Renault Fluence (2009-2015)
Renault Fluence je sedan nižší střední třídy, vyráběný pro Evropu mezi lety 2009 až 2015. Tehdy se stal náhradou za Mégane druhé generace s karoserií sedan. Odvozen byl od Méganu třetí generace, jiným jménem však měl zdůraznit odlišnosti od výchozího auta. Zůstalo však jen u jediné generace, nastupující kompaktní sedan už Renault opět začlenil do rodiny Mégane. Fluence tak byl v roce 2016 nahrazen sedanem nazvaným Mégane GranCoupé.
Při premiéře automobilka zdůrazňovala, že Fluence byl navrhován s cílem být nejkrásnějším sedanem ve své kategorii. Styl navázal na tehdejší Lagunu III, hlavně z hlediska řešení přídě. Světlomety použily kapkovitý tvar, nárazník byl ryze úhledný. Oproti technicky spřízněnému Méganu třetí generace se tak Fluence stylisticky významně odlišil.
Naopak ztvárnění interiéru bylo dobře známé, právě z Méganu III. Přístrojový štít byl ale na rozdíl od něj analogový. Celkově levnější ztvárnění pak souviselo s tím, že byl Fluence primárně určen pro východní trhy, kde se sedanům obecně více dařilo než v západní Evropě.
Specifikem auta pak byly také úctyhodné rozměry, s délkou 4.618 mm a rozvorem 2.702 mm patřil Fluence ve své době mezi největší modely svého segmentu. Oproti Méganu II sedan se tak natáhl o úctyhodných 120 mm. Rozvor byl mimochodem sdílen s tehdejším Mégane Grandtour.
V nabídce též elektromobil
Technickým základem se stala tehdejší alianční platforma určená pro kompaktní vozy. Koncepce podvozku tak byla vlastně obvyklá, vpředu vzpěry McPherson, se vzpěrou vyztuženou obdélníkovými rameny. Šlo ale o jednodušší řešení nápravy, jako u Méganu Generation, jednodušší verze pětidveřového hatchbacku. Vzadu se objevilo prostorově úsporné polonezávislé zavěšení se zkrutnou příčkou. Podobně v konstrukci bylo užito méně vysokopevnostní ocele než u Méganu, podobně jako u Mégane Generation.
Do prodeje vůz vstupoval s nabídkou dvou zážehových a dvou vznětových motorů, portfolio se tak od soudobého Méganu v lecčems odlišilo. Ty benzinové zastupovaly čtyřválce 1.6 16V (81 kW) a 2.0 16V (103 kW), přičemž slabší bylo možné spárovat s automatem, silnější zase s CVT. Na straně turbodieselů tu pak byly dva výkonové deriváty čtyřválce 1.5 dCi, s 63 kW a 78 kW.
Už dopředu však automobilka avizovala příchod elektrické verze, v rámci důrazu Renaultu na tento typ vozidel. Finální podoba Fluence Z.E. debutovala v roce 2010. Použilo elektromotor o výkonu 70 kW a lithium-iontové baterie s kapacitou 22 kWh, které měly zajistit dojezd 160 km na jedno nabití. Oproti výchozí variantě se elektrický Fluence odlišil delší zádí, pro umístění baterií za zadními sedadly.
V roce 2011 byl motor 1.5 dCi inovován pro emisní normu Euro 5, což v praxi přineslo posílení jednotlivých variant, na 66 kW a 81 kW. Silnější verze navíc nově byla dostupná s dvouspojkovou převodovkou. Inovacemi prošel i 2.0 16v (103 kW).
Přichází facelift
Pro rok 2013 se pak Renault Fluence dočkal modernizace. Ta pozměnila jeho přední partie, které ozdobilo větší logo výrobce a přepracované světlomety. Uvnitř se zase objevil přístrojový štít z Méganu, ten byl tudíž u všech variant nově digitální, místo stávajícího analogového.
Z české nabídky tehdy vypadl vrcholný benzinový dvoulitr, naopak se v ní objevil turbodiesel 1.6 dCi s 96 kW. K dalším úpravám nabídky pak došlo v roce 2015. V rámci příchodu emisní normy Euro 6 posílil benzinový čtyřválec 1.6 16V na 84 kW
Renault Fluence se pro evropské trhy vyráběl v Turecku, v továrně Bursa. Automobil se ale prodával prakticky po celém světě, a tak vznikal rovněž v Argentině, Indii, Malajsii, Rusku nebo Jižní Koreji, kde se prodával jako Samsung FM3. Právě v korejské podobě vůz nakonec vydržel ve výrobě až do roku 2020. Výroba pro Evropu skončila v roce 2016, kdy Fluence nahradil Mégane čtvrté generace s karoserií sedan, tzv. Mégane GranCoupé.
Renault Fluence: Základní technická data
- Délka x šířka x výška x rozvor: 4618 x 1809 x 1479 x 2702 mm
- Objem zavazadlového prostoru: 496 litrů
- Výroba: 2009-2015 ( Bursa, Turecko)
