Renault Mégane III (2008-2016)

Renault Mégane je kompaktní model francouzské značky, který se mezi lety 2008 a 2016 vyráběl ve své třetí generaci. Ta byla postupně nabídnuta hned ve čtyřech karosářských verzích, pětidveřový hatchback a kombi doplnily třídveřové kupé a kupé-kabriolet. Stejný technický základ použil i sedan nazvaný Renault Fluence. Mégane třetí generace postupně nahradil druhou generaci, v roce 2016 jej nahradila čtvrtá generace Méganu, která v reakci na tržní trendy upravila svoji nabídku.

Třetí generace Méganu debutovala na pařížském autosalonu 2008, kde se představil i hlavní rival, VW Golf šesté generace. Renault tam ukazoval jak pětidveřový hatchback Mégane, tak třídveřový model Mégane Coupé. Kombi Mégane Grandtour následovalo o půl roku později, na ženevském autosalonu 2009. Poslední pak debutovalo kupé-kabrio Mégane CC, prezentované na ženevském autosalonu 2010.

Odlišnosti jednotlivých verzí

Design navázal na tehdejší Lagunu (III), ať už tvarem světlometů nebo maskou chladiče. Poprvé jej naznačil stejnojmenný koncept prezentovaný na jaře 2008 v Ženevě. Proti předchůdci se tak Mégane III zásadně změnil, přišel třeba o kolmý C-sloupek karoserie, charakteristický prvek druhé generace tohoto modelu. V rámci mezigenerační proměny došlo také k prodloužení karoserie pětidveřového hatchbacku o 86 mm.

Mégane Coupé se pak odlišil nejen sportovněji řešenou zádí, díky třídveřové koncepci, ale rovněž lehce upravenou přídí. Nechyběl ani standardně snížený podvozek o 12 mm. Rozvor zůstal shodný s výchozím modelem, Mégane Coupé však bylo o výrazných 48 mm nižší. Příď kupé využilo i Mégane CC, které se odlišovalo pevnou (prosklenou) skládací střechou, vyráběnou firmou Karmann. Dvoudílný mechanismus se za záda posádky ukryl za 21 sekund. To kombi Mégane Grandtour se dočkalo prodlouženého rozvoru o 62 mm.

Inspirace Lagunou byla patrná rovněž uvnitř, analogový přístrojový štít nahradil digitální ciferník. Druhý displej, s úhlopříčkou 5,8″ se mohl objevit také na vrchu středového panelu. Patřil k příplatkové navigaci TomTom.

Základem se stala alianční platforma Renault-Nissanu pro kompaktní vozy, sdílená mimo jiné s první generací Nissanu Qashqai. Mezigeneračně přitom Renault Mégane lehce zhubnul, asi o 8 kg. Podvozek tvořily vpředu vzpěry McPherson, vzadu bylo odpružení zkrutnou tyčí, které má podobné torzní vlastnosti jako víceramenný závěs, ale je lehčí. Překalibrovaný elektrický posilovač řízení měl zajistit lepší zpětnou vazbu a rychlejší reakce. Sportovní vlastnosti třídveřového Mégane Coupé zdůraznily i tužší tlumiče a pružiny. Mégane CC zase naladěním reagovalo na o 160 kg vyšší hmotnost než u hatchbacku, způsobenou pevnou skládací střechou a dodatečnými výztuhami karoserie.

Široká nabídka motorizací

Mégane třetí generace debutoval s širokou a různorodou nabídkou motorů. Ty benzinové zastupovaly atmosférické čtyřválce 1.6 16v (ve verzích se 74 kW a 81 kW) a 2.0 16v (103 kW), které doplnily přeplňované jednotky 1.4 TCe (96 kW) a 2.0 TCe (132 kW). Přeplňovaná čtrnáctistovka přitom byla novým agregátem vycházejícím z techniky Nissanu. Z turbodieselů tu pak byly 1.5 dCi (hned ve čtyřech variantách s 63 kW, 66 kW, 78 kW a 81 kW), nové 1.9 dCi (96 kW) a 2.0 dCi (110 kW a 118 kW). V závislosti na motoru Mégane III využíval pěti- nebo šestistupňový manuál, pro 2.0 16v tu pak bylo CVT, zatímco pro slabší 2.0 dCi šestistupňový automat.

Na vrchol nabídky se pak logicky opět postavil hot hatch Renault Mégane R.S. Představil se na ženevském autosalonu 2009 a nabídl výhradně třídveřovou karoserii. Pod kapotou měl přepracovaný čtyřválec 2.0 TCe přeplňovaný turbodmychadlem twin-scroll, vyladěný na 184 kW. Vedle sportovnějšího vzhledu a naladění se od výchozího modelu odlišil také specifickou přední nápravou, se vzpěrami McPherson s odděleným rejdovým čepem v masivním hliníkovém pouzdru.

Postupné změny

Nabídka tak klíčového modelu se v průběhu let logicky vyvíjela. Pro rok 2011 se Mégane dočkal první modernizace. Ta upravila příď díky hustému žebrování nasávacího otvoru v nárazníku, uvnitř se objevila inovovaná navigace TomTom s funkcí dopravního zpravodajství přes Google Local Search.

Od roku 2010 se navíc vyráběl tzv. Mégane Generation, zjednodušená verze pětidveřového hatchbacku určená primárně pro východní trhy. Vyráběla se v turecké Burse, po boku sedanu Fluence, z něhož technicky vycházela. Úprav bylo opravdu hodně, včetně jiné techniky výroby karoserie s nižším podílem vysokopevnostní ocele nebo odlišných náprav. Poznávacím znakem se stal i odlišný zadní nárazník nebo náhradní kolo umístěné zespod vozidla.

K výraznějším úpravám pak došlo v roce 2012. Tehdy se Mégane (tzv. Phase 2) dočkal upravených světlometů se standardně dodávanými diodami denního svícení. Důležitější změny se ale odehrály pod kapotou. K dispozici byly hned tři nové jednotky, přeplňovaný benzinový čtyřválec 1.2 TCe (85 kW) a turbodiesely 1.5 dCi (81 kW) a 1.6 dCi (96 kW), uvedený již krátce předtím. Mezitím skončily 2.0 16v i 1.4 TCe a 1.9 dCi, které nahradily nové jednotky.

Inovován byl i sportovní Mégane R.S., verze 265 Trophy nabídla 195 kW. I díky tomu se ve své době stala nejrychlejší předokolkou na Severní smyčce Nürburgringu, se zajetým časem osm minut a osm sekund. Mezeru mezi výchozími modely a speciálem divize Renaultsport se stalo kombi Mégane GT 220 s přeplňovaným dvoulitrem o výkonu 162 kW.

Poslední úpravy

Ještě k jednomu faceliftu třetí generace Renaultu Mégane došlo v roce 2013, kdy už se tak nějak očekával debut nové generace. Modernizovaná verze (tzv. Phase 3) představená na tehdejším ročníku autosalonu IAA ve Frankfurtu nad Mohanem dostala zcela novou příď, s výrazným logem výrobce a jinak řešenými světlomety, po vzoru odvozeného sedanu Fluence. Uvnitř se objevil nový multimediální systém R-Link, který se v nabídce poprvé objevil krátce před příchodem faceliftu. Nabídku pohonných jednotek doplnilo 1.2 TCe ve verzi s 97 kW.

Jistou rozlučkou se třetí generací pak byl upravený Mégane RS 275 Trophy-R. Jeho dvoulitr posílil na 205 kW, vůz se navíc odlišil výfukem Akrapovič, podvozkem Öhlins, lepivými pneumatikami Michelin Pilot Sport Cup 2 nebo chybějícími zadními sedadly. I díky tomu Mégane získal zpět titul nejrychlejší předokolky na Nürbrugring Nordschleife, který mu mezitím uzmul konkurenční Seat Leon Cupra. Nový rekord mezi vozy s pohonem přední nápravy měl hodnotu sedmi minut, 54 sekund a 36 setin.

Renault Mégane III se vyráběl hned na třech místech. Výrobu ve španělské Palencii doplnila produkce ve francouzském Douai, kde vznikal kupé-kabriolet, a turecké Burse, kde vznikal jednodušší Mégane Generation

Renault Mégane: Základní technická data

  • Délka x šířka x výška x rozvor: 4295 x 1808 x 1471 x 2640 mm (Mégane), 4295 x 1808 x 1423 x 2640 mm (Mégane Coupé), 4558 x 1808 x 1507 x 2702 mm (Mégane Grandtour)
  • Objem zavazadlového prostoru: 405 litrů (Mégane), 377 litrů (Mégane Coupé), 524 litrů (Mégane Grandtour), 211-417 litrů (Mégane CC)
  • Výroba: 2008-2016 (Bursa, Turecko; Douai, Francie; Palencia, Španělsko)

Ohodnoťte Renault Mégane III i vy, v komentářích pod článkem:

Renault Mégane

0

Design

0.0/5

Technika

0.0/5

Jízdní vlastnosti

0.0/5

Cena

0.0/5

Celkový dojem

0.0/5

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tyto stránky používají pro svoji lepší funkčnost soubory cookies. Tím, že na stránkách setrváte, souhlasíte s jejich používáním. více informací

Nastavení cookie na tomto webu je nastaveno pro "povoleno cookies", aby vám poskytlo nejlepší možné prohlížení stránek. Pokud budete nadále používat tento web bez změny nastavení cookie nebo klepnete na tlačítko "Souhlasím" souhlasíte s podmínkami použití cookie.

Zavřít