Škoda Auto připomíná výročí 115 let od zahájení výroby osobních automobilů v Mladé Boleslavi. První vůz mladoboleslavské automobilky nazvaný Laurin & Klement Voiturette A se veřejnosti představil na sklonku prosince 1905 a navázal na dřívější úspěšnou výrobu jízdních kol a motocyklů. Od té doby se produkce aut v Boleslavi jen rozvíjela. Automobilka dnes nazvaná Škoda Auto aktuálně produkuje deset modelových řad automobilů.
Rozvoj firmy nazvané Laurin & Klement podle svých zakladatelů byl ve svých počátcích velice dynamický. Krátce po zahájení provozu opravny bicyklů v roce 1895 byla zahájena výroba vlastních jízdních kol Slavia, již 18. listopadu 1899 pak jejich širokou nabídku doplnily motocykly původní avantgardní koncepce s benzinovými jednoválci ve spodní části rámu. Brzy je doplnily i jedny z prvních vidlicových dvouválců a řadových motocyklových čtyřválců na světě. Obliba strojů Laurin & Klement tak rostla a přibývalo významných sportovních úspěchů.
K desátým narozeninám svého fungování si tak podnik nadělil zajímavý dárek. Kvůli uvolnění výrobních kapacit pro motorová vozidla ukončila produkci jízdních kol a zároveň podstatně zvětšila výrobní plochu; na 9.500 m2 pracovalo již 355 zaměstnanců a 206 obráběcích strojů. Hlavně ale dorazil vůbec první automobil.
Postupné odhalování
Dnes se mu říká Laurin & Klement Voiturette A, přičemž byl výsledkem více než pětiletého vývoje – vlastní konstrukce a výroby přitom byly všechny hlavní komponenty vozidla. Vůz poprvé poodhalil článek vídeňského týdeníku Allgemeine Automobil-Zeitung (44. číslo z 29. října 1905), představující prototyp nazvaný tenkrát jednoduše „voiturette“. Šlo o tehdy hojně používaný, francouzský výraz pro automobil nižší váhové kategorie, doslova „vozík“.
Detailně pak vůz L&K Voiturette A veřejnosti představil redaktor českého týdeníku Sport a hry Vilém Heinz. Stalo se tak právě před 115 lety, ve středu 27. prosince 1905. Novince z Mladé Boleslavi věnoval obálku a článek s titulkem „Demokratický automobil“. Tehdy renomovaný autor mimo jiné konstatoval, že „Voituretta Laurin a Klement není povrchní konstrukce (…) Vzhled její jest jedním slovem hezoučký, linie elegantní (…) Jest to dokonalý automobil o 2 místech (…) Rychlost může býti regulována od 5 – 45 km/h (maximální rychlost přístupná rakouským automob. řádem); převody (rychlosti) jsou tak voleny, že možno vyjeti i stoupání 20 %.“ Podle Heinze šlo o „automobil praktický, pohodlný a levný.“
Výstavní premiéra pro veřejnost pak proběhla 15. dubna následujícího roku na tehdejším pražském autosalonu. To už byl automobil úředně schválen do provozu, k čemuž došlo 18. ledna 1906. Automobil kromě své vyspělé konstrukce, kvality dílenského zpracování a vkusného designu vynikal na svoji dobu také praktičností a příznivým poměrem cena/výkon.
Dostupný praktik
Základní provedení stálo 3.600 korun, dělník v automobilce tehdy vydělával průměrně dvě koruny denně. Benzin prodávaný na kilogramy v Čechách přišel na 66 haléřů, tedy o něco více než litr proslulého plzeňského piva.
Základ vozu L&K Voiturette A tvořil žebřinový rám a dvě tuhé nápravy s listovými pery. Na vpředu umístěný kapalinou chlazený motor V2/55° objemu 1005 cm3 a výkonu sedm koní (5,2 kW) navazovala kuželová spojka s koženým obložením a třístupňová přímo řazená převodovka. Zadní kola poháněl u většiny vyrobených voiturett kardanový hřídel, na přání řetězy. Jen asi pětimetrákový automobil zastavilo sešlápnutí pedálu brzdy působící na buben za převodovkou a zatažení za páku, spojenou s bubny zadních kol.
Už tehdy přitom bylo možné vybírat i z příplatkové výbavy. Kromě standardních dřevěných loukotí a špic mohli zákazníci zvolit drátová kola. Na výběr bylo mezi dvojicí dělených sedadel či společnou lavicí s navazujícím prostorem pro zavazadla. Výbava na přání dále zahrnovala osvětlení či střechu. Základní nabídka barev obsahovala červenou, zelenou, modrou a pro frankofonní oblast také šedou, za příplatek ve výši 50 korun bylo možné zvolit bílou.
V období 1905–1907 vzniklo nejméně 44 automobilů Laurin & Klement Voiturette A, z nichž se dochovalo pět originálních exemplářů. Jeden z nich tvoří součást stálé expozice Škoda Muzea v Mladé Boleslavi.
Vůz tak dal skvělý základ dalšímu rozvoji automobilky, jen v období 1906–1914 vzrostl prodej automobilů Laurin & Klement více než dvacetinásobně. Značka L&K se tak vypracovala na největší automobilku Rakouska-Uherska a již před první světovou válkou oslovovala zákazníky na desítkách trhů všech tehdy obydlených kontinentů. Nabídka přitom sahala od dvouválcových modelů po řadový osmiválec typu FF (1907) a zahrnovala bezpočet osobních i užitkových provedení.