Mini Clubman s interním označením F54 je druhá novodobá generace takto pojmenovaného kombi britské značky, vyráběná od roku 2015. Tehdy nahradila stávající generaci Mini Clubman s interním označením R55.
Sériová verze Countrymanu F54 debutovala na frankfurtském autosalonu 2015. S délkou 4,27 metru bylo kombi ve své době největším modelem Mini, usadilo se tak na pomezí malých aut a kompaktů. Tento titul mu ale vzal v roce 2017 uvedený Countryman druhé generace F60.
Automobil proti předchůdci změnil svoji koncepci, zbavil se asymetrických bočních dveří, ve prospěch klasické dvojice párů dveří, pár do stran otevíraných dveří od zavazadelníku ale zůstal zachován.
Základem se stala platforma UKL2, určená v rámci koncernu BMW Group pro kompaktní modely. Poháněná jsou přední kola, s alternativou v podobě příplatkové čtyřkolky pro vybrané motorizace. Nabídka motorů v době premiéry čítala benzínový tříválec o objemu 1,5 litru (modely One a Cooper), benzínový dvoulitr (Cooper S a JCW), stejně jako naftový tříválec o objemu 1,5 litru (One D) a dvoulitrový turbodiesel (Cooper D a Cooper SD).
Pro rok 2019 se Mini Clubman (F54) dočkalo modernizace, která upravila čelní masku a světlomety, které za příplatek využily techniku Matrix LED. V rámci tradice Mini se vůz zaměřil i na ještě širší možnosti individualizace, díky nově nabízeným lakům nebo sadám kol.
Výroba Mini Clubman generace F54 nakonec skončila na začátku roku 2024. Produkce se zastavila po více než 1,1 milionu vyrobených kusů dvou novodobých generací tohoto nezvykle řešeného kombíku, oživeného v roce 2007. Kvůli změně prodejních trendů bude model v budoucnu nahrazen crossoverem Aceman.
Mini Clubman (F54): Základní technická data
- Délka x šířka x výška x rozvor: 4275 x 1801 x 1440 x 2670 mm
- Objem zavazadlového prostoru: 360 litrů
- Výroba: 2015- (Oxford, Velká Británie)
Mini Clubman je podle mého názoru hodně povedené retro. Víc retro než klasický hatchback, navíc praktičtější. Z klasického Mini si bere veškerá pozitiva, tedy výborně sladěný motor s převodovkou, výborné jízdní vlastnosti, perfektní posez za volantem nízko nad zemí. To auto je radost řídit, jezdí se s ním trochu jako s motokárou, kde cítíte, co se s tím autem pod vámi děje. Kupodivu není ani moc tvrdé, jak by se dalo očekávat. Větší praktičnost je dána větším prostorem a lepším přístupem do zavazadelníku díky dvoukřídlým dveřím, i když horší přístup na zadní sedadla díky krátkým dveřím pořád zůstává. Uvnitř se mí líbí ovládání pomocí páčkových vypínačů, které je i na stropním panelu. Připadáte si spíše jako v pilot letadla. Také se mi líbí, že Mini přebralo ovládání palubního počítače z mateřského BMW ve stylu iDrive. Retro design také přináší negativa, mezi která počítám trochu nepřehledný kruhový centrální displej a horší, či spíše minimální, výhled vzad miniaturními okénky v zmíněných dvoukřídlých dveřích. V těchto případech vítězí design nad praktičností, ale zase bez nich by Mini nebylo Mini.