Zákaz spalovacích motorů: EU jej schválila pro rok 2035

Konec spalovacích motorů je téma, o němž se v posledních měsících čile diskutuje. Na evropských trzích už se přitom opravdu blíží. Rada a Evropský parlament dosáhly předběžné politické dohody o přísnějších normách pro emise CO₂. Už dříve návrh Evropské komise schválil Evropský parlament.

Návrh bude ještě přijat formálně, nicméně oba orgány se dohodly na:

• cíli snížení emisí CO₂ o 55 % u nových osobních automobilů a o 50 % u nových dodávek do roku 2030 ve srovnání s úrovněmi v roce 2021,
• cíli snížení emisí CO₂ o 100 % jak u nových osobních automobilů, tak u dodávek do roku 2035.

Zákaz spalovacích motorů je přitom nepřímý. Výrobci budou moci i nadále na trh uvádět vozidla se spalovacími motory, avšak pokud v daném roce překročí svůj emisní cíl, budou muset zaplatit poplatek ve výši 95 eur za každý gram CO₂/km překračující cílovou hodnotu za registrované vozidlo. To ve výsledku má prodražit auta se spalovacím motorem.

Podle dohody bude do konce roku 2035 platit výjimka pro malé výrobce. Ta se má týkat výrobců superaut nebo luxusních vozů, jako je Bentley nebo Lamborghini. Oproti velkým producentům tak mají jen rok navíc, do kdy budou moci v Evropské unii prodávat vozy se spalovacím motorem.

Posouzení plánů v roce 2026

„Tato dohoda připraví podmínky pro moderní a konkurenceschopný automobilový průmysl v EU. Svět se mění, ale je nutné, abychom stále byli v čele inovací. Věřím, že tento technologický přechod lze využít v náš prospěch. Díky plánovanému časovému harmonogramu budou cíle dosažitelné i pro výrobce automobilů,“ komentuje dohodu Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu České republiky.

Prostor pro změnu cílů přitom stále existuje. Evropská komise v roce 2026 důkladně posoudí pokrok, jehož bylo dosaženo při plnění cílů snižování emisí, hlavně co se týče technického vývoje v oblasti plug-in hybridů a elektroaut.

Ekologické lobby se tak podařilo protlačit přísný plán na snížení emisí oxidu uhličitého. Mírnější návrh počítal se snížením CO₂ o 90 procent. Cílem je tak donutit výrobce zaměřit se na prodej elektromobilů.

Kritika návrhu

Ekologičnost elektroaut je přitom diskutabilní. Těžba drahých kovů potřebných pro baterie je ekologicky náročná. Stejně tak získávaná elektrická energie nutná pro pohon vozu není ve všech případech čistá, obzvláště v zemích, které se nadále spoléhají na tepelné elektrárny.

Kritici navíc tvrdí, že opatření povede k růstu cen aut. Zdražovat patrně budou také ojetiny. Na ojetá vozidla se totiž plán vcelku logicky nevztahuje.

Mnozí také varují, že takový zákaz je brzký a trh na něj nebude ani v roce 2035 připraven. Na druhou stranu, pro automobilky zákaz spalovacích motorů není nová myšlenka, a tak se některé na něj dopředu připravují. Vybrané značky už dokonce počítají s omezením nabídky výhradně na elektromobily, a to už před rokem 2035. Plán na posouzení technického vývoje v roce 2026 navíc zajišťuje, že pokud by cíle nemohlo být dosaženo, bude odsunut.

Zpřísnění pravidel pro emise nových automobilů je součástí klimatického balíčku Fit for 55, kterým chce unie dosáhnout 55% snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 v porovnání s rokem 1990. Balíček je součástí unijní strategie zvané Zelená dohoda (Green Deal). Má tak pomoci s dosažením uhlíkové neutrality do roku 2050.