Renault Clio je malý model francouzské automobilky, který se mezi lety 2012 a 2020 vyráběl ve své čtvrté generaci. Dostupná byla jako pětidveřový hatchback a kombi, nazývané na českém trhu Renault Clio Grandtour. Třídveřový hatch s koncem třetí generace Clia z nabídky vypadl, kvůli nízkým prodejům této karosářské varianty. Renault Clio IV se do roku 2020 vyráběl po boku nastupující páté generace, jakožto levnější alternativa k ní (jako tzv. Clio Generation).
Automobil debutoval na pařížském autosalonu 2012, ve formě hatchbacku, kombík následoval o půl roku později. Design navrhnul tým Laurense van den Ackera, který pětidveřovému provedení vtiskl skryté kliky zadních dveří, aby jej připodobnil třídveřovému modelu. Pohledný designérský styl Clia inspirovaný konceptem DeZir pak převzaly i větší modely Renaultu.
Renault Clio čtvrté generace (s interním označením X98) byl postaven na základech alianční platformy B, sdílené například s první generací Renaultu Captur. Ve své době šlo o nejprodávanější malé auto v Evropě a jeden z nejžádanějších vozů na starém kontinentu vůbec. Třeba v Japonsku se však Clio prodávalo jako Renault Lutecia.
Nabídka motorů čítala tříválec 0.9 TCe, benzinové dvanáctistovky nebo turbodiesely o objemu 1,5 litru. K dispozici bylo také ostré provedení Renault Clio R.S, dostupné tentokrát výhradně v kombinaci s dvouspojkovou automatickou převodovkou, což tradiční fanoušci nesli dost nelibě. V roce 2016 Renault Clio IV prošel modernizací, která lehce upravila jeho vzhled, interiér i nabídku motorů.
Renault Clio IV: Základní technická data
- Délka x šířka x výška x rozvor: 4062 x 1732 x 1448 x 2589 mm (hatchback Clio), 4267 x 1732 x 1445 x 2589 mm (kombi Clio Grandtour)
- Objem zavazadlového prostoru: 300 litrů (Clio), 443 litrů (Clio Grandtour)
- Výroba: 2012-2019 (Bursa, Turecko; Flins, Francie; Novo Mesto, Slovinsko)
Čtvrtá generace Renault Clio v době premiéry nadchla svým designem, který se podle automobilky natolik povedl, že ho s jen jemnými retušemi použil i nástupce. Pár chyb se ale našlo, jako byl třeba laciněji působící interiér. Ten se snažil vylepšit facelift z roku 2016, pořád to ale nebylo úplně ono. To samé platí pro motor 0.9 TCe. Tříválec se sice po letech ukazuje jako spolehlivý, jenže silově nikdy moc nenadchnul, i kvůli rychle vadnoucímu charakteru. Stejně tak kombinace s pětistupňovým manuálem nebyla žádný zázrak, kvůli nepřirozené tuhosti. Jízdně ale Clio IV vždy dokázalo nadchnout, jen zamrzelo profesorské ESP, které mnohdy zasahuje dříve, než by bylo potřeba. Jenže co naplat, Clio 4 má i po letech takové kouzlo, navíc za slušnou cenu, že mu některé jeho chyby odpustíte. A tak vlastně není divu, že šlo ve své době o nejprodávanější malý hatchback v Evropě.
Renault Clio je jedno z těch aut, které umí chytnout za srdce, a v tom se v rámci faceliftu nic nezměnilo. Jakmile se zakoukáte do jeho elegantního vzhledu (vylepšeného přepracovaným nárazníkem), rázem zapomenete na jeho chyby, kterých přece jen pár je. Daní za styl je omezený výhled z auta i podprůměrný vnitřní prostor. Tříválec nenadchne svým jadrným projevem nebo vadnoucím charakterem, příliš se nám nelíbilo ani tuhé řazení. Tou nejvýraznější chybou je ale podvozek, kvůli kterému obzvlášť ve městě budete odhalovat nové nerovnosti, o nichž jste doposud nevěděli.
To ale neznamená, že by clio lákalo jen na elegantní zevnějšek, který lze navíc individualizovat pomocí široké nabídky stylových doplňků. Kladně hodnotíme přesné řízení a jisté jízdní vlastnosti.
Více na: https://www.auto.cz/renault-clio-0-9-tce-trivalcovy-elegan-99093
Renault Clio dlouhodobě patří mezi nejžádanější malé hatchbacky u nás, a tak není divu, že je také často prodávanou ojetinou. Platí to i pro čtvrtou generaci. Ta se z designérského pohledu opravdu povedla, navíc nabídla též praktičtější variantu kombi, které se nástupce bohužel zbavil. Na rozdíl od pověsti Renaultu, potažmo obecně pověsti francouzských aut, je to spolehlivé auto. Respektive musíte se vyhnout na první pohled lákavému přeplňovanému čtyřválci 1.2 TCe, kterému hrozí ředění benzinu olejem, což může vést k jeho zadření. Řešením je jedině pravidelná výměna oleje (po 10.000 km), jízda na dlouhé trasy a využívání veškeré síly agregátu. Vhodnější volbou pro běžného uživatele je tak tříválec 0.9 TCe. Ten v době premiéry moc nenadchnul, hlavně kvůli průměrné dynamice, po letech se ale ukazuje jako spolehlivý motor, který nezlobí. I díky využití nepřímého vstřikování místo dnes typičtějšího přímého. Výdrž má také atmosférický čtyřválec 1.2 16v, u něhož se však musíte smířit s průměrnou dynamikou a nákladnou výměnou rozvodů po šesti letech. K doporučení je pak i turbodiesel 1.5 dCi, který je nejen pružný a úsporný, ale také robustní a spolehlivý. Škoda jen toho, že většina ojetin s ním pochází z Itálie či Španělska, a tak jejich celkový stav není vždy na jedničku. Celkově je však Clio čtvrté generace nadmíru povedené. Jen se smiřte s průměrným vnitřním prostorem a průměrným zpracováním (hlavně před faceliftem z roku 2016). Výbava ale bývá bohatá a plusem je po letech i kvalitní antikorozní ochrana.