje na dříve odhalenou druhou generaci Mokky. Využívá tudíž nového stylistického směru, s charakteristickým motivem tzv. Opel Vizoru. To je specificky řešená příď s propojenou maskou a světlomety inspirovaná někdejším modelem Manta.

Uvnitř se zase objevil tzv. Pure Panel, alias minimalistická palubní deska s digitálním přístrojovým štítem doplněným o dotykovou obrazovku multimediálního systému, doprovázenou konvenčními ovladači.

Ještě před premiérou pak vyšlo najevo, že nová Astra si zhruba uchová velikost předchůdce. V případě hatchbacku je totiž jen o nějaké čtyři milimetry delší. Zároveň však je o 15 mm nižší a o 51 mm širší, což pomáhá proporcím. Natažení rozvoru o 13 mm má mít zase pozitivní vliv na vnitřní prostor.

Naopak kombi se kupodivu mezigeneračně zkrátilo, asi o 60 mm. Proti hatchbacku je však Astra ST o 57 mm delší, rozvor se pak natáhl dokonce o 70 mm. Objem zavazadelníku v případě hatchbacku mimochodem činí 422 litrů. To kufr kombi nabízí objem 608 litrů, respektive 548 litrů v případě plug-in hybridu. Kombík navíc nabízí nastavitelnou dvojitou podlahu, tzv. Intelli-Space.

Opel Astra s interním označením L, využívá architekturu původem od někdejší Skupiny PSA. Konkrétně jde o novou verzi platformy EMP2 sdílenou třeba se soudobou generací Peugeotu 308, více přizpůsobenou zástavbě hybridního pohonu. To znamená, že posledním modelem ještě s technikou od původního majitele, amerického koncernu General Motors, byla v době premiéry Insignia. Podvozek tvoří vzpěry McPherson vpředu, vzadu najdeme torzní příčku.

Motory jak z Peugeotu 308

Právě plug-in hybridní verze nabídne Astra L hned dvě. Konkrétně jde o dvě výkonové varianty kombinující přeplňovanou benzinovou šestnáctistovkou s elektromotorem, z Peugeotu 308, s kombinovaným výkonem 132 kW nebo 165 kW.

Počítá se však rovněž i s konvenčními motorizacemi. Benzinové jednotky zastupují dva výkonové deriváty tříválce 1.2 Turbo (81 kW a 96 kW), z turbodieselů je tu výhradně 1.5 CDTI (96 kW). Spárovány jsou buď se šestistupňovým manuálem nebo osmistupňovým automatem. Motory pocházejí z vývoje dřívějšího PSA, jsou tak zcela odlišné od předcházející Astry (K) využívající ještě techniku od GM. Pro rok 2023 se pak počítá také s čistě elektrickou verzí Astra-e.

Výrobu Opelu Astra šesté generace má na starost domovský závod značky v německém Rüsselsheimu.

Opel Astra: Základní technická data

  • Délka x šířka x výška x rozvor: 4374 x 1860 x 1470 x 2675 mm (Astra), 4642 x 1860 x 1480 x 2730 mm (Astra ST)
  • Objem zavazadlového prostoru: 422 litrů (hatchback), 352 litrů (hatchback plug-in hybrid), 608 litrů (kombi), 548 litrů (kombi plug-in hybrid)
  • Výroba: 2021- (Rüsselsheim, Německo)

Opel Astra

4.35

Design

4.8/5

Technika

4.0/5

Jízdní vlastnosti

4.3/5

Cena

4.3/5

Celkový dojem

4.5/5

2 komentáře: „Opel Astra L (2021-)

  • 17 března, 2022 (07:57)
    Trvalý odkaz

    Design

    5

    Technika

    4

    Jízdní vlastnosti

    4.5

    Cena

    4.5

    Celkový dojem

    4.5

    Opel Astra hatchback 1.2 Turbo (96 kW)
    Opel Astra v nejnovějším vydání prošla významnou proměnou. Vsadila na techniku dřívější Skupiny PSA (dnes Stellantis), což znamená jak jinou platformu, tak odlišné pohonné jednotky než u předchůdce. Spolu s tím se zásadně proměnil i vzhled auta.

    Astra se stala stylovkou podle německé módy. Můžeme ji možná vyčítat přílišnou podobnost SUV Mokka, Astře hatchback to ale náramně sluší. Má šmrnc, vypadá moderně a v rámci segmentu působí originálně.

    Osobitý je také interiér. Hodně se mně líbí retro stylizovaný volant s výrazně tvarovanými tlačítky, díky čemuž je snadno nahmatáte a od sebe rozeznáte. Originální je i zdobení kabiny, pravdou ale je, že s tím kontrastuje laciněji působící dolní část palubní desky.

    Zato palubní systém zaslouží pochvalu. Dvojice opticky propojených obrazovek je dnes stále častější, Opel každopádně boduje zajímavou, moderní grafikou a snadným přizpůsobením se preferencím řidiče. Pomocí widgetů lze snadno přizpůsobit jak lišty infotainmentu, tak podobu digitálního přístrojového štítu. I přes minimalizaci kabiny tu pak zůstávají klasická tlačítka pro základní ovládací funkce. Parádní je i grafika navigace. Parkovací kamery mají detailní obraz díky vysokému rozlišení, head-up displej promítá informace přímo na čelní sklo a to s velkou úhlopříčkou obrazu.

    Přední sedadla jsou jako tradičně u Opelu pohodlná. Zároveň poskytnou příkladnou oporu. Vzadu je ale místa pro dospělého spíše tak akorát, i přes výrazné vybrání předních sedaček. Rezerva každopádně zůstává jak před koleny, tak nad hlavou. Výhrady nemám ani k zavazadelníku, kterému nechybí dvojitá podlaha nebo jednoduché háčky.

    Nový Opel Astra jsem poprvé zkoušel s tříválcem 1.2 Turbo s výkonem 96 kW a za mě je to pro tento kompakt optimální volba. Síly už má dost, v mezích se drží i spotřeba paliva. Z dlouhodobého hlediska se u testovaného kousku pohybovala kolem 7 l/100 km. Za tolik tato Astra jezdila i na dálnici, kde při 130 km/h točí 2600 otáček. Kvalitním parťákem motoru je i šestistupňová manuální převodovka, s poctivě mechanickým chodem a ideálně krátkými drahami. Řadicí páka je pak díky vyvýšené pozici pěkně po ruce.

    Velice se mně pak zalíbilo naladění podvozku. I na českých silnicích je Astra náležitě komfortní, tupé rány se od zadní nápravy ozývají jen na opravdu velkých dírách. A to jsem ji testoval na 18″ kolech. Zároveň však není uhoupaná, pořád je dostatečně jistá a je radost jí řídit. Jen by to chtělo zlepšit odhlučnění, na dálnici už je slyšet šumějící vzduch kolem karoserie, stejně tak trochu i motor. Celkově se ale nová Astra náramně povedla a je navíc nabízena i za slušnou cenu.

    Reagovat
  • 28 června, 2022 (21:54)
    Trvalý odkaz

    Design

    4.5

    Technika

    4

    Jízdní vlastnosti

    4

    Cena

    4

    Celkový dojem

    4.5

    Dnes proběhlo novinářské testování nového Oplu Astra v provedení hatchback, kombi ST by mělo na český trh přijít začátkem roku 2023, plně elektrická Astra v průběhu roku 2023, ale automobilka je na informace o této variantě skoupá nebo spíše tajemná a slibuje pouze velký dojezd. Takže jsme se museli spokojit „pouze“ s krátkým modelem, ale i tak to bylo hezké svezení.
    Během novinářského testování jsem měl možnost vyzkoušet dva modely. Jedním z nich byl již dnes ne tak častý nafťák, tedy čtyřválcový turbodiesel 1,5 CDTI ve výbavě ELEGANCE a druhým, dnes stále častějším hybridem s benzinovým čtyřválcem 1,6 TURBO, ve výbavě GS LINE, oba s 8stupňovým automatem. Na jedné straně představitel staré školy a na druhé představitel přechodu k plné elektrifikaci. Na vhodně zvolené trase, z Prahy pěknými i rozbitými okreskami na Slapy a zpět převážně po strakonické rádobydálnici bylo možné posoudit, jak se auta chovají ve všech režimech jízdy.
    Přestože nová Astra byla představena již v roce 2021, takže potenciální zájemci měli možnost ji vidět na mnoha oficiálních snímcích a videích, neodpustím si své subjektivní hodnocení. Co se týče vzhledu, tak mně se Astra hodně líbí, vypadá sportovně, ostře řezaná maska vypadá dynamicky, moderně, čistě i elegantně, designově jsou s ní sladěna i zadní světla a auto jako celek působí velice vyváženě. S tímto celkem jsou i dobře sladěny jednotlivé detaily, jako zadní střešní spojler a třeba i detail okénka zadních bočních dveří. Za mě jeden z nejhezčích hatchbacků nižší střední třídy a to včetně prémiových. K vnějšímu vzhledu mám jedinou připomínku. Některé modely nepožívají stříbrné chromové logo, ale něco, co se dá nazvat černým chromem. Možná je to cool u designerů, ale na mě to působí laciným dojmem.
    S elegantním moderním vnějškem je velmi dobře sladěn i vnitřek, což u konkurence nebývá vždy pravidlem. Jsem příznivcem klasických budíků a monitor ve stylu Tesly na mě působí vyloženě odpudivě, ale zde dva na sebe navazující monitory se zakomponovaným výdechem klimatizace jsou čisté a elegantní, a hlavně zůstala zdařile zakomponovaná tlačítka ovládání klimatizace a hlasitosti. Dokonce si myslím, že to u Oplu zvládli lépe než u Mercedesu či BMW, kde jsou také na sebe navazující monitory, u prémiových značek bych však očekával něco jiného. K nižší střední třídě to sedí více. Co ale jinde, zejména u prémiových značek umí lépe, je software. Zde mě trochu zklamalo ovládání tím, že dotyková tlačítka je nutno držet déle, aby jim došlo, že jsou stisknuta. To odvádí pozornost, nejste si jisti, že jste se správně trefili na display, takže na ten se koukáte dále, než je záhodno z hlediska bezpečnosti. Také není dobře dořešeno ovládání některých funkcí, které jsou moc zanořeny v menu a hůře je hledáte. Např. rádio a obecně multimédia, které přeci jen ovládáte častěji, než třeba head-up display. Obecně tento trend nenahrává netechnickým lidem nebo lidem, kteří nejsou s počítači kamarádi. To však není problém Opelu, ale obecný trend se kterým nic neudělám.
    Konečně se dostávám k jízdě. A jako vždy, opět záleží na zvolené motorizaci. Tak, jak jsem u vnitřku příznivcem staré školy, tak v motorizaci u mě vyhrála škola nová. Není to tak dávno, kdy ideálem bylo auto s turbodieselem a kdo ho neměl, jako by neexistoval. Dnes musím říci, že turbodiesel byl pro mě určitým zklamáním. Působil líným dojmem, pocitově mu chyběl točivý moment, byl hlučnější, i v podvozku jsem měl pocit větší tvrdosti. Po pravdě, docela mě překvapuje, že při dnešních trendech je v nabídce u nového modelu. Přesto předpokládám, že si svou klientelu určitě najde, stačí, když napíšu, že spotřeba byla 5,2 l/100 km. A to jsem na dálnici jel klasických tachometrových 140. To druhý model s hybridem byl můj cup of tea. Dostatečný výkon podpořený z nuly elektřinou působil pocitově dost sportovně, v zatáčkách byl jistý i na rozbitějších silnicích. Podvozek dostatečně tuhý, nikoliv tvrdý, rázy od děr na rozbité silnici byly tlumené, nepůsobily rušivě, ani auto nerozhodily. Také mě potěšilo, že lze využít režim B, tedy rekuperace, který je dobře nastaven, takže při klidnější jízdě nemusíte moc často používat brzdu, ale brzdíte elektromotorem. Za negativa považuji mírné tahání za volant při výjezdu ze zatáček pod plynem, když ho nešetříte. A ještě jedno negativum, které je společné pro obě auta a opět souvisí se softwarem. Asistenční systémy reagují na můj vkus příliš brzy. Časté blikání kontrolky ESP na vlhké silnici bych ještě rozdýchal, ale zásahy adaptivního tempomatu mě vyloženě vytáčely, takže jsem jej raději vypnul, přestože jej jindy používám po většinu času i ve městě.
    A ještě jednu věc musím vyloženě pochválit a to jsou sedačky AGR. Málo které auto v této třídě je má takto povedené. Na těchto sedačkách ani dlouhá cesta na dovolenou nebude problém.
    Celkově je podle mě nová Astra hodně povedený vůz a pokud softweráři lépe vyladí svoje výtvory, může se konkurence docela bát. Navíc je obecně známo, že vzhled prodává, minulost ukázala, že technicky ne moc povedená auta byla obchodně velice úspěšná. A zde je těch chyb opravdu málo.

    Reagovat

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.