Lancia Ypsilon 846 (2011-)
Lancia Ypsilon s interním označením 846 (někdy rovněž Y12) je třetí generace takto pojmenovaného malého hatchbacku této italské automobilky, která se vyrábí od roku 2011. Cílem v době vzniku bylo zvýšit prodeje Lancie mimo Itálii, to se ale nikdy nepovedlo. Aktuálně je jediným nabízeným modelem této značky, která se v roce 2017 postupně stáhla pouze na domácí italský trh. V domovské Itálii přitom Lancia Ypsilon zůstává jedním z nejprodávanějších aut. Zákazníky mimo jiné láká na množství speciálních designových verzí.
Design automobilu vznikl ve stylistickém centru Lancie již na přelomu let 2006 a 2007, a to pod vedením Alberta Dililla. Když však bylo v roce 2011 v rámci spojení Fiatu s Chryslerem rozhodnuto o těsné spolupráci značek Lancia a Chrysler, byla narychlo pozměněna příď, právě ve stylu vozů amerického výrobce. Těm se měla Ypsilon přiblížit tvarem masky chladiče. Ostatně třeba na britských ostrovech se vůz prodával jako Chrysler Ypsilon.
Poprvé s pěti
Auto každopádně vsadilo na oblé linie, inspirované větší Deltou třetí generace (Typ 844). Vůbec poprvé se Ypsilon stala pětidveřovým vozem, zajímavostí nicméně byly kliky zadních dveří ukryté v C sloupcích. Tvarování zádě s vertikálně orientovanými koncovými světly pak bylo evolucí předchozího Ypsilonu generace 843. Na předchůdce ostatně navázala také koncepce interiéru s přístrojovým štítem umístěným na vrcholu středového panelu a tudíž nikoliv přímo před řidičem.
Technický základ byl naopak sdílen s první generací novodobého Fiatu 500. Konkrétně jde tedy o platformu Fiat Mini, kterou využívá také třetí generace Fiatu Panda nebo někdejší druhá generace Fordu Ka. Základ byl tudíž sdílen s miniauty, Ypsilon se ale s délkou 3.840 mm řadí na spodní okraj segmentu B, tedy mezi malá auta. Podvozek tvoří vzpěry MacPherson vpředu a jednoduchá torzní příčka vzadu.
Do prodeje vůz vstoupil s trojicí motorů. Základní zážehový 1.2 8v Fire Evo (51 kW) doplnily turbodiesel 1.3 MultiJet II (70 kW) a zážehový dvouválec 0,9 TwinAir (63 kW). Později dorazila i dvanáctistovka ve verzi na LPG, respektive dvouválec ve variantě schopné spalovat CNG.
Další inovace
Skomírající prodeje však znamenaly, že se začalo hovořit o možném definitivním konci Lancie. Samotná Ypsilon však byla pro rok 2015 modernizována. Maska se rozšířila a zbavila vodorovných lišt, výsledkem čehož byl elegantnější vzhled. Uvnitř se pak pozměnil středový panel s novým multimediálním systémem Uconnect ovládaným přes 5″ dotykovou obrazovku. Zvětšila se schránka před spolujezdcem nebo změnila grafika přístrojů. Nabídka motorů zůstala zachována, jen se přizpůsobila emisní normě Euro 6.
V dalších letech se stále častěji hovořilo o konci Ypsilonu, zvlášť poté, co se Lancia v roce 2017 postupně stáhla jen na domácí italský trh. Díky tamějším prodejním úspěchům ale vůz žije dál. V roce 2020 se dokonce nabídka po vzoru techniky spřízněného Fiatu 500 rozšířila o mildhybridní provedení s tříválcovým motorem 1.0 FireFly (51 kW) doplněným o 12V elektromotor a lithium-iontovou baterii. To má za úkol snížit flotilové emise značky.
V roce 2021 navíc došlo k další modernizaci. Automobil se dočkal nové masky s vertikálními lamelami a přepracovanými světlomety s diodami denního svícení. Uvnitř se pak objevil nový multimediální systém se sedmipalcovou dotykovou obrazovkou a možností spárování s chytrým telefonem, díky Apple CarPlay a Android Auto. Pro rok 2023 dostal infotainment bezdrátové připojení Apple CarPlay a Android Auto. Nabídka motorů se pak omezila výhradně na mildhybrid 1.0 FireFly (51 kW).
Lancia Ypsilon 846 se vyrábí v továrně Fiatu v polských Tychách, kam se produkce přesunula ze sicilského závodu Termini Imerese, kde vznikal předchůdce.
Lancia Ypsilon: Základní technická data
- Délka x šířka x výška x rozvor: 3840 x 1676 x 1520 x 2390 mm
- Objem zavazadlového prostoru: 245 litrů
- Výroba: 2011- (Tychy, Polsko)
+ Originální vzhled, vzhledem k velikosti slušná prostornost, slušné jízdní vlastnosti, vibrace dvouválce 0.9 TwinAir
– V Česku už není dostupná, lacinější plasty uvnitř, jen výškově nastavitelný volant, hluk na dálnici
Lancia Ypsilon nám s přítelkyní byla parťákem na dovolené v Itálii, kde nám dělal společnost kus z autopůjčovny. A po týdnu zkušeností se vlastně ani nedivím, že je i po tolika letech v Itálii tak populárním automobilem. V první řadě mně zaujal podvozek, i s hodně rozbitými silnicemi na jihu Apeninského poloostrova si Ypsilonka zvládala hravě poradit, přitom nijak zvlášť ani nebouchala od podvozku. I samotné jízdní vlastnosti stojí za to, Ypsilon je i díky kompaktním rozměrům hbité, a tak se ve městě rozhodně neztratí. Právě městské ulice jsou ale přece jen jeho přirozeným prostředím. Na dálnici už je přece jen hlučnější, což souvisí i s tím, že zkoušená atmosférická dvanáctistovka sází výhradně na pětistupňový manuál. Slyšet je ale také valivý odpor pneumatik. Konkrétně manuální převodovka ale potěší tuhým řazením, byť samotné dráhy jsou spíše delší. Řadicí páka je ale díky vyvýšené poloze pěkně po ruce. S ohledem na velikost, na hranici minivozů a malých aut, pak špatná není ani prostornost, a to ani na zadních sedadlech. Ve dvou na dovolené nám pak stačil i zavazadelník, kam se vešel jeden velký kufr a batohy k němu. Co se pak týče motoru, tak legendární dvanáctistovka podporuje charakteristiku městského auta. Ve městě je živým motorem, mimo něj je ale dynamika přinejlepším průměrná. Se spotřebou to ale není vůbec špatné, při týdenním soužití jsem s Ypsilon jezdil za pět až šest litrů na 100 km. Mně osobně se pak po letech líbí i vzhled, který je elegantní a originální. Vlastně má tak Ypsilon pro mě jen dvě chyby. Že se u nás už neprodává. A že ty lacině působící tvrdé plasty uvnitř evokují spíše mainstreamový Fiat než Lancii s nádechem prémie.