Auta a SUV s velkým kufrem: Jaký praktický vůz vybrat?
Velký zavazadelník je vlastnost, podle níž kdekdo vybírá svůj budoucí automobil. Objem zavazadlového prostoru je údaj často sledovaný nejen u vozů kombi, ale také u SUV a také dalších druhů automobilů. Propátrali jsme proto katalogy dnes dostupných vozů a zjišťovali, která auta a SUV mají v roce 2023 největší kufr. Které automobily to jsou?
Není velkým divem, že mezi automobily s největším kufrem na trhu patří hlavně velké modely a SUV, vzhledem ke svým vnějším rozměrům, a také osobní dodávky, které jsou účelně navržené pro převoz velkých předmětů. Třeba velké osobní dodávky jsme ale s přehledu vyřadily, někdy udávají objem kufru po střechu, což je trochu jiná metodika měření velikosti kufru auta.
Auta a SUV s největším kufrem
| Model | Roky výroby | Objem kufru (l) | Pozn. |
|---|---|---|---|
| VW Caddy | 2020- | 1057 | pro verzi Maxi, s 5 místy |
| SsangYong Rexton (Y400) | 2017- | 1051 | 5místná konfigurace |
| Audi Q7 (4M) | 2015- | 890 | 5místná konfigurace |
| Mercedes-Benz GLS (X167) | 2020- | 890 | po sklopení 3. řady sedadel |
| Range Rover (L460) | 2021- | 857 | pro verzi LWB s 5 místy |
| Toyota Proace City Verso | 2020- | 850 | verze Long |
| VW Touran (5T) | 2015- | 834 | |
| Hyundai Staria | 2021- | 831 | záleží na konfiguraci |
| VW Touareg (CR) | 2018- | 810 | |
| Renault Kangoo III | 2020- | 775 | |
| VW Multivan T7 | 2021- | 763 | verze Long |
| BMW X7 | 2018- | 750 | 5místná konfigurace |
| Škoda Kodiaq | 2016- | 720 | 5místná konfigurace |
| Dacia Jogger | 2021- | 708 | 5místná konfigurace |
| Kia Sorento (MQ4) | 2020- | 705 | 5místná konfigurace, s 2.2 CRDi |
| Audi Q8 e-tron | 2018- | 660 | u Sportbacku 615 l |
| Škoda Superb III | 2015- | 660 | u verze Combi |
| Toyota Highlander (XU70) | 2020- | 658 | se sklopenou 3. řadou |
| BMW X5 (G05) | 2018- | 650 | |
| VW Passat (B8) | 2014- | 650 | u verze Variant |
| Range Rover Sport III | 2022- | 647 | 5místná konfigurace |
Metodiky VDA a SAE
Metodik měření objemu zavazadlového prostoru osobních aut je několik, přičemž v Evropě nejpoužívanější je metodika VDA (Verband der Automobilindustrie, německá Asociace automobilového průmyslu), která byla v minulosti zahrnuta i do standardu ISO 3832. Při tomto měření se využívají kvádry o objemu 1 litr (konkrétně s rozměry 200 x 100 x 50 mm), kterými se postupně vyplňuje zavazadelník.
VDA ale zároveň definuje několik měřených hodnot. Ta nejsledovanější je tzv. V210, definovaná jako prostor za druhou řadou sedadel do výšky krytu kufru nebo horní hrany zadních opěradel. Ta tudíž nejlépe vypovídá o skutečné využitelnosti zavazadlového prostoru. Zároveň se ale do tohoto čísla počítají i dodatečné objemy (V209), jako je prohlubeň pro uložení rezervního kola, nářadí nebo nejrůznější boční schránky, pokud jsou tedy volně přístupné.
Naopak americké automobilky nejčastěji využívají tamější metodiku SAE (Society of Automotive Engineers – americká Asociace automobilových inženýrů). V tomto případě se zavazadelník vyplňuje speciálním setem kvádrů sedmi velikostí od 5,6 do 67,5 litru, které mají simulovat běžná zavazadla. Teoreticky má tak číslo blíže skutečnému užití automobilu, na druhou stranu u vozů americké produkce bývá často uváděn objem měřený až po strop. I proto, že kryty zavazadelníků bývají v USA často za příplatek.
Metoda kapalin
Třetí užívanou metodikou je tzv. metoda kapalin, často využívá francouzskými výrobci nebo britskými. Zde jde spíše o teoretické číslo, počítačově zjištěné – simuluje se, kolik litrů vody by se vešlo do zavazadelníku, pokud by jí byl celý naplněn.
Protože objem kufru často nebývá v některých případech v katalozích přesně definován, je nutné uváděná čísla brát s rezervou a nepoměřovat zavazadlové prostory dvou aut do posledního litru. V praxi totiž někdy praktičtější kufr může díky pravidelným tvarům auto, jehož objem zavazadelníku je na papíře menší.
