Alfa Romeo v novém tisíciletí nezažívala zrovna šťastné období, bylo to s ní jako na houpačce, velkolepá prohlášení o zářné budoucnosti a expanzi střídalo vystřízlivění, kdy se očekávání nedařilo naplnit nebo kdy některé avizované novinky ani nepřišly. Nyní probíhá další taková renesance, která má Alfě konečně přinést prodejní úspěchy a hlavně zajistit stabilní budoucnost. Plány to jsou konečně realistické a hlavně ve znamení sázky na jistotu – italskou značku mají zachránit nová SUV, o která je dnes obří zájem napříč trhy. Prvním z nich je Alfa Romeo Tonale, kterou jsem podrobil týdennímu testu.
Obsah recenze
Design: Italka se vším všudy
Alfa Romeo Tonale se sice prodává od roku 2022, de facto ale její vznik můžeme datovat ještě o pár let dříve – předobraz se představil už v roce 2019 ve formě konceptu, který už měl sériové verzi hodně blízko. Ona i sériová varianta měla dorazit dříve, plány ale narušila pandemie koronaviru, vedení značky navíc argumentovalo nutností dalšího doladění plug-in hybridního ústrojí, což příchod odsunulo právě na rok 2022.
Tonale už tedy má pár let za sebou, při osobním setkání byste to však ani nehádali. Pořád jde o neokoukaný vůz, s typickým italským šarmem. Tohle je zkrátka Alfa se vším všudy, i díky různým detailům odkazujícím na historické modely značky. Samozřejmostí je „erbovní“ maska nebo přední registrační značka umístěná na levé straně přídě. Zamražený výraz předních světlometů má odkazovat třeba na SZ Zagato, znalci si všimnou i odkazů na Breru, Spider nebo dokonce 33 Stradale.
Italský původ pak dále zdůrazňuje testovaná verze Tributo Italiano, rozpoznatelná zvenčí díky černým detailům, 20″ kolům v typickém „alfím“ designu nebo italské trikoloře vyobrazené na krytech vnějších zpětných zrcátek. Zalíbení najdete i v poctivých koncovkách výfuku. Zkrátka dobře, do toho červeného kousku na fotkách se zkrátka snadno zamilujete.
Z hlediska velikosti mimochodem máte co dočinění s „kompaktním SUV“, které v nabídce nahrazuje někdejší hatchback nižší střední třídy Giulietta. Velikostně s délkou 4.528 mm odpovídá modelům typu Audi Q3, BMW X1 nebo třeba Cupra Formentor, rozvor 2.636 mm je však kratší než u těchto aut, což si povšimnete i na boční siluetě.
Test: BMW X1 xDrive23i (2023)
Interiér: Typická Alfa v moderním hávu
Typický italský styl Tonale využívá také uvnitř. Těší mě, že se Alfa rozhodla vsadit na své typické prvky, jen zabalené do moderního hávu. Na mysli mám třeba volant, který dokazuje, že jednoduchý tvar a tři ramena nic nepřekoná. Takový volant se skvěle drží a ještě skvěle vypadá. Přidejte k tomu doslova obří pádla jak z nějakého supersportu (má je nicméně i větší Stelvio), s nimiž vás bude řadit už jen díky tomu, jak jsou dobře po ruce i při natočení volantu nebo pro jejich mechanický chod.
Přístrojový štít pak sice je digitální dle současné módy, naznačení „tubusů“ však připomíná někdejší sporťáky, úžasný je i retro font čísel budíků evokující italské sporťáky ze šedesátých let. To na dnešní superauta odkazuje startování motoru tlačítkem na volantu.
To displej infotainmentu možná opticky není tak velký jako u konkurence (velikostí připomíná Mazdy), má nicméně udávaných 10,25″ a je dobře po ruce a samotný systém funguje vlastně dobře – navigace TomTom je dobře známá i z dalších vozů skupiny Stellantis. Jen reakce multimediálního systému jsou pomalejší, někdy se jeho funkce zkrátka načítají pomaleji, a vybrané dotykové plochy jsou poměrně malé, což ztěžuje ovládání během jízdy. Samotná grafika a rozlišení displeje jsou však na jedničku. Plusem je i možnost nastavit si přímý vstup pro vybrané položky menu nebo fakt, že je tu pořád samostatný panel ovládání ventilace s klasickými, mechanickými ovladači.
Nejlepší SUV v roce 2025: Tipy pro zájemce o žádanou třídu
Zbytek interiéru zaslouží pochvalu. Použité materiály jsou kvalitní, slícování příkladné. Palubní deska má zajímavý tvar, v noci ji navíc osvětluje originální ambientní osvětlení. Za volantem se sedí pohodlně, o volantu s obřími pádly už byla řeč. Zmínku však zaslouží páčky pod volantem. Kvůli obřím pádlům jsou dále od volantu, a tak zvlášť řidiči s menšíma rukama je nemají tak nadosah. Navíc jsem si nemohl zvyknout na aretaci ovládání směrovek, mnohdy jsem blikal déle, než jsem chtěl, protože se mi nesepnul žádaný trojblik, ale trvalé blikání.
Vnitřní prostor pak není špatný, odpovídá dané velikostní kategorii kompaktního SUV. Na zadních sedadlech tak i dospělý cestující má dostatek místa.
Jestli však hledáte objemný zavazadelník, musíte se poohlédnout jinde. Už papírový objem 385 litrů testovaného plug-in hybridu není nic moc, což dokazuje i pohled pod víko kufru. Zavazadlový prostor Tonale PHEV je zkrátka nízký a nijak zvlášť dlouhý, pod podlahou najdete jen menší prostor pro dobíjecí kabely. Aspoň že využitelnost zachraňují pravidelné tvary.
Motor: Plug-in hybrid umí zaujmout
Co se týče nabídky motorů, Alfa Romeo Tonale i v roce 2025 dokazuje, že chce zaujmout různorodou klientelu. K dispozici je pořád i turbodiesel, v podobě 1.6 JTDm o výkonu 96 kW, zatímco benzinové motory zastupuje čtyřválcový mild-hybrid 1.5 Turbo Ibrida o výkonu 118 kW. Komu by to nestačilo, je tu vrcholný plug-in hybrid s kombinovaným výkonem 206 kW, který je zároveň jedinou verzí s pohonem všech kol v nabídce.
Ústrojí nazývané Ibrida Plug-in Q4 kombinuje pod kapotou uložený, turbodmychadlem přeplňovaný zážehový čtyřválec o objemu 1,33 litru o výkonu 132 kW s elektromotorem o výkonu 90 kW, uloženým u zadní nápravy, který čerpá svoji energii z lithium-iontové baterie s kapacitou 15,5 kWh (z toho využitelných 12,03 kWh). Právě kombinace třináctistovky pohánějící přední kola a elektromotor u zadní nápravy zajišťuje pohon všech kol, kdy obě nápravy nejsou mechanicky spojeny. Součástí ústrojí je pak ještě šestistupňový automat s hydrodynamickým měničem.
Sladění plug-in hybridu se technikům Alfy povedlo vychytat. Spolupráce obou jednotek je naprosto hladká, a tak o přepínání motorů vůbec nevíte. Dynamika je obstojná, s vybitými bateriemi si však za určitých okolností řeknete, že by té síly klidně mohlo být více. To však souvisí s naladěním převodovky, která mění převod spíše pomaleji a drží spíše vyšší stupeň. Když si však podřadí, té síly je dost a nebude vám chybět ani na dálnici.
Právě automat s hydrodynamickým měničem nicméně umí leckdy zazmatkovat. Stává se tak, že někdy zaváhá s přeřazením a nechává zbytečně dlouho spalovací motor vytáčet, jindy ho zase drží v příliš nízkých otáčkách, pod 1500 otáčkami, kdy jinak kultivovaná třináctistovka se zajímavým zvukem začne dunět. Na manuální pokyn pádlem pod volantem pak převodovka nereaguje zrovna hbitě, stejně vás díky mechanickému chodu řadicích pádel bude ruční řazení bavit více jak v jiných autech s automatem. Navíc při přepnutí do sportovního režimu (mód D na otočném ovladači na středovém tunelu) převodovka nechává veškerou odpovědnost na řidiči, když sama nepřeřadí, jakmile se motor dostane do omezovače otáček. Skvělá práce!
Co se týče spotřeby, tak ta dlouhodobá se pohybuje kolem sedmi litrů na 100 km. Ve městě se s vybitými bateriemi dá jezdit za sedm až osm litrů, s nabitým akumulátorem to však lze s nulovou spotřebou benzinu, nebo klidně za 2 l/100 km, když se dostanete do situací, kdy se třináctistovka při nutnosti razantnější akcelerace sepne. Dálniční přesuny obvykle znamenaly devítilitrový apetit, i kvůli tomu, že třináctistovka při 130 km/h točí 2500 otáček. Na okreskách si pak Tonale klidně řekne o 15 l/100 km, když ho vezmete pod krkem v době, kdy nemá šťávu v bateriích.
Právě elektrický režim si oblíbíte, výhodou je totiž dlouhý dojezd. Ve městě jsem totiž hravě zvládl přes 60 km bez nutnosti dobití. Sama Alfa slibuje elektrický dojezd až 62 km v kombinovaném cyklu dle metriky WLTP. Konkrétní spotřebu elektrické energie nicméně v palubním počítači nedohledáte. Mimochodem, dobíjení baterií z 11kW wallboxu trvá zhruba 2,5 hodiny.
Jízdní vlastnosti: Může si říkat Alfa
Alfa Romeo Tonale pak sportovně nejenže vypadá, ale také jezdí. Naladění totiž přesně odpovídá tomu, jak vozy milánské značky známe. Nastavení podvozku je příkladné, s dostatečnou poddajností a zároveň jistotou. Na okreskách skvěle tlumí nerovnosti a nebojí se ani ostřejšího tempa, v němž pořád jistojistě sedí v oblouku. Jen bych možná ocenil tužší řízení, je „italsky“ lehké. Klidně bych pak zvládnul i více síly, s níž by si adaptivní podvozek testovaného Tonale hravě poradil. Co však chválím, tak to, jak je na nerovnostech znát náramně tuhá karoserie.
Jiná situace je však ve městě, to už se tužší naladění projeví. Jenže když si uvědomíte, že ta krásná kola testovaného kousku s typickým pětikruhovým motivem Alfy jsou 20″, dojde vám, že je vlastně vše v pořádku.
Slušný je i nabízený komfort z hlediska odhlučnění. Zvuk spalovacího motoru je náramně utlumen, až si říkáte, zda to vlastně není trochu škoda, ve sportovním režimu se projevuje zajímavými tóny, které nicméně nejsou tolik slyšet. Okolní ruch pak prakticky neuslyšíte, znát je však hluk od kol, testovaný exemplář byl poměrně náchylný na povrch pod koly.
Nové Audi Q3 se konečně odhaluje. Za nečekaný detail ho budete buď milovat, nebo nenávidět
Řízení s Tonale tak vás bude bavit, auto nicméně zvládá i každodenní život. Jen v tomto směru by to chtělo zjednodušit vypnutí dnes povinných, ale mnohdy otravných, asistentů, jako je nespolehlivé upozornění na překročení povolené rychlosti nebo za mě prostě zbytečné udržování vozidla v jízdním pruhu. Tyto pomocníky musíte vypínat přes infotainment, přičemž je to záležitost na několik kroků.
Sdílet článek:
Alfa Romeo Tonale 1.3 Turbo PHEV: Základní technická data
| Motor | 1.3 Turbo PHEV |
|---|---|
| Rok | 2025 |
| Objem motoru (ccm) | 1332 |
| Kombinovaný výkon (kW) | 206 |
| Točivý moment (Nm) | 270 |
| Převodovka | 6A |
| Maximální rychlost (km/h) | 206 |
| Zrychlení z 0-100 km/h (s) | 6,2 |
| Spotřeba paliva – kombinovaná dle WLTP (l/100 km) | 1,3 |
| Emise CO2 – kombinované dle WLTP (g/km) | 30 |
| Hmotnost provozní/užitečná (kg) | 1835/585 |



